Další z mnoha rádoby odborných příběhů, jejichž cílem je mimo jiné nalézat důvody pro zdražení různých potravin, se tentokrát zaměřil na oblíbenou vanilkovou zmrzlinu. Ta má v nadcházející „zmrzlinové sezóně“ podražit údajně až o deset procent, neboť ve světě je aktuálně nedostatek vanilky a ceny této poměrně drahé a vzácné suroviny letí vzhůru.
Mediální zkratka pak z toho vyvozuje, že potraviny obsahující vanilku podraží, přičemž symbolem takových potravin je vanilková zmrzlina. Základní problém této teze je ale v tom, že zdražující vanilku jako takovou potraviny s vanilkovou příchutí prakticky vůbec neobsahují.
Seriál: O zmrzlině
Vanilka ve vanilkové zmrzlině? Ne
Pravá vanilka je mnohonásobně dražší než člověkem vyráběná napodobenina
Místo poměrně drahé a opravdu občas nedostatkové vanilky se totiž do potravin přidávají látky vyrobené člověkem, a to vanilin nebo arovanilin. Těch je ovšem všude dostatek, takže na cenu vanilkových potravin nemůže mít nedostatek pravé vanilky absolutně žádný vliv.
To samozřejmě neznamená, že ceny zmrzliny, nejen vanilkové, nemohou v průběhu letošního roku vzrůst. Dokonce je téměř jisté, že skutečně o něco vzrostou. Ne však kvůli nedostatku vanilky, ale díky rostoucím nákladům na výrobu potravin, jako jsou ceny energií, pohonných hmot, různé typy regulací či mírně, ale přesto postupně rostoucí mzdy.
Kromě toho, i kdyby se do potravin přidávala klasická vanilka, je její podíl ve skladbě surovin příslušných potravin velmi malý, a navíc ceny surovin, zejména těch, které mají povahu ingrediencí, se na výsledných spotřebitelských cenách potravin neprojevují v takové míře, jak si laická veřejnost představuje. Mimochodem – ceny pro zmrzlinu a další typy vanilkových potravin daleko důležitější komodity – mléka, v poslední době stagnují nebo mírně klesají. I kdybychom tedy přistoupili na teorii, že ceny surovin pro výrobu potravin mají na výsledné ceny významný vliv, vykompenzovaly by klesající ceny mléka stoupající ceny vanilky. Pravá vanilka jako surovina nicméně, zdá se, opravdu podraží, což se pozná ve změně ceny tohoto koření. Ne ale ve zmrzlinách.
Čtěte dále: Pravda o vanilkovém polárkáči
Používání vanilinu není zločin
Využívání vanilinu (arovanilinu) k výrobě „vanilkových“ potravin není přitom nějaký nutriční zločin. Tyto látky patří mezi takzvaná „přírodně identická aromata“, což v praxi znamená, že složení umělého vanilinu je naprosto stejné jako jeho přírodní předlohy.
Vanilková zmrzlina ani další potraviny s vanilkovou příchutí vanilku neobsahují
Přírodně identická aromata i díky tomu nelze odlišit od původních přírodních látek nejen chemickým složením, ale ani chutí či vůní. To je rozdíl od „syntetických aromat“, jejichž vůně a chuť jsou původním přírodním aromatům velmi podobné, ale jejich chemické složení je jiné. Naopak „přírodní aromata“ jsou získávána formou extraktů přímo z přírodních zdrojů.
Pro lidský organismus jsou přitom logicky nejvhodnější právě přirozená (přírodní) aromata – to ale úplně neplatí v případě alergií. V zásadě je totiž jedno, zdali jde o aromata přírodní, přírodně identická nebo syntetická – alergenem může být jakákoli látka obsažená v potravinách, a zdaleka samozřejmě nemusí jít jen o aromata. Je ale pravda, že právě aromata obecně patří mezi alergeny působící na organismus ve větší míře než jiné složky potravy.
Slovníček pojmů:
- Aromata - látky zvýrazňující chuť a vůni potravin. Aromata lze dělit na syntetická, přírodní a přírodně identická.
- Syntetická aromata – jsou uměle vyrobená a jejich chemická struktura je jiná než u přírodních aromat. Jedná se o odlišné látky s podobnou chutí nebo vůní.
- Přírodně identická aromata – jsou synteticky vyrobené látky podle přírodních látek. Jejich chemická stavba a vlastnosti jsou stejné jako u přírodních aromat, ale mohou obsahovat nečistoty dané syntetickým způsobem výroby.
- Přírodní aromata – jsou získávána přímo z přírodních surovin.
Přítomnost aromat v potravinách se uvádí na obalech potravinářských výrobků. Pojem „aroma“ přitom podle legislativy označuje látku určenou k aromatizaci potravin, která obsahuje aromatické látky, aromatické přípravky, reakční aromatické přípravky, kouřové aromatické přípravky, a to jednotlivě nebo v kombinaci.
Naopak pod pojmem „aromatická látka“ se podle vyhlášky rozumí látka získaná fyzikálními procesy (například destilací a extrakcí rozpouštědly), enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin. „Přírodně identická aromatická látka“ je pak látka získaná chemickými postupy (syntézou či izolačními kroky chemické povahy), která je chemicky identická s látkou přirozeně přítomnou ve zdrojích rostlinného či živočišného původu.
Použití aromat musí být na obalu čitelně, zřetelně a nesmazatelně označeno v případě přírodně identických aromat kategorií látek určených k aromatizaci uvedených v sestupném pořadí podle jejich hmotnosti.
ČLÁNKY DO MAILU