Podle dat Českého statistického úřadu za poslední půlrok vejce zdražila o více než čtyři koruny za kus. Tohle ale není cenový strop. Přinášíme odpovědi na pět důležitých otázek, které souvisí s cenou vajec.
Co se dozvíte v článku
Co táhne cenu vajec vzhůru?
V loňském roce bylo podle Státní veterinární správy v tuzemských chovech drůbeže postupně potvrzeno dvacet ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1. Většina ohnisek se objevila v malochovech drůbeže (celkem 16), v komerčních chovech drůbeže byla celkem čtyři ohniska. V závěru roku 2022 se nákaza dostala do historicky největšího chovu v Česku, kde se nacházelo 750 000 kusů nosnic.
A protože ještě před likvidací tohoto chovu na Tachovsku nebyla Česká republika ve vejcích soběstačná (šlo o asi 84 procent, včetně drobnochovů), likvidací chovu se zásobování vejci ještě zhoršilo.
Video: Takhle žijí slepice na podestýlce
Stavy nosnic však nejsou nižší jenom kvůli nákazové situaci, ale i kvůli přechodu technologií z klecí na alternativní způsoby ustájení, nejčastěji podestýlku.
Kupují lidé méně vajec?
„V sousedních zemích, jako je např. Polsko, Německo, Maďarsko, Francie, je situace s výskytem ohnisek ptačí chřipky obdobná,“ říká Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU). A to je důvod pro stoupání cen – Český statistický úřad cenu v letošním únoru vyčíslil na průměrných 61,36 korun za deset vajíček.
Rozpětí cen bude nějakou dobu kolísat, a to poměrně hodně. Záleží, za jakou cenu budou lidé ochotni vejce koupit. Dočasně vyšší cena by se mohla pohybovat na úrovni sedmi, osmi korun, pokud je někdo teď prodává za deset korun, je to podle mě zneužití situace,
domnívá se agrární analytik Petr Havel. Nedostupnost vajec podle něj nehrozí. „Pro některé lidi však může jít o cenovou nedostupnost,“ podtrhuje analytik.
Vejce jsou nezbytná kvůli bílkovinám
„V současné době spotřebitel více přemýšlí, jaké množství koupí, ale to je i u ostatních potravin (maso, mléčné výrobky) a jde o jednotky procent snížení koupěschopnosti,“ potvrzuje mírný útlum v prodejích vajec Gabriela Dlouhá.
Lidé by však vejce měli vnímat jako prakticky nenahraditelnou potravinu. „Nákup vajec bych tedy neomezoval, abychom se neochuzovali o zdroj nejkvalitnějšího proteinu, který se v potravinách nachází,“ dodává Petr Havel.
Kdy budou obnoveny zlikvidované chovy?
- Farma v Brodu nad Tichou se bude naskladňovat postupně z důvodu velikosti a na původní kapacitu se dostane až na podzim.
- Obnova farmy na Tachovsku (největší chov u nás) bude trvat až do září.
- Farmy masné drůbeže ve Středočeském kraji po skončení Mimořádných veterinárních opatřeních.
- Farmy s kachnami také poměrně brzy, jelikož se jedná o menší hospodářství, a jde tedy o kratší intervaly u výkrmu drůbeže.
Kolik budou stát před Velikonocemi?
„Je možné, že se cena vajec může ještě nepatrně zvyšovat z důvodu vyšší poptávky před Velikonoci,“ řekla serveru Vitalia.cz Gabriela Dlouhá.
Což potvrdil i Petr Havel: „Předvelikonoční období bude trochu náročnější na to, aby byl trh s vejci dostatečně zásobený, což bude držet ceny ještě výš, než by mohlo být obvyklé. Poptávka po vejcích se standardizuje až po Velikonocích a cena poté klesne na pět, šest korun. Že by se ale vejce prodávala zase za tři koruny, to už v budoucnosti nehrozí skoro nikdy, protože náklady i bez ptačí chřipky porostou.“
Kolik vajec se nově dováží navíc?
Za prosinec 2022 se do ČR dovezlo 46 mil. ks vajec (v období vánočních a velikonočních svátků se dovozy vždy zvyšují), ostatní měsíce se doveze okolo 25 mil. ks vajec. „Výpadek okolo 700 tis. ks vajec denně je až od ledna, a proto předpokládám, že zde chybí měsíčně okolo 20 mil. ks vajec, která se dováží z okolních zemí (Polsko, Slovensko, Nizozemí), a dovoz se tedy zřejmě zdvojnásobí,“ předvídá předsedkyně ČMDU.
Jak je to s kvalitou zahraničních vajec?
Protože má každá země jiné kontrolní mechanismy, nabízí se otázka, zda je třeba být při nákupu vajec obezřetnější. „Tuzemská produkce veškerých komodit je pod přísnou kontrolou dozorových orgánů a osobně se domnívám, že v sousedním Polsku, odkud se do ČR vozí okolo 70 % vajec, má systém dozoru mezery. Lze to vidět podle kauz, které každou chvílí proběhnou médií (salmonely, fipronil, technické tuky v krmných směsích), a určitě to není zdaleka vše,“ obává se Gabriela Dlouhá.
Petr Havel míní, že mezery v kontrolních systémech u Poláků mohou být spíše u drůbeže jako takové, a to na straně zpracovatelů – tedy potravinářů. „Chladí drůbež vodou, zatímco my chladíme vzduchem, z tohoto důvodu by mohla být problémem salmonela.“
ČLÁNKY DO MAILU