Příběh, který by se dal nazvat i zázrakem, se začal psát na podzim loňského roku. Do té doby bezproblémové těhotenství Jany Flasarové z Přerova se totiž začalo dramatizovat. Při kontrole v Centru fetální medicíny FN Olomouc se nastávající maminka dozvěděla, že její miminko neroste.
Co se dozvíte v článku
Placenta přestávala fungovat
„Na druhém screeningu mi řekli, že je v růstu o dva týdny pozadu. To mi ale ještě lékaři dávali naději, že to může dohnat. Jenže na dalším vyšetření už to bylo jen horší. Cítila jsem se úplně hrozně. Říkali mi, že může umřít a že ji nebudou moci zachránit,“ popisuje nepříjemné okamžiky Jana Flasarová.
V té době byla ve 26. týdnu těhotenství a dostala se do péče odborníků z Novorozeneckého oddělení FN Olomouc. „Kolegové nás přizvali ke konzultaci s informací, že děťátko dlouhodobě neroste a že bude potřeba se rozhodnout, jak v těhotenství pokračovat dále,“ vzpomíná lékař Martin Wita.
„Vzhledem k tomu, že nebyla plně funkční placenta, existovalo velké riziko, že miminko může umřít nitroděložně. Zároveň jsme věděli, že hmotnost Vanesky je tak nízká, že by bylo velice obtížné ji po porodu zachránit. Hledali jsme tedy optimální strategii a načasování ukončení těhotenství, aby miminko bylo v bříšku co nejdéle a mohly vyzrát plíce, ale zároveň ji nezatížili rizikem nitroděložního úmrtí,“ popisuje lékař osudové rozhodování.
Vážila půlku toho, co měla
Čas došel o dva týdny později. Průtokové parametry placentou se natolik zhoršovaly, že miminko muselo na svět. Malá Vaneska se narodila 22. prosince 2022 s váhou 395 gramů. Standardní váha ve 28. týdnu těhotenství přitom bývá kolem jednoho kilogramu, tedy více než dvojnásobná.
Průměrná porodní váha dítěte v České republice narozeného v termínu je přitom zhruba desetkrát vyšší, činí 3,3 kilogramu.
„Na dalším postupu jsme se s rodiči dohodli už před porodem. Věděli jsme, že Vaneska bude maličká a rizika úmrtí nebo přežití s následným handicapem byla velká,“ nezastírá Martin Wita.
Následující týdny nebyly vůbec jednoduché pro nikoho ze zúčastněných. „První dva týdny to bylo hrozné. Nemohla jsem si Vanesku ani pochovat, protože byla zaintubovaná,“ vypráví Jana Flasarová, která po ukončení několikadenní hospitalizace za dcerkou jezdila každý den. A v době, kdy nemohla být s holčičkou přímo, využívala možnosti sledovat ji na online kameře. „Na Novorozeneckém oddělení je úžasný personál, cítila jsem se tam jako v rodině. Jsou chápaví, fakt neskuteční,“ chválí zdravotníky.
Domů po 100 dnech
V inkubátoru a intenzivní péči neonatologů si nakonec Vaneska pobyla rovných 100 dnů a rodiče si ji odvezli domů 31. března. „Když mi to řekli, měla jsem strašnou radost. Těšila jsem se na to hrozně dlouho,“ usmívá se Jana Flasarová. Za ony tři měsíce se váha holčičky zvýšila více než čtyřnásobně, na 1770 gramů.
„Při rozhodování o propuštění miminka do domácí péče jsou hlavním faktorem stabilizované životní funkce. U Vanesky jsme věděli, že ještě bude potřebovat delší dobu kyslík, takže jsme rodiče vybavili přístrojem, který umožňuje kyslík v domácích podmínkách mít. A z hlediska výživy jsme věděli, že to, co Vaneska potřebuje, dostane od maminky. Nebylo už tedy třeba dalšího pobytu v nemocnici a její stav můžeme monitorovat ambulantní cestou,“ doplňuje doktor Wita.
Miminko kontrolují i vzdáleně
Rodina nyní dojíždí na kontroly a zasílá monitoring zdravotního stavu prostřednictvím pacientského portálu telemedicina.fnol.cz. Lékaři tak mají podrobný přehled o aktuálním zdravotním stavu holčičky.
Vanesa Flasarová je nejmenším miminkem, o které se na olomouckém novorozeneckém oddělení starali. Případy, kdy je ohrožený život miminka nebo maminky a prognóza je velice nejistá, však pochopitelně řeší téměř každý den.
Naděje na zdravý život
„Na začátku je pro nás vždycky velmi těžké říct celkovou prognózu, protože spousta věcí se může projevit až po nějakém čase. Ke všem případům přistupujeme individuálně a s ohledem na to, jak to vnímá rodina. Vždycky se ale snažíme, aby dítě mělo co možná největší komfort a následně vysokou kvalitu života,“ ubezpečuje Martin Wita.
„Když ale vezmeme v potaz nejčastější rizikové faktory, tak v případě Vanesky je dosavadní vývoj příznivý a je obrovská šance, že bude žít kvalitní a zdravý život,“ uzavírá optimisticky.
Proč miminko přestává růst?
Typickou příčinou zpomalení růstu plodu v průběhu těhotenství je nedostatečná funkce placenty, kdy se plodu nedostává dostatek kyslíku a živin. Důvodů může být celá řada, například vysoký krevní tlak, preeklampsie či těhotenská cukrovka.
„V tento okamžik začíná velká bitva nenarozeného plodu o přežití. V rámci maximálního šetření kyslíkem a živinami plod snižuje své metabolické nároky (přestává růst a přestává se hýbat), dochází k prioritnímu směřování okysličené krve do mozku, srdce, nadledvin, a naopak se snižuje zásobení ledvin, celého trávicího traktu včetně jater, svalů, kostí, kůže… Srdce plodu začíná pracovat v podmínkách velké zátěže (nedostatku kyslíku),“ popisuje zástupce přednosty pro LPP neonatologie, Dětské kliniky LF UK a FN Hradec Králové Jan Malý v knize Když přichází na svět miminka do dlaně, kterou vydala organizace Nedoklubko podporující rodiny s předčasně narozenými dětmi.
Kvůli nižšímu prokrvení ledvin miminko nevytváří moč, která přitom jinak tvoří více než dvě třetiny plodové vody. Právě snížené množství plodové vody tak může lékaře při ultrazvuku upozornit, že se něco děje. Ovšem čím později taková situace nastane, bývá paradoxně někdy obtížnější ji rozpoznat.
Líbí se vám, když nekomplikovaný porod vedou jen porodní asistentky?
Akutní i dlouhodobé potíže
Přestože neonatologové odvádějí špičkovou práci, mohou si miminka, která si prošla něčím podobným jako Vaneska, nést celoživotní následky. „Časně po narození bývá problematická funkce gastrointestinálního traktu s poruchami trávení a odchodu stolice, nízkou hladinou krevního cukru (glykémie) a rizikem nekrotizující enterokolitidy, v dlouhodobějším horizontu (roky) se setkáváme především s poruchami psychomotorického vývoje a poruchami růstu a v horizontu nejvzdálenějším (roky – desítky let) je možné očekávat zhoršující se funkce ledvin, hypertenzi a sklon k rozvoji tzv. metabolického syndromu (obezita, cukrovka 2. typu, ateroskleróza, ischemická choroba srdeční),“ vypočítává doktor Malý.
Jak ale sám v knize uvádí, nejde to paušalizovat: „V některých případech je i extrémně malé miminko po porodu velmi čilé, aktivně se hlásí k životu a celým pobytem na novorozeneckých JIRP ‚profrčí, jako by se nechumelilo‘.“
Galerie: Historie porodnictví
Kolik nedonošených dětí se rodí?
Podle gestačního stáří (neboli délky těhotenství) dělíme nezralé novorozence na několik kategorií. Nejpočetnější je skupina lehce nezralých novorozenců (narození ve 34.–36. týdnu těhotenství), ročně se jich v ČR narodí přibližně 6000. Středně nezralých novorozenců (narozených ve 32.–33. týdnu těhotenství) se ročně narodí přibližně 1100. Těžce nezralých novorozenců (narozených ve 28.–31. týdnu těhotenství) se ročně narodí cca 850 a nejméně je extrémně nezralých novorozenců (narozených před 28. týdnem těhotenství), těch se v České republice narodí zhruba 400 za rok.