V první vlně očkování proti prasečí chřipce by mělo dostat vakcínu 250.000 pacientů s chronických onemocněním a 160.000 zdravotníků. Počítá s tím návrh očkovací strategie, který dnes představila novinářům ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. V další vlně má být očkováno asi 90.000 zaměstnanců nezbytných pro chod státu.
Nejrizikovější skupinou jsou podle ministerstva pacienti s chronickým onemocněním dýchacích cest. Dále mají být očkováni lidé se závažným srdečním onemocněním a těhotné ženy ve druhém či třetím trimestru rizikového těhotenství. Rizikové skupiny, pro které by onemocnění prasečí chřipkou znamenalo závažné zhoršení zdravotního stavu, definovaly odborné lékařské společnosti.
„Očkování nemá za cíl zabránit šíření infekce, ale ochránit ty, kteří mají nějaké rizikové onemocnění,“ zdůraznila ministryně. Chronicky nemocné bude ministerstvo vytypovávat ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, které vypíšou jmenné seznamy pacientů a zašlou je praktickým lékařům. Ti seznamy zkontrolují, upraví a poté si budou pacienty zvát.
Očkováni mají být i zdravotníci urgentních příjmů nemocnic, pohotovostí, záchranné služby, transfuzních stanic a pracovníci na infekčních odděleních nemocnic. Vakcínu dostanou také gynekologové, lékárníci, zubaři a jiní specialisté ve fakultních a krajských nemocnicích. Vakcína má ochránit také desetinu ostatních zaměstnanců ve vybraných nemocnicích a 30 procent dalších zdravotníků, pokud se vybraná nemocnice rozhodne vyčlenit zvláštní lůžka pro pacienty s chřipkou, řekla náměstkyně ministryně Markéta Hellerová.
V další vlně budou očkováni hasiči, policie a vojáci, zejména ti, kteří vykonávají službu v terénu. Ministerstvo chce zabezpečit také chod energetiky a sociálních služeb očkováním deseti až 30 procent zaměstnanců. Naopak nebudou očkováni poslanci, senátoři, členové vlády, zaměstnanci ministerstev ani orgánů státní správy, řekla ministryně.
Podle Jurásková měly kraje do dnešního dne zasílat své návrhy na očkování a 30. září pak má ministerstvo s nimi jednat. Počty očkovaných se budou tedy ještě upravovat, uvedla ministryně s tím, že společný návrh předloží ústřední epidemiologické komisi. Pokud komise návrh schválí, posoudí ho Bezpečnostní rada státu a následně vláda.
Jurásková řekla, že celý proces musí být ukončen do druhé poloviny října, kdy se má začít očkovat proti prasečí chřipce. Letos se očekávají náklady na očkovaní ve výši kolem 162 milionů korun a v příštím roce 292 milionů korun. Jsou v tom zahrnuty jehly, stříkačky, vakcína a distribuce. Pacienti nebudou za očkování nic připlácet.
Česko minulý měsíc podepsalo smlouvu o objednávce milionu dávek vakcíny proti prasečí chřipce. Vakcíny vystačí pro půl milionu lidí, což je přinejmenším pětkrát méně, než s čím se původně počítalo. Objednané vakcíny budou stát 220 milionů korun. K dispozici je také 2,5 milionu balení antivirotik.
V Česku bylo dosud potvrzeno 281 případů prasečí chřipky. V EU bylo od dubna hlášeno přes 50.000 potvrzených nákaz, nejvíce v Británii a Německu. Zemřelo 136 lidí, nejvíc v Británii a ve Španělsku. Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta už první vlna pandemie v ČR kulminovala, v EU i ve světě se výskyt onemocnění snižuje. Průběh onemocnění v ČR je mírný.
Upozornil, že na podzim můžou pacienti onemocnět jak prasečí, tak sezonní chřipkou najednou. Doporučil proto lidem s chronickým onemocněním, aby se nechali očkovat alespoň proti sezonní chřipce. Důležitý je také přísun vitamínů a tekutin, dodržovat zdravý životní styl a běžnou hygienu.
ČLÁNKY DO MAILU