Kdo trpí potravinovou alergií, asi ví, jakým potravinám a jídlům se vyhnout. Mnohdy se ale alergie může objevit i později během života. Vánoční čas a zejména typické vánoční pokrmy v sobě mohou skrývat rizika.
Naše stravování se na dva či tři týdny zcela změní, mnohdy jíme i jiné potraviny než po zbytek roku. Na naší tabuli se objevuje více ořechů, exotického ovoce, více času trávíme na návštěvách apod.
Víte, jaké alergie na nás obvykle číhají ve vánočním cukroví nebo typickém štědrovečerním menu?
Alergie se může „nově“ projevit u těhotných žen, dospívajících i starších lidí
Nejdříve jsem se ale zeptala nutriční terapeutky Miroslavy Matějkové, jestli je vůbec teoreticky možné, aby silnou alergickou reakci na alergen v potravině zaznamenal i člověk, který dříve alergiemi netrpěl. „Ano. Alergie se mohou projevit v každém věku. Nejčastěji se však projevují v dětství. Riziková jsou období výrazných hormonálních změn,“ říká odbornice a dodává, že mezi ohrožené skupiny patří tedy dospívající v pubertě, těhotné ženy a ženy během klimakteria.
Spouštěčem je často ale také stres, nemoc či oslabení organizmu infekcí. Pozor na „nové“ alergie by si proto měli dát dle Miroslavy Matějkové i starší lidé.
Typické „vánoční alergeny“
Častým alergenem jsou ořechy, hojně využívané ve vánočním cukroví. „O Vánocích se mohou objevit alergie na ryby, vejce, mléko, mouku, kakao, jablka i kořenovou zeleninu,“ upozorňuje však Mgr. Matějková na typické „vánoční alergeny“. Například mořské i sladkovodní ryby obsahují stejný alergen.
Rizikem tedy nejsou jen ořechové pracny, ale i všechny ostatní druhy cukroví, štrúdl, a rovněž slaná jídla, jako jsou ryba nebo bramborový salát. Nutriční terapeutka dodává, že alergizující substance se nacházejí i v hořčici či majonéze, tedy v typických přísadách na saláty, pomazánky na jednohubky a chlebíčky. „Na vzniku alergií se také mohou podílet konzervační látky, tzv. éčka (kyselina benzoová, chinin, bifenyly, nitrit sodný),“ říká Mgr. Matějková.
Typické „vánoční alergeny“
- ořechy
- ryby
- vejce
- mléko
- mouka
- kakao
- jablka
- kořenová zelenina
Projevy potravinové alergie: od svrbění jazyka až po šok
Poznat alergii může být těžké. Lze ji snadno zaměnit s nemocí či běžnou únavou. Mohou ji provázet nejrůznější příznaky – od zdánlivě banálního svrbění jazyka přes zažívací obtíže, jako jsou průjem, zácpa či bolesti břicha – až po závažnější.
Miroslava Matějková říká: „Dále se může vyskytnout celková únava, slabost a bolest hlavy, dušnost, rýma, zánět spojivek, svědění a zčervenání kůže, případně chronická kopřivka, otoky rtů, patra nebo víček. Může dojít k pocení. V závažných případech dochází k rozvoji tzv. anafylaktického šoku.“
Objevila se alergie u dítěte? Vždy vyhledejte lékaře!
Co ale v takové chvíli dělat? U slabých alergických příznaků postačí podání volně dostupných léků proti alergiím (antihistaminik) a zajištění dostatečného příjmu tekutin. Kdo má již s jinými alergiemi zkušenosti, ví, jak má postupovat.
Mgr. Matějková však upozorňuje na to, že pokud se alergie objeví u dítěte, je třeba vždy vyhledat lékařskou pomoc. „Při závažnějších obtížích je nutné volat rychlou záchrannou službu.“ V případě anafylaktického šoku poskytněte první pomoc a zavolejte záchranku.
Pokud o svých alergiích víte, nebo máte tušení, že některé potraviny vám vždy nesedí – například vás občas po čerstvých jablkách svrbí jazyk, nepokoušejte štěstí a raději se alergenům vyhýbejte. Jak již bylo řečeno – stres, nemoci, infekce a jiné okolnosti mohou být spouštěči alergií. Navíc reakce na alergen se může v průběhu života stupňovat. Nikdy tedy nelze předpokládat, jak budete na určitou potravinu (alergen) reagovat. Pokud si nechcete zbytečně znepříjemňovat vánoční svátky, dejte si na své alergie pozor.
Adventní kalendář: Každý den nové okénko a nový vánoční článek
Odborná spolupráce
Mgr. Miroslava Matějková, DiS.
Nutriční terapeutka
Vystudovala střední zdravotnickou školu (obor Všeobecná sestra), vyšší odbornou školu zdravotnickou (obor Diplomovaný nutriční terapeut), Pedagogickou fakultu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (obor Výchova ke zdraví) a navazující magisterský obor Vychovatelství se zaměřením na výchovu ke zdraví. Absolvovala rekvalifikační kurz ve škole výživy Mahra (obor Výživový poradce a sportovní dietolog). Praktické dovednosti v oblasti nutriční terapie zdokonaluje v současném zaměstnání, ve VFN v Praze na 1. Interní klinice, klinice Nefrologie a v nutriční ambulanci. Zajímá se o léčebnou výživu, redukční výživu a sportovní dietologii. Věnuje se výživě dětí, spolupracuje s Poradenským centrem Výživa dětí (www.vyzivadeti.cz).