Vánoční pudink může být i rok starý

Britský vánoční pudink je pro cizince plný otázek. Asi tu nejpalčivější představuje otázka po významu samotného slova pudink. Toto slovo má v britské angličtině mnoho významů, někdy až protichůdných. A tak, ještě než se pustíme do přípravy samotného vánočního pudinku, je dobré se stručně podívat na to, co Angličan myslí tím, když začne mluvit o pudinku.

• 
• 
• 

Dalších 15 fotografií

Zapeklitý pudink

Slovo „pudding“ se počátkem dvanáctého století poprvé objevilo ve staré angličtině, kam se dostalo pravděpodobně z francouzštiny nebo němčiny. Původně se jím označovala klobása připravená z mletého masa, krve, koření a loje naditá do zvířecího střeva nebo žaludku. V současnosti se tomuto významu asi nejvíce přibližuje black pudding, který vzhledem ani chutí není příliš vzdálený českému jelitu.

Všeobecně se dá říct, že pudink je něco, co bylo připraveno především ze směsi vajec, mouky, obilovin a loje v jednolitou hmotu, která je následně dušená, vařená nebo upečená. Jako pudink se tak proto později začaly označovat i sladké pokrmy. Známý je například sponge pudding, sticky toffee pudding nebo bakewell pudding. Ze slaných zástupců je asi nejznámější yorkshirský pudink, který se podává jako příloha k pečenému masu, nebo ledvinkový pudink.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak slovo pudink se v Británii také používá jako všeobecné označení jakéhokoliv dezertu. Pudink tak klidně může být i kousek čokolády po obědě. Běžně je kategorie dezertů v britských jídelních lístcích nazývaná Puddings.

Předchůdce vánočního pudinku byl plný masa

Pro vánoční pudink se hodí označení pudink jak proto, že se jedná o pokrm připravený ze směsi vajec, mouky a loje, tak i proto, že se jí jako dezert po slavnostním obědě na Boží hod. Nebylo tomu tak ale vždy.

Dávným předchůdcem vánočního pudinku bylo ve čtrnáctém století jídlo zvané frumenty. Jednalo se o kaši připravenou z hovězího a skopového masa doplněnou o sušené ovoce, koření a víno. Frumenty se jedlo jako rychlý pokrm v průběhu příprav slavnostní hostiny.

Na konci šestnáctého století se frumenty začalo zahušťovat vejci a strouhankou a kvůli chuti se do něj začalo přidávat pivo nebo pálenka. V polovině sedmnáctého století se tento pokrm už podával jako oblíbený vánoční dezert. V roce 1664 jej ale puritáni zakázali a na vánoční stoly se vrátil až v roce 1714 díky králi Jiřímu I. Největší slávu ale vánoční pudink zažil za viktoriánské éry, kdy se začal nejvíce podobat tomu, co dnes Britové znají jako vánoční pudink.

Klidně i rok starý

Vánoční pudink má půlkulovitý tvar. Nesmí v něm chybět sušené ovoce (rozinky, rybíz atd.), vejce, mouka, strouhanka a lůj. Kromě toho pudinku dodává chuť směs koření (skořice, koriandr, muškátový oříšek, hřebíček atd.), pomerančová kůra a mandle. Důležitou roli při přípravě pudinku hraje alkohol, který pomáhá celý pokrm zakonzervovat.

Vánoční pudink se připravuje s předstihem před Vánoci. Tradice říká, že ten správný čas na vánoční pudink je v neděli před adventem. Pravda je ale taková, že se Angličané nemohou dohodnout na žádném konkrétním termínu, kdy se do příprav pustit. Někdo radí konec listopadu a někdo začíná už v létě. Dokonce jsem se setkala s rodinou, kde se vánoční pudink chystal rok předem. V britských supermarketech je možné sehnat vánoční pudinky, které zrály i osmnáct měsíců.

Vánoční pudink se servíruje na závěr slavnostního oběda na Boží hod vánoční. Před servírováním se ohřeje v mikrovlnné troubě nebo se povaří v páře a podává se s hustou mléčnou omáčkou s brandy, která je velmi podobná českému krému na dukátové buchtičky. I když ingredience i příprava mohou cizinci znít poměrně obskurně, chuť vánočního pudinku není překvapivě ničím šokující. Nejvýraznější v celém dezertu je chuť sušeného ovoce a osobně mi trochu připomíná české vánoční cukroví zvané fíkový salám.

Angličané považují vánoční pudink za neodmyslitelnou součást Vánoc. Málokdo ale tento dezert připravuje doma. Jak říká maminka jedné mé známé, která vánoční pudink v minulosti chystala každoročně: „Dělat domácí pudink je dnes neskutečně drahé. Mnohem výhodnější proto pro mě je koupit ho v Sainsbury's nebo Marks&Spencer a na Vánoce ho už jenom ohřát v mikrovlnce.”

Míchá celá rodina

Když ale ještě Britové vánoční pudink vařili doma, pojilo se k této události mnoho tradic.

Míchání vánočního pudinku se má správně zúčastnit celá rodina. Každý člen domácnosti má směs aspoň jednou zamíchat dřevěnou lžící ve směru od východu na západ.

V průběhu míchání se do směsi také přidávala drobná mince. Ten, kdo ji na Vánoce našel ve svém kousku pudinku, měl mít podle tradice celý následující rok štěstí.

Správný vánoční pudink by měl také obsahovat třináct ingrediencí. Toto číslo totiž odkazuje na Ježíše a jeho dvanáct učedníků.

Kolegové vánočního pudinku

Britové nepřipravují tolik druhů vánočního cukroví, jak to známe z Česka. Kromě vánočního pudinku ale k anglickým Vánocům patří ještě další dvě tradiční sladkosti.

Vánoční dort se v mnohém podobá vánočnímu pudinku. Také se připravuje z několika druhů sušeného ovoce. Na rozdíl od pudinku, který se dusí v páře, se ale dort peče v troubě a neobsahuje lůj ani strouhanku.

Dort se připravuje přibližně šest týdnů před Vánoci. Po upečení se nechá nasáknout brandy, která jej zakonzervuje a díky které se dort správně uleží. Na závěr se dort zdobí marcipánem nebo cukrovou polevou.

Do češtiny snad nepřeložitelné jsou vánoční koláčky zvané mince pies. Mince meat v angličtině znamená mleté maso. Zároveň se tak ale říká i náplni ze sušeného ovoce, kterou se plní sladké pečivo z křehkého těsta.

Stejně jako vánoční pudink i mince pies v původní podobě obsahovaly maso. V tomto případě se jednalo především o mleté jehněčí. Maso se dnes do křehkých koláčků nepřidává, ale matoucí název tomuto pečivu už zůstal.