V předvánočním období býváme vystavení mnoha stresovým situacím. Nutnost zvládnout velké množství úkolů spojených s předvánoční přípravou a skutečnost, že svátky neustále bombardují naši pozornost, se mohou stát spouštěčem mnoha nevyřešených problémů, jako je minulá či nedávná ztráta blízkého člověka, nevyřešený smutek, zklamání z přítomnosti anebo vnímaný rozpor mezi kouzelným obrazem svátků a realitou našeho života.
Negativní pocity nejsou samy o sobě problémem; představují symptom problému. Negativní pocity jsou reakcí na něco, co není vyřešeno nebo co není v pořádku, ať už se to děje uvnitř nás, nebo v okolním světě. Je třeba zjistit, co vězí za našimi negativními pocity.
V důsledku zvýšených rizikových faktorů v předvánočním čase mohou depresivní pocity nabýt podoby dvou specifických poruch: tzv. svátečního smutku (holiday blues) a sezónní afektivní poruchy. Ani v jednom případě se nejedná o depresi v klinickém smyslu, přesto by se neměly podceňovat, protože nelze vyloučit, že se z nich skutečné deprese vyvinou.
Přečtěte si: Na Vánoce se pohádáme už v devět hodin ráno
Den plný bouřlivých emocí. Tedy i hádek a konfliktů. Svátky klidu, míru a pohody můžou vzít rychle za své …
Jsem smutný, protože…
Několik nejvýznamnějších příčin, proč můžeme pociťovat smutek právě o Vánocích:
Absence milované osoby
Vytváří pocit osamělosti a lítosti. Pokud navíc osamělí lidé vidí, jak se druzí vesele baví, cítí se ještě hůř.
Osamělost
Pro mnoho lidí, zvláště těch starších, představuje osamělost o svátcích skutečný problém. Nejenže nemají blízkého člověka, který by k nim zasedl ke stolu, nemusejí ani mít slavnostní stůl, nebo dokonce ani lidi, s nimiž by si popovídali. Spousta starých lidí nemá přátele také proto, že jejich vrstevníci již zemřeli. Ale i mladší lidé, kteří mají pouze přátele, mohou zůstat sami během svátků a nikdo je k sobě nepozve.
Rodinné neshody
Právě o svátcích vyplývají na povrch různé latentní konflikty a projeví se napjaté vztahy. Spoustu konfliktů vytváří například fakt, že širší rodina mívá pro každého člena přidělenu roli (např. „malé dítě“), která se vztahuje k jeho minulosti, a nikoliv k tomu, kým je nyní.
Jiným zdrojem negativních pocitů jsou velká očekávání, která se vztahují k druhým lidem a jejich pozitivní odezvě, k dokonalému prostředí či nákladným darům. Obvykle se všechno nenaplní podle našich představ, a to může vést ke zklamání a následnému smutku.
Ekonomické potíže
Spousta rodin čelí ekonomickým potížím, a to zvláště v současnosti, kdy je ekonomika v recesi.
Pokušení spojené s jídlem, pitím, koupí dárků je velké, mnozí mu podlehnou, a pak pociťují výčitky, jakmile si uvědomí následky (nadváha, bolesti hlavy, přetažení konta).
Fyzická únava
Spousta úkolů a nutnost vyřídit je v krátkém čase vytváří stres. Třebaže jsou činnosti spojené s přípravou Vánoc v podstatě příjemné, přece jen se jedná o vybočení z denní rutiny, na niž jsme zvyklí. Jsme nuceni stihnout více věcí, než běžně zvládáme.
- Jak Vánoce ke jménu přišly?
- Zvrhlý advent
- Něco kapřích tipů a triků
- Trocha vánočního čarování – jednoduché jak facka
- Proč, u Santy, právě stromek? (Od větví k plastu … a zase zpátky)
- Kdo nosí dárky? Vždycky jenom chlapi
- Štědrý den, konečně
SAD jako smutný
Sezónní afektivní porucha (anglická zkratka SAD znamená též „smutný“), známá rovněž jako zimní deprese nebo zimní smutek, je porucha nálady, při níž lidé, kteří se po většinu roku těší normálnímu duševnímu zdraví, začnou v zimě (méně často v létě) trpět depresivními pocity. SAD poprvé popsal a pojmenoval Norman E. Rosenthal v roce 1984.
Podle odhadů trpí SAD v zimním období asi 5 % Američanů, její letní variantou méně než 1 %. Tradičně se má za to, že podobně jako u jiných forem deprese i touto poruchou trpí výrazně více žen než mužů, někteří odhadují, že poměr činí dva ku jedné. V poslední době se tato představa o depresi ale radikálně mění. Ukazuje se, že dvakrát méně mužů než žen navštíví lékaře, mají-li relativně stejné depresivní obtíže.
Ženy bývají nejčastěji postiženy v reproduktivním věku, ale SAD se může objevit již v dětství. Výzkumy rovněž naznačují možnou genetickou příčinu: více než dvě třetiny pacientů se SAD mají příbuzného s výraznou poruchou nálady.
K symptomům SAD patří obtíže při ranním vstávání, ranní nevolnost, tendence dlouho spát, přejídat se, a zvláště bažit po uhlovodanech, což vede k přibírání na váze. K dalším symptomům patří nedostatek energie, potíže s koncentrací, vyhýbání se rodině, přátelům či sociálním aktivitám. To vše vede k nedostatku radosti a depresi.
K léčbě se užívají antidepresiva, terapie světlem, doplňování hormonu melatoninu atd.
Kdy navštívit lékaře
Pokud se cítíte sklesle řadu dní a vyhýbáte se aktivitám, které vás dříve těšily, neváhejte navštívit lékaře. Návštěvu neodkládejte zvláště tehdy, pokud se změnil váš spánkový rytmus a chuť k jídlu, pokud cítíte beznaděj, nebo dokonce přemýšlíte o sebevraždě.
Několik rad, jak se vyhnout vánočnímu stresu:
- Snažte se přijímat druhé lidi takové, jací jsou, a ne, jaké byste je chtěli mít. Hádky odložte na jindy.
- Naučte se říkat ne, dělejte ty věci, které opravdu dělat chcete.
- Snažte se mít realistická očekávání ohledně svátků.
- Těšte se z každého dne svátků, nevkládejte všechno očekávání do Štědrého dne nebo do Silvestra.
- Vytyčte si priority. Pokud vás například nijak netěší představa, že budete péct horu cukroví, raději je nakupte nebo si je nechte upéct.
- Organizujte a plánujte, napište si seznam úkolů a zvažte, nakolik jsou reálné.
- Myslete pozitivně.
- Nepřehánějte to s jídlem, pitím, sledujte své utrácení.
- Držte smutek, pokud jste prožili nedávnou ztrátu. V takovém případě je smutek na místě, je nezbytnou součástí procesu, jak se vyrovnat se ztrátou.
- Nedopusťte, aby vás televize odvedla od reality. Nesrovnávejte svůj život s tím, co se vysílá v TV. Skutečný život nebývá tak růžový a šťastný.
ČLÁNKY DO MAILU