Latinsky je vbočený palec označován pojmem hallux valgus, což v přesném překladu znamená křivý palec. Nejde ale zdaleka jen o palec. „Vbočený palec je deformita nohy, která vzniká nejčastěji jako následek přetížení přednoží a vbočené nohy – tj. zatížení spíše vnitřní hrany paty než paty vnější při stoji i při chůzi. Pro diagnózu vbočeného palce je kritérium odchýlení osy palce od nártní kosti o patnáct stupňů a více,“ uvádí Kateřina Švejdová, rehabilitační lékařka a certifikovaný podiatr (www.rehaktiv.cz).
Hallux valgus, vbočený palec je často následkem deformity nohy, zejména vbočených pat
Problém někdy začíná už v dětství
Vbočenou nohu většinou vídáme již v dětském věku. „Pokud dítě školního věku stojí na jedné noze a přitom má tendenci k pádu navnitř, snižuje-li se přitom podélná klenba, přetěžuje prsty i palec, eventuálně palec oddaluje od ostatních prstů, aby se tím zastabilizoval, je větší šance ke vzniku vbočeného palce v dospívání a dospělosti,“ objasňuje MUDr. Švejdová.
Vbočená noha se vyskytuje mnohdy již v dětství, vyzkoušejte stoj na jedné noze, takto by to vypadat nemělo
Jako další rizikové faktory uvádí následující: výskyt vbočeného palce v rodině (dědí se spíše typ nohy a síla svalů nohy), typ nohy, oslabení příčné klenby, obezita, vbočení kolenních kloubů („nohy do X“), přetížení nohy při sportování naboso, ale také při doskocích na takto nekorigovanou nohu (míčové hry) a nesprávné obouvání. „Následkem přetížení palcového kloubu, a to při každém kroku, dochází v průběhu života k dalším změnám posunu šlach a rozvoji artrózy a nakonec k výraznému vbočení palcového kloubu,“ upozorňuje lékařka.
Podle Ivy Bílkové, vedoucí fyzioterapeutky z Fyziokliniky v Praze, za vším stojí právě nesprávné obouvání a genetické faktory zavrhuje. „Osobně si myslím, že genetika nehraje vůbec roli. Jde primárně o nevhodně zvolenou obuv buď v dospělosti, nebo v dětství. Nejnevhodnější je chůze ve střevíčkách, ať s podpatkem nebo bez něj. Bota by se měla kupovat stejně široká, jako je šíře nártu při došlapu. Je-li bota užší než noha, je logické, že zánártní kosti a prsty budou v botě stlačené a nucené do nepřirozené polohy. Dnes jsou oblíbené tzv. balerínky. Ženy a dívky, které je nosí, jsou vhodné kandidátky na patní ostruhu, plochou nohu a deformace prstů. Vbočený palec vidíme více u žen než u mužů. Tudíž role obuvi, respektive módní trendy v obouvání, hraje významnou roli.“
Mladší pacientky řeší estetiku, starší bolest
Lidé s vbočeným palcem se v praktickém životě potýkají s mnoha problémy. Vše začíná již omezeným výběrem obuvi, kdy vybočený kloub palce v užší botě tlačí, což je nepohodlné, a u otevřených letních bot ženy řeší i estetiku nohy. Nehezký pohled na nevzhledný vybočený kloub totiž nespraví ani pěkný lak na nehty.
Mladší pacientky do ordinace zpravidla přivádí právě estetický důvod a to, že mají díky tlaku palce kloubu v botě omezený výběr obuvi. Dámy středního věku navštíví lékaře většinou až z důvodu bolesti, shodují se Mgr. Bílková i MUDr. Švejdová.
O estetický problém jde však pouze z počátku. Pokud chápeme vbočený palec jako následek nesprávného fungování nohy, je zřejmé, že bude ohrožena funkce kolenního, kyčelního kloubu. Nepružnost nohy ovlivňuje otřesy v koleni, kyčli, ty se pak mohou přenášet výše do páteře i šíje. Vbočený palec může mít vliv i na migrény, bolesti šíje, artrózy kyčlí a kolen apod.
Vbočený palec a možnosti nápravy
Problém s halluxy se vždy systematicky zhoršuje, takže je lepší začít s nápravou dříve než později. Stává se, že do Fyziokliniky přicházejí klienti primárně s bolestí zad a problém se začíná řešit právě u vbočeného palce, popisuje Iva Bílková: „Řešíme případy od lehce až po velmi vychýlené palce včetně velmi vychýlených prstů. Nicméně i lehce vychýlený palec z osy si zaslouží pozornost a korekci zpět do osy. K tomu používáme nejčastěji pevné či pružné tejpy a od českého výrobce tzv. Noční bandáž. Což je plastový korektor se suchými zipy, který výborně uvádí palec do původní pozice. Je to jeden z mála korektorů, který opravdu funguje. Každý, kdo se chce vyhnout operaci, by měl osy svých prstů korigovat a o nohy pravidelně pečovat.“
A jaký názor má fyzioterapeutka na různé srovnávače vbočeného palce, které jsou na trhu k dostání? Mohou skutečně pomoci? „Jediný, který uznávám, je Korektor Noční bandáž od S+V. Je to jediný korektor, který oddaluje palec od ostatních prstů. Ostatní korektory, které se vkládají mezi prsty, nemají vůbec smysl. Palec je tak silný prst, že i přes vložené korektory tlačí do ostatních prstů a vychyluje je z osy. Pokud by někdo chtěl korigovat palec i přes den, pak bych doporučovala pevným tejpem palec zafixovat. Vázání/lepení by měl poprvé ukázat fyzioterapeut. Technika to není vůbec těžká a vzhledem k ceně cca šedesáti korun za patnáct metrů pevného tejpu je i velmi levná. Na korekci se spotřebuje zhruba třicet až čtyřicet centimetrů.“
Mgr. Bílková doporučuje jako prevenci i jako nápravu při vbočeném palci následující cvičení, které je včetně praktické ukázky na videu popsáno na webu Fyziokliniky: Odtažení palce (+ aktivace podélné a příčné klenby). „Lidé, kteří mají vbočený palec, nemají dobře funkční sval pro odtažení palce. Musí mít tedy při cvičení více trpělivosti, aby sval časem vycvičili. Bude jim to trvat déle,“ objasňuje fyzioterapeutka.
Kateřina Švejdová prosazuje multidisciplinární přístup (ortoped, RHB lékař, podiatr, pedikér, fyzioterapeut), který dle ní ovšem v naší zemi zatím není bohužel tak zažitý. Vzhledem k příčinám vzniku doporučuje nejprve zkorigovat vbočenou nohu, až pak se věnovat palci. „Vbočenou nohu vhodně ovlivňují správně nastavené stélky do bot a cvičení (senzomotorika, SM systém, spiraldynamik, Dornova metoda, techniky měkkých tkání, mobilizace kloubu, ale především pravidelné adekvátní zatěžování nohy sportem, chůzí – z počátku je nutná stélka do boty, kinesiotape, následně i chůze naboso po měkkém terénu). Tím dojde k odlehčení palce a většinou i k ústupu bolesti,“ popisuje lékařka.
Vlevo noha bez korekce – vbočená pata, vbočený palec. Vpravo korekce paty, zde již výrazné oddálení palce od ostatních prstů
Následně se koriguje palec pomocí korektoru, kinesiotapingu, speciálních pantoflí a cvičení. „Na trhu jsou nyní nejrůznější korektory – musí být dostatečně tuhé, aby palec udržely. Je nutné jejich nošení při zatížení nohy, korektor pouze na noc většinou nestačí. Pokud je velké přetížení příčné klenby, je vhodné ovlivnit i ji (srdíčka, kinesiotape).“ Ani MUDr. Švejdová není příznivcem běžných silikonových korektorů, avšak palec podle ní velmi dobře udrží korektory dělané na míru: „Jsou výrazně tužší a dají se vyrobit v různých šířkách,“ upozorňuje.
Kladívkový prst komplikuje léčbu vbočeného palce
Další komplikací je častý současný výskyt vbočeného palce s kladívkovým druhým prstem. „Pokud dojde k jeho fixaci a druhý prst ztratí kontakt s podložkou, vytvoří se příznivé podmínky k dalšímu vbočení palce a prsty se mohou křížit,“ říká Kateřina Švejdová.
Vbočená noha, přetížení příčné klenby, kladívkový prst a vbočený palec
Proto je nutné ovlivnit i kladívkový prst (kinesiotaping, korektory dostupné ve zdravotnických potřebách, pravidelné protahování šlach a masáže, trénink stability nohy). „U pokročilých stadií a bolestí, které se nezmírní konzervativní léčbou, přichází v úvahu operace vbočeného palce. V současné době se používá několik operačních technik, které vybere ortoped, dle typu a pokročilosti nálezu. Pokud se chceme vyhnout recidivě vbočení palce je po operaci nutná korekce nohy, tak jak je popsáno výše,“ uzavírá lékařka.
Odborná spolupráce:
Mgr. Iva Bílková
vedoucí fyzioterapeut Fyziokliniky v Praze, www.fyzioklinika.cz
Vystudovala obor Fyzioterapie na FTVS UK a v roce 2001 úspěšně zakončila obor se specializací na Funkční poruchy pohybového aparátu. Zabývá se tedy léčbou bolestí zad, kloubů, ale pracuje i s klienty po úrazech kostí, svalů a šlach. Věnuje se léčbě dospělých i dětí, včetně léčby pohybového aparátu nejmenších kojenců. Absolvovala mnohé kurzy, které rozšiřují její vzdělání a rozvíjí vědomosti a dovednosti v oboru. Je nejen autorkou odborných článků v profesních časopisech (např. Funktions Krankenheiten des Bewegungssystems, Urban und Fischer Verlag), ale přibližuje možnosti léčby pohybového aparátu i laické veřejnosti. Píše články o psychomotorickém vývoji kojenců a batolat, které jsou snadno pochopitelné pro maminky. Aktivně přednáší na konferencích organizované Společností myoskeletální medicíny ČLS JEP, školí fyzioterapeuty v oboru myoskeletální medicíny a podílí se na praktické i teoretické přípravě studujících fyzioterapeutů. Je autorkou metody, která v kombinaci s rázovou vlnou rozšiřuje možnosti léčby fyzioterapie.
MUDr. Kateřina Švejdová
neurolog a rehabilitační lékař, certifikovaný podiatr
V současnosti působí na privátní rehabilitační a podiatrické ambulanci Praha 10, Petrovice, www.rehaktiv.cz.
Po studiu 1. LK UK v Praze působila na Neurologické klinice VFN a 1. LF UK v Praze, v roce 2001 získala atestaci z neurologie, v roce 2010 atestaci z rehabilitačního lékařství (FLBR). V roce 2015 absolvovala Certifikovaný podiatrický kurz pro lékaře pořádaný ČPS. Je lektorkou metodiky SM system (tj. rehabilitační metodika vypracovaná českým ortopedem MUDr. R. Smíškem), je členkou České podiatrické společnosti. Věnuje se komplexní léčbě pohybového aparátu dětí i dospělých.
ČLÁNKY DO MAILU