Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila v konzervě označené jako „Murklor – sterilovaní smrži, 200g“ přítomnost jiné houby. Je jí ucháč obecný (Gyromitra esculenta), jehož konzumace je podle SZPI považována za vysoce rizikovou. Inspekce danou potravinu odebrala v provozovně VIKING HAUS, v ulici Rychnovská na Praze 9.
Namísto smržů jedovatý ucháč
Na obalu potraviny byl kromě českého názvu „Murklor – sterilovaní smrži“ ve složení uveden latinský název houby (Gyromitra esculenta), který odkazoval k obsahu ucháče obecného, jenž může vyvolat závažnou otravu.
„Provedená analýza a odborné posouzení prokázalo, že jde skutečně o ucháč obecný, který může být se smržem zaměněn. Kontrolovaná osoba si překlad a české označení potraviny prováděla sama,“ uvádí mluvčí SZPI Pavel Kopřiva s tím, že prodejci bylo nařízeno okamžité stažení předmětné potraviny z tržní sítě a bude s ním zahájeno správní řízení o uložení sankce.
Výrobcem potraviny je pak švédská společnost Tillverkas av Borgens Konserver AB Borgholm.
Ucháč a smrž: záměna možná, následky fatální
Ucháč obecný je jedovatý, vzhledově však připomíná jedlého smrže, a může tak dojít k záměně. Ta může být i fatální. Rozdíly mezi houbami popisuje Wikipedie takto: „Všechny druhy smržů se ale liší svisle protaženým, oválným či kuželovitým kloboukem, jehož povrch je plástvovitě či žebernatě rozdělen v důlky, nikdy však není pokryt střevovitými laločnatými kličkami, jak tomu je u ucháče obecného.“
Jed ucháče pak dle odborníků působí především na trávicí ústrojí a játra, některé příznaky se podobají otravě muchomůrkou zelenou. Otrava se projevuje zpravidla šest až dvanáct hodin po požití houby. Zprvu jde o trávicí obtíže a zvracení, v těžkých případech pak zhruba od třetího dne následuje jaterní selhání manifestované žloutenkou až i jaterním kómatem; otrava může být smrtelná.
„V některých krajích je tato houba ovšem sbírána a pro svou lahodnou chuť připravována k jídlu, ba dokonce i prodávána na trzích, jak je tomu např. ve Finsku. V takových případech je však vždy nezbytně třeba řádné a dlouhé tepelné úpravy a spaření před další přípravou; voda slitá po spaření je rovněž jedovatá. Literatura však konsumaci této houby pro její nebezpečnost, jakož i pro nemožnost odstranit jed vařením docela, zásadně nedoporučuje,“ cituje Wikipedie odborné prameny.
SZPI důrazně varuje všechny spotřebitele, kteří mají uvedenou potravinu doma, aby ji nekonzumovali.
Galerie: Nejhorší potraviny roku 2019