Vaječné hodování

V poslední době se nás vědci snaží přesvědčit, že vajíčka nejsou takovou cholesterolovou bombou, jak nám tvrdili pár let předtím. Šlechtitelé domácích kurů zase o sto šest přivádějí na svět křížence snášející vajíčka úplně bezcholesterolová.

A experimentuje se také s tím, jak potrava nosnic ovlivňuje kvalitu vajec. Takže třeba slepice krmená velkým množstvím lněného semínka dává kvalitnější vajíčka s obsahem nenasycených tuků a vzácných aminokyselin, tedy správně krmená slepice přenáší kvality svého jídla do vajíčka. Každé vejce je pak zdrojem vitamínů B, selenu a vitamínu D.

Nechme ale podobné starosti chovatelům a pojďme s vajíčkem do kuchyně.

Pštrosí, křepelčí…

Mají jedno společné, a sice velmi podobné složení. Co se týče cholesterolu, jsou na tom o chlup lépe než slepičí vajíčka. Křepelčí vajíčka jsou malá, kropenatá a běžně je koupíte v obchodech. Hodí se ke kulinářským specialitám a vzhledem k vysoké nutriční hodnotě jsou doporučována nemocným lidem či malým dětem. Pštrosí vejce vydá zhruba za čtyřicet slepičích a je zajímavé, že má odlišný poměr bílku a žloutku než slepičí klasika, žloutek je o něco větší. Složením je podobné křepelčímu, ovšem na rozdíl od něj… budete-li se chtít dostat do pštrosího vejce, připravte si na pomoc vrtačku.

Kaviár

Jikry, nejčastěji z jesetera, jsou lahůdkou na našich talířích a malým luxusem. Rybí „vajíčka“ jsou velmi zdravá. Obsahují zdraví prospěšné tuky a kyseliny a mají vysoký obsah vitamínů a minerálů. Pro nás pochoutka, pro rybářské harcovníky je to možná až sprosté jídlo, protože ho mívají na talíři dnes a denně. Jako to nejvýživnější z ryb.

Dostanete-li chuť na pravý kaviár, nešetřete. V obchodech naleznete spoustu silně obarvených náhražek za přijatelné ceny. Malé kuličky s výraznými barvami do černa, modrava či oranžova nebudou tím pravým. Chuť odpovídá nízké ceně a tomu, že pocházejí z různorodých ryb. Pravý kaviár pro chuťový zážitek volte z lososa nebo s jesetera. Jikry jsou velké, pružné a plné jemně rybí nasládlé chuti, možná ke konci se stopou po lehce hořké příchuti. Řiďte se velikostí a cenou – z mořských ryb stojí cca 60 Kč/50g, z lososa kolem 180 Kč/50g.

Kaviárem můžete klidně naplnit třeba rozkrojená vařená slepičí vejce.

Jak je správně uvařit?

„Umí akorát tak čaj a vajíčka,“ říkáme někdy s despektem o svých partnerech či partnerkách. Čili jen pro připomenutí:

• Nejlépe chutnají vejce „stará“ 3 až 10 dní
• Starší vajíčka se zase po uvaření lépe loupou
• Na hniličku: 3 minuty
• Na měkko: 5 minut
• Na tvrdo: 5–8 minut

Když to s dobou varu přeženeme, žlutek se zbarvuje do zelena. V polovině varu vajíčka otočte, aby se provařila rovnoměrně.

Vejce vkládáme do studené vody, poté ji přivedeme k varu a dobu počítáme od chvíle, kdy voda začala vřít. Po uvaření je opět vložíme do studené vody, půjdou tak lépe loupat. Chcete-li vejce loupat hned, můžete je trošku oklepat a „nakřápnout“ a poté vložit do studené vody, měla by jít loupat ještě lépe.

A co s nimi pak?

Vařených vajíček bývá po Velikonocích jaksi hodně. A jejich využití je, zdá se, celkem omezené. Těsto z nich neuděláme, skladovat se příliš dlouho nedají, maximálně tak týden… Co tedy s nimi?

Klasikou jsou vajíčkové pomazánky. Základem je pomazánkové máslo, máslo, rostlinný tuk, tavený sýr nebo majonéza či jogurt a mnoho nakrájených vařených vajíček. Kořeníme a přidáváme dle chuti – pepř, sůl, bylinky, ředkvičky, nakrájený zelený salát, strouhanou mrkev, krájená čerstvá rajčata…

Pomazánky jsou nuda? Pak tedy můžeme vajíček využít k pečení slaných dortů, přidat do „francouzských“ brambor po česku, do koláče jako náplň společně se špenátem či zeleninou zalitými smetanou a zapečenými. Nebo zkuste velikonoční nádivku a využijte i prvních kopřivových výhonků – pravda, letos jich ještě po tuhé zimě moc nebude…

Další variantou jsou vařená vajíčka zapečená v mletém mase. Nemusí to být fádní sekaná, ale taková „falešná pštrosí vejce“. Ochucené mleté maso obalíte kolem vařeného vajíčka a vzniklé koule pečete v troubě dozlatova.

Stále si nemůžete vybrat? A co koprovka? Nebo polévka kulajda…

Kulajda

• Potřebujeme (pro cca 4 osoby): hrst hub (čerstvé nebo zmražené jsou lepší, ale mohou být i sušené), 5 středně velkých brambor, 2  lžičky drceného kmínu, 4 bobulky nového koření, 3 bobkové listy, ocet či citronová šťáva na dochucení, sůl, sekaný kopr (v nouzi lze použít nakládaný, ale lepší je čerstvý nebo mražený), hladká mouka, smetana (kysaná je vhodnější), vařená vajíčka (případně i syrová na zavářku)
• Do vody dáme povařit houby a brambory a přidáme koření. Když brambory změknou, zavaříme smetanou, zahustíme a podle chuti dosolíme a okyselíme. Odhadnout tu správnou ostrou chuť je kumšt, ale po pár pokusech to jistě zvládnete, přidávejte raději méně. Příliš ostrá polévka se těžce ladí zpět do sladkých tónů.
• Nakonec přisypeme kopr, případně do polévky vložíme syrové vejce, které se uvaří tzv. „zastřením“. A přidáme vajíčka vařená, prohřejeme a podáváme…

Hezké Velikonoce! A máte-li další nápady, co si počít s nadúrodou vařených vajíček, napište nám.

Foto: Renata Petříčková