„Z četných studií víme, že propad venkovních teplot přibližně o 10 °C zvyšuje počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ popisuje profesor Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti. „Chlad totiž zužuje tepny, a tak vzrůstá riziko ucpání cév. Mráz vyvolává i poruchy srdečního rytmu.“
Sanitku volejte okamžitě
Když člověk začne vnímat pálení, tlak a bolest na hrudi, mít pocity na omdlení nebo se mu špatně dýchá, měl by okamžitě volat záchranku. „Pokud kontaktuje zdravotnickou záchrannou službu včas, má vysokou šanci, že přežije v dobrém stavu,“ dodává kardiolog.
A s tím mají lidé největší problém právě kvůli svátkům – nechtějí totiž narušit klid a pohodu a pokazit blízkým Vánoce, a tak nevolnost ignorují. „Část pacientů dokonce vynechá domluvené pravidelné prohlídky u kardiologa,“ upozorňuje profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF MU v Brně.
„Některým jedincům se tak podaří ‚přechodit‘ infarkt a dostaví se k nám už se srdečním selháním,“ dodává.
Snahu vyhnout se přes svátky lékařům ukázala i zahraniční studie, která po dobu deseti let zkoumala 22 727 pacientů se selháním srdce hospitalizovaných v Einstein Medical Center. Soustředila se na srovnání počtu hospitalizací pro srdeční selhání v hlavní svátky, čtyři dny po svátcích a po zbytek měsíce.
„Ve srovnání se zbytkem měsíce došlo k signifikantnímu nárůstu denních příjmů lidí se srdečním selháním – ovšem až těsně po svátcích. Průměrný počet denních hospitalizací přímo o svátcích byl naopak významně nižší,“ popisuje výsledky profesor Krejčí.
Dbejte na pohyb a zdravou stravu
Jak kardiologové uvádějí, základy pro to, aby se Vánoce nestaly noční můrou, je třeba položit mnohem dříve. „A to v podobě pravidelného pohybu, zdravější stravy či duševní hygieny,“ říká profesor Ošťádal.
Dokázali byste pomoci člověku s infarktem?
Se změnou životního stylu pomáhají pacientské organizace. „Zájemcům z řad kardiologických pacientů nabízíme konzultace s nutričními a pohybovými terapeutkami. Mohou také využít naši online poradnu na webových stránkách. Pokud to situace vyžaduje, umíme lidem zařídit odborné vyšetření u obezitologa,“ uvádí příklad Kristýna Čillíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.
Infarkt je akutní a život ohrožující situace, kdy dojde k odumření části srdečního svalu. Vzniká náhlým uzavřením nebo výrazným zúžením věnčité tepny, která příslušnou oblast srdce zásobuje.
Chronické srdeční selhání se může rozvinout po prodělaném infarktu, kdy je srdce oslabené. Jeho příznaky jsou zprvu nenápadné, nastupují postupně a se srdcem si je nemusíme hned spojit. Lidé je běžně přisuzují špatné kondici nebo přibývajícímu věku. Často se na ně přijde až s první nutnou hospitalizací, kdy se srdce při akutním zhoršení může poškodit ještě více.
Obezita jako společný jmenovatel
Právě obezita může podle profesora Krejčího stát v pozadí většiny „srdečních“ potíží. A to celou řadou mechanismů včetně neurohumorálních změn (mají vztah jak k nervovému systému, tak hormonům) a prozánětlivých aktivit, které vedou k poruše funkce cévní výstelky, což zase ničí tepny v celé řadě orgánů.
S nemocemi srdce a cév se v Česku potýká přibližně 3,5 milionu lidí, tyto choroby jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí – tvoří asi 40 procent všech případů. V posledních letech prudce roste počet lidí se srdečním selháním, kardiologové odhadují, že by se nemoc mohla do roku 2030 týkat až 600 tisíc osob. Proto také hodlají posílit síť specializovaných ambulancí srdečních selhání.
VIDEO: Jak poznat infarkt
Příznaky akutního infarktu myokardu
- Náhlá a intenzivní bolest na hrudníku, kterou nelze lokalizovat (bolest je v hloubce, není možné na místo, kde vzniká, jednoznačně ukázat prstem)
- Dušnost – u starších pacientů se vyskytuje častěji než bolest hrudníku
- Pocit na zvracení či pocit mdlob
- Náhlé snížení fyzické aktivity u starších pacientů
- Velká únava
- Kolaps, i když trvá jen chvíli
ČLÁNKY DO MAILU