Před časem jsem četl o tom, že třením pokožky kartáčem, nebo žínkou (ne z umělé hmoty) vznikne zdroj vitaminu D.
Tuto informaci mám z knížky "Co nám chybí" (Kovy, jiné prvky a vitamíny v lidském těle), rozšířené vydání z r. 1992, kde je tento
postup uvedený na straně 68, kapitola 13, autor Ing. Jiří Janča, CSc (bohužel v roku 2005 zemřel). Ing. Jiří Janča
působil v Ostravě, za své poslání považoval pomáhat lidem pomocí přírodních věd a přírodních prostředků.
Nevím, o tom, či se někdo seriózně zabýval prozkoumáním uvedeného tvrzení. Já jsem e-mail s dotazem na možnost tohoto způsobu
získání vitaminu D uvedl na některých webech , už si ani nevzpomínám na kterých, ale v podstatě bez větší odezvy.
Některé reakce byly pochybovačné, ale nedozvěděl jsem se, že by se vůbec někdo pokusil uvedenou informaci ověřit v praxi. Domnívám se, že by to nemělo být složité.
Upřímně řečeno i mně se tato informace zprvu velmi nepozdávala, pokládám ale pana Ing. Janču za odborníka, přečetl jsem od něho víc
publikací a viděl jsem, že o věcech měl přehled. Pokud tedy toto tvrzení je pravdivé - já autorovi věřím, a vzhledem k rozsahu jeho díla
cítím i jakousi úctu, kterou nezpochybnily ani reakce typu "haluz", bylo by to moc fajn, vitamín D by
byl přístupný jednoduchou formou např. pro ležící pacienty, nebo obyvatele severních oblastí, kde mají 1/2 roku nedostatek slunečního
záření - toto se částečně týká i naší oblasti v zimních měsících, nebo i pro pacienty mající problémy s pobytem na slunci
(alergie a různé nemoci kůže) a pod. V součastné době je pobyt lidí na slunci omezen nejen počasím, ale i různými
zákazy vycházení kvůli COVID-19.
(Ještě pro úplnost cituji část z uvedené publikace, která se týká vitanimu D: Nejjednodušším, i když ne ideálním, zdrojem vitaminu D
je také tření pokožky, nejlépe kartáčováním. Ovšem kartáč, nebo jiný třecí prostředek (např. žínka) by neměl být z umělé hmoty.)
Mít v těle dostatek vitaminu D je nutnost, jeho udržení však není snadné a většina lidí trpí jeho nedostatkem, zvlášť v zimním období.