Houbový kuba – naši předci stvořili dokonalé jídlo, tradiční recept prověřily generace

Kde se vzal kuba? Z toho, co bylo

„Je logické, že dříve lidé prostě vařili z toho, co měli a co v dané sezóně a období potřebovali,“ vysvětluje expertka na přirozenou stravu Bára Hernychová. „V zimě tedy měli k dispozici sušené houby z léta, což je základ kuby, a pak nějakou obilovinu v podobě krup.“

Základ jídla byl na světě – k němu se přidává také cibule a česnek, což jsou i v moderní době doplňků stravy neocenitelní pomocníci pro imunitu, na které spousta lidí nedá dopustit. A naši předkové možná ani netušili, jak si cibulí a česnekem prospívají.

„Kuba dále obsahuje sádlo jako zdroj kvalitního tuku a potřebné energie. A také majoránku, která je vynikající bylinou na trávení, působí protizánětlivě a dezinfekčně,“ popisuje dokonalost tohoto pokrmu Bára Hernychová. „Celý pokrm je zapečený, dostáváme tedy velmi vydatné, energeticky bohaté jídlo, což bylo v zimě, obzvlášť pro lidi fyzicky pracující, nezbytné.“

Kuba dnes zažívá renesanci

Ačkoliv dnes zdaleka tolik lidí fyzicky nepracuje, začíná se kuba znovu těšit oblibě. Částečně u těch, kdo ho mají jako zpestření vánoční tabule, která pak neoplývá jen masem v různých úpravách. Kubu ale připravují hlavně ti, kdo nad jídlem a jeho hodnotami a prospěšností pro organismus více přemýšlejí. Že se k tradicím a staletí fungujícím jídlům a surovinám vracíme, potvrzuje i Bára Hernychová:

„Určitě se dnes mnoho lidí vrací zpátky ke starým, tradičním, generacemi ověřeným receptům a pokrmům. Znova se ukazuje, že lokální a sezónní jídlo je pro naše tělo a i pro planetu to nejlepší. Myslím, že dnes už většina lidí houbového kubu zase alespoň minimálně zná a mnozí ho pravidelně připravují.“

Kroupy, jáhly, celozrnná rýže – z čeho připravit kubu

Protože základem kuby jsou tradičně ječné kroupy nebo jiné celozrnné obiloviny, prospějeme tímto pokrmem celému tělu:

„Celozrnné obiloviny jsou především zdrojem vlákniny důležité pro naše střeva, střevní mikroflóru. Kubu lze nachystat i v různých dalších obměnách se špaldovými kroupami, jáhlami, pohankovými kroupami či celozrnnou rýží nebo čirokem,“ popisuje Bára Hernychová. 

Typ použitých obilovin má pak vždy nějakou přidanou hodnotu pro zdraví. Třeba ječmen je podle specialistky přímo pohlazením pro trávicí systém.

„Je to plodina se spoustou rozpustné i nerozpustné vlákniny,“ říká Bára Hernychová. „V případě špaldových krup obohatíme tělo o vitamíny skupiny B. Pokud se rozhodneme pro kubu z pohanky, tak doplníme do těla rutin, důležitý pro naše cévy, a v případě jáhel získáme pro tělo železo. Čirok je znám pro své antioxidační a protizánětlivé účinky a jako důležitý zdroj bílkoviny. Navíc čirok, jáhly a pohanka jsou přirozeně bezlepkové, tudíž si je mohou dopřát i alergici na lepek a celiaci.“

Dobré houby jsou základ

Stejně důležitou surovinou jako kroupy jsou houby. Ideální jsou hříbky, ale využít se dají i jiné druhy. Jen jeden druh hub není podle Báry Hernychové dobrou volbou – z kupovaných žampionů prý kuba „není to pravé“. 

„Houby – ať už čerstvé, sušené, nebo mražené – se nejdříve uvaří a pak podusí na cibulce. Doplníme je poctivou dávkou česneku, majoránkou a sádlem,“ popisuje Bára Hernychová. Pokrm se pak dosolí, dopepří a dá zapéct.

„Máme tak typicky zimní jídlo, zahřívací, vydatné a dodávající spoustu energie,“ shrnuje odbornice a má jeden skvělý tip navíc:

„Houbového kubu doporučuji doplnit kysaným zelím, fermentovanou zeleninou coby skvělým zdrojem vitamínu C. Ten je důležitý pro náš imunitní systém. Kysaná zelenina podpoří i naše střevní bakterie, nesmírně důležité pro fungování celého našeho organismu.“

• 
• 
• 

Dalších 20 fotografií

Odborná spolupráce:

Barbora Hernychová

Odbornice na přirozenou stravu ze společnosti Probio. Zabývá se převážně biopotravinami, expertka na zapomenuté plodiny a tradiční metody pěstování, propagátorka klíčení plodin, milovnice pečení a kvasového chleba.