Vakcíny proti lidským papilomavirům (HPV): V čem je problém?

Vakcíny proti lidským papilomavirům (HPV) jsou na celém světě hojně propagovány vakcinology i gynekology od roku 2006. Jedná se o tetravalentní vakcínu s antigeny proti HPV 16 a 18, které výrobci považují za hlavní HPV způsobující rakovinu děložního čípku (C53), a proti HPV způsobujícím genitální bradavice (u nás Silgard), a o vakcínu Cervarix, která obsahuje pouze HPV 16 a 18. Právě vakcínu Cervarix hradí v ČR pojišťovny pro třináctileté dívky.

Značný problém ze strany kritiků zavádění širokoplošné vakcinace těmito vakcínami představuje to, že před jejich uvedením na trh nebylo a dosud stále není jasné, jak dlouho přetrvají protilátky v tělech očkovaných žen a zda skutečně budou účinné proti vzniku C53, která se vyvíjí po deset až dvacet let.

Nežádoucí účinky

V mnoha zemích, kde se tato vakcinace rozšířila, se hromadí data o vážných nežádoucích účincích (NÚ) obou vakcín. Již i výrobce připustil, že po očkování HPV vakcínou se u více než 50 % dívek objevuje zvláštní typ mdloby, kterou nazývají „psychogenní událost“. Je to mdloba spojená se ztrátou vědomí, poruchami vidění, záškuby končetin (prý jsou často zaměňovány s křečemi), třesem končetin, problémy s dýcháním a hyperventilací.

Kromě tohoto NÚ, který se do jisté míry bagatelizuje, se jedná o srdečně-cévní příhody, poruchy nervového systému, psychiatrické potíže, poruchy rozmnožování, abnormální průběh těhotenství, spontánní potraty, svalové a pohybové problémy, ve vzácných případech o úmrtí, vyvolané autoimunitním poškozením mozku. Americká akademie pediatrů (ACP) nedávno zjistila, že HPV vakcíny mohou být spojeny s vzácným, ale závažným stavem, který se jmenuje předčasné selhání vaječníků. Podle dostupných statistik mají tyto vakcíny největší počet NÚ ze všech vakcín, a to jak v USA, tak ve Velké Británii i Austrálii. Imunologové uvádějí, že při potlačení HPV 16 a 18 se jiné kmeny HPV mohou stát agresivnějšími. Existují totiž desítky dalších typů HPV, které mohou vyvolat C53. Odpovědí na tuto možnost, která se v USA v praxi ukázala jako reálná, je uvedení další vakcíny HPV9, která by měla chránit proti dalším typům HPV. Jak sdělil MUDr. Vladimír Dvořák, místopředseda České gynekologické a porodnické společnosti, výsledky vakcinace proti HPV nelze zatím v Česku hodnotit. Přesto je ČR první zemí v Evropě a třetí na světě po USA a Kanadě, kde je HPV9 dostupná.

Podle prohlášení Diany Harperové, která se podílela na předlicenčním testování vakcíny Cervarix, se teprve tehdy, kdy bude 90 % žen očkováno, sníží za patnáct let incidence C53 na 14/100 000, zatímco prevence pomocí screeningu dokáže snížit incidenci na 7/100 000.

Jak vypadá situace v ČR?

Gynekologové jsou právem znepokojeni tím, že výskyt tohoto onemocnění je u nás jedním z nejvyšších na celém světě. Statistiky ale ukazují, že v ČR existují okresy s výskytem 4/100 000, ale v mnoha okresech dosahuje až 37/100 000, což je srovnatelné se zeměmi, kde je gynekologická péče o ženy zanedbatelná. V průměru je ČR s výskytem C53 19,2/100 000 srovnatelná s Pákistánem. Není proto na místě uvažovat v první řadě o nutnosti propagovat a zajistit pravidelný screening žen, které zahájily sexuální život?

Podle informace MUDr. Dvořáka je u nás očkováno 63 % mladých dívek, ale o NÚ nejsou žádná hlášení, a proto jsou HPV vakcíny považovány za zcela bezpečné. Vakcinace se podle výrobců doporučuje u dívek a žen, které nejsou infikovány HPV. Není dostatečně jasné, jak bude HPV vakcína působit u žen, které již jsou infikovány, a přesto jsou jim vakcíny nabízeny. Ženy nejsou před očkováním testovány na přítomnost HPV. Podle studie Ruth Tachezy je ve věkové kategorii 15–20 let infikováno 30 % žen. Značná část mladých žen a dívek je infikována širokým spektrem HPV typů; vakcinační typy HPV 16/18 byly detekovány u 6 % žen. To ukazuje, že v ČR je nutné plánovat celoplošné očkování proti HPV před 14. rokem věku a vakcinace skupiny sexuálně aktivních žen bude ve smyslu prevence vzniku těžkých lézí děložního hrdla spojených s typy HPV obsažených ve vakcíně asi u 12 % žen maximálně 50 %.

Tato fakta ukazují, že by bylo vhodné zvážit na základě dostupných faktů, zda je v ČR očkování HPV vakcínami tou primární a nejúčinnější formou prevence C53. Nedovolujeme si činit ze současné generace třináctiletých dívek testovací soubor účinků vakcíny Cervarix? Podobné pochybnosti vyjadřuje i Diane Harperová, protože bezpečnost vakcín nebyla studována u dívek mladších než 15 let.

Incidence zhoubného novotvaru děložního čípku – karcinomu C53

v ČR v roce 2010 (podle ÚZIS)