Kde takový vánoční speciál ochutnat? Nabídka bude letos nejspíš poměrně široká, protože úspěch letních ovocných piv výrobcům ukazuje, že i na českém celkově konzervativním pivním trhu se dokáže prosadit něco nového. Kromě nabídky lokálních pivovarů, „jejich“ hospod a specializovaných pivních prodejen najdeme i podniky, kde nějaký vánoční pivní koktejl přímo namíchají. Bude to nejspíš s pomocí medu a koření, ale klidně i kávy, žloutku či nějakého likéru. Takový koktejl je zvykem podávat teplý, což bývá volitelná možnost i pro jiné speciály.
V tomto článku se podíváme na nabídku vánočních piv, která by měla být univerzální a dostupná relativně každému. Co si v tomto ohledu lze koupit v řetězcích supermarketů? Samozřejmě i zde spíš v řetězcích se širším sortimentem. Spar, Billa a Tesco obstojí, v řetězcích s menšími prodejnami zřejmě příslušné speciály nenajdete. Následující hodnocení je přirozeně subjektivní, pochází od člověka, který preferuje nehořká piva. Relativně bych tedy měl mít pro speciály větší slabost než průměrný konzument.
Přečtěte si: Radler: konečně pivo pro ty, kdo nemusí hořké
Cyklista by po radleru daleko nedojel
Bod první, zklamání: V minulosti vánoční speciály zkusil Bernard, letos jsem ale nic podobného nezaznamenal (třeba to ještě přijde?).
Bod druhý, zcela dominuje Zlatopramen. Příslušná obchodní jednotka vlastní známku „radler“ a své vánoční speciály pojmenovala stejně – zimní radler –, není to ale zrovna označení výstižné. Cyklista (radler = německy cyklista) by takhle daleko nedojel.
Zimní radlery od Zlatopramenu jsou ve dvou variantách, které je na regálech trochu těžké rozlišit, musíte podle obrázků. K dispozici je varianta hruška se skořicí a višeň s čokoládou. Pivním základem je v obou případech polotmavé pivo, které však Zlatopramen samotné neprodává. Obě piva mají obsah alkoholu 5 % (tedy odpovídá klasické dvanáctce) a výrobce doporučuje pít je jak ve studené, tak i ohřáté podobě.
Teplé pivo? Klidně
Drobná odbočka, doporučený způsob konzumace pivních speciálů se obecně liší od světlé desítky. Ne nutně po půllitrech. Lze je pít pro zahřátí jako grog, jako aperitiv nebo i nějak sladit k podávanému jídlu (nikoliv však do sebe obrátit deset kousků k tlačence).
Ohřáté pivo bylo ostatně v minulosti běžné (stačí si přečíst něco z doby Vikingů), neexistoval zdaleka tak velký rozdíl mezi pivem a medovinou, která se mohla též chmelit apod. Vlastně je možná zvláštní, že to samé pivo lze konzumovat ohřáté i studené a nejhorší je zřejmě pokojová teplota. Nebo je to jen předsudek a šlo by i to?
Přečtěte si: Domácí pivo – O dvě koruny dráž a rozzlobenou manželku víc
Spíš bonboniéra než pivo
Zpět k ochutnávce. Subjektivní verdikt nad nabídkou Zlatopramenu je následující:
Hruška se skořicí – za studena se mi chuť zdá být nevyrovnaná, k hrušce a skořici nesedí hořkost, která trochu přebíjí zbytek, má zvláštní dozvuk. Zahřáté je trochu lepší, skořicová chuť připomíná svařené víno, ovšem stále nepříliš vydařené. Podle mého názoru se toto prostě nepovedlo.
Višeň s čokoládou – piva s příchutí třešeň/višeň i čokolády se zde již občas dala potkat. V tomto případě se však zašlo dál, chuť dle mého názoru prakticky nepřipomíná pivo, ale spíš bonboniéru (známá višeň v čokoládě). Dobré to ale subjektivně je, snad až výborné. Pochopitelně jako u jiných sladkých nápojů se tím dá asi rychle opít, aniž byste si toho zvlášť všimli. Lze se důvodně obávat, že toto by se při nestřídmé konzumaci bez kocoviny neobešlo, a to pomiňme zvýšenou pravděpodobnost nežádoucích žaludečních či střevních incidentů.
Čtěte dále: Kocovina: Tohle fakt nezkoušejte…
Zahřátím višeň s čokoládou lehce zkysne a do popředí trochu vystoupí i hořkost. Stále je to ale docela dobré, byť myslím, že zahřívat není důvod, protože studené je opravdu lahodné. Intenzita chuti je docela síla – zkuste to pít ze sklenice, kterou nevypláchnete. Pak si do ní dejte jiné pivo. Nedovedu odhadnout, kolik jich bude třeba vypít, než přestanete cítit čokoládu.
Obě piva jsem se pokoušel testovat na širším vzorku (lidí; pes odmítl a čokoládové jsem mu ani nenabízel, neboť čokoláda je pro psy jedovatá). Višeň s čokoládou vyhrála plošně, i když hodnocení nebylo tak kategorické. Mimochodem, na tiskové konferenci spojené s uvedením obou piv se prý všichni trochu překvapivě shodli – višeň lépe studenou, zatímco hrušku zahřát.
Speciálních piv přibývá
Když už jsem procházel řetězce, všímal jsem si i dalších speciálních piv. Celkem utěšeně jich přibývá. Narazil jsem na nový (tedy nově plošně dostupný) pšeničný Velen Černá hora. Primátor Náchod nabízí klasický míchaný ovocný radler na bázi pšeničného piva (obecně pšenice není tak hořká, čili pro míchání s limonádou by se tento typ měl hodit). Nepříliš známé ochucené pivo prodává i Zubr, tentokrát jde o yuzu s limetkou. Chuťově připomíná citronové radlery a díky jeho existenci si alespoň můžeme rozšířit obzory: yuzu je citrusový plod pěstovaný v Japonsku.
Abychom měli i nějakého zástupce plechovkových piv, objevil jsem Merry Christmas Beer, obsah alkoholu 5,8 %. Výrobce uveden na obalu jako Privatbrauerei Eichbaum. Je hořké a na první napití i silné, neurazí, ale asi ani speciálně nenadchne.
No a v regálech řetězců se dá najít i belgické Leffe Bruin. S obsahem alkoholu 6,5 % to můžeme chápat jako „vánoční speciál“. Jde o pivo tmavé, svrchně kvašené, které patří mezi klášterní. Zábavné je, že když si trochu projdete recenze, každý v něm cítí něco jiného. Uvádí se lehká příchuť jablek, někdo soudí, že převládá hořkost, někdo trpkost – dokonce se přirovnává k červenému vínu. Pro mě tento typ moc není, u hodně silných piv vnímám pravidelně a negativně jakousi kovově-lihovou pachuť. Nicméně Leffe Bruin je nesporně značnou celkem slavnou (tudíž i docela drahou), doporučuje se různě integrovat do gastronomie, ba dokonce i pít ze speciálních sklenic.
Vyzkoušeli jste některé vánoční speciály?
Čtěte dále: Jsou ovocná piva cool?
ČLÁNKY DO MAILU