Názory k článku Vadí, když je houba „trošku“ plesnivá?

O houbách by měl psát houbař nebo mykolog. Autor bohužel není ani jedno, ani druhé a na úrovni článku se to odráží.
Vždyť jen první věta: "Houbař v nouzi „bere vše“, je urážkou všech skutečných houbařů.
Na bonmoty máme pana prezidenta a nemá cenu se mu snažit vyrovnat.
Stejně tak "historické" vysvětlení proč se chodí na houby po ránu, více než pokulhává. Každému je přeci jasné, že kdo dřív přijde, ten..... to nemluvím o tom, že počet houbařů "na kšeft" je a byl proti počtu houbařů "pro vlastní potřebu" naprosto zanedbatelný, takže vycucat si z palce takovou tradici a vysvětlení je hodně přitažené za vlasy, i když nepochybuji o tom, že to autor kdesi četl.
tsd

To byste se pane divil, kolik houbařů plesnivé části odkrojí a myslí si, že se tím napadení plísní zbaví, dokonce i u ovoce či zeleniny. Nechodím do lesa sama, nemám orientaci a také se tam sama bojím. Proto vím, co mí kamarádi a kamarádky jsou schopni udělat s houbou.
Houbařem v ČR je vlastně každý, ovšem také s jinými znalostmi hub i ohledně jejich sbírání.
Když mě už nebaví houby sušit, tak je vydusím do mrazáku. Vodu přidám jen malinko na dno aby se houby nepřichytily a za stálého míchání vydusím vodu, která z hub vyjde. Nejlepší je hrnec s nepřilnavým povrchem, tam se nepřichytávají. I někdy zvýším plyn na víc aby rychleji vyprchala. Žádnou nevylévám.

Psal jsem o "skutečných houbařích" v tom dobrém slova smyslu. Že každý kdo vleze do lesa a pozná hřib a mochomůrku o sobě tvrdí, že je houbař, je bohužel smutný fakt, ale není tomu tak.