Včelí pyl obsahuje množství živin, ale tvrzením o zázračných účincích je lepší nevěřit

Včelí produkty obecně lidstvo používá po staletí – nejen pro výživu, ale také jako součást lidové medicíny. I samotný pyl se dokonce údajně užíval a vysoce cenil už ve starém Egyptě. Včely nejenže ho sbírají z rostlin, ale také do něj přidávají svoje výměšky podobně jako při produkci medu z květového nektaru. Výsledná žlutá zrnka lze konzumovat jako doplněk stravy třeba v jogurtu či džusu.

Desítky různých rozborů včelího pylu lze zprůměrovat následovně: Přes polovinu většinou tvoří sacharidy, 21 procent proteiny, 5 procent tvoří tuk. Dále má pyl asi devítiprocentní podíl vlákniny. 

Většinu obsažených cukrů reprezentuje fruktóza a glukóza. Z mikroživin obsahuje hlavně (v mg na 100 g): draslík (až 2000), fosfor (< 600), vápník (< 300), vitamín C (< 56), vitamín E (< 32), hořčík (< 25), železo (< 17) či vitamín B3 (< 11). S přihlédnutím k doporučené denní dávce je nejhodnotnější obsah různých aminokyselin, beta karotenu, zinku, manganu a vitamínu B9.

Přečtěte si také:

Konec medů ze zemí EU a mimo země EU. Změní se i označení pro ovocné šťávy a džemy

Včelí pyl může podle některých studií přispívat k celkovému zdraví hospodářských zvířat: u králíků dle studií tento doplněk stravy podpořil plodnost, u brojlerů zase zdravé trávení. Nabízí se však otázka, zda by jiná forma doplnění potřebných živin neudělala to samé. A problematika se stává ještě záludnější, když přejdeme od hospodářství k výživě lidí.

Pomoc od zánětů či návalů

Objevují se dokonce tvrzení, že v dostatečně velkém množství by pyl pokryl veškeré nutriční nároky člověka. Výživový benefit je však jedna věc, druhá je, zda z něj plyne i zlepšení imunity a zdravotního stavu. V použitých článcích a různých webových zdrojích včetně e-shopů existují zmínky o tom, že tento doplněk stravy má blahodárný vliv na následující oblasti lidského zdraví:

• sportovní výkon
• sexualita a plodnost
• paměť a kognice
• červené krvinky
• oběhová soustava
• imunita
• funkce jater
• hojení ran
• zpomalení progrese rakoviny
• úleva od návalů v menopauze
• úleva při PMS

Portugalská studie z roku 2014 potvrdila významný protizánětlivý účinek včelího pylu, hlavně proti zlatým stafylokokům. Oproti antibiotikům si na něj bakterie nemohou vybudovat rezistenci. Podobné výsledky měli slovenští vědci testující tinktury z jednodruhového včelího pylu. 

Slibně vypadá i podpora funkce jater. Pár studií zjistilo účinek na potkany otrávené například allylalkoholem či paracetamolem. Roli zde hrají hlavně látky obsažené v pylu zvané cernitiny, které mají dle jiných odkazů podporovat i prostatu a močové cesty. Pyl zvířata nezachránil, ale snížil množství škodlivin v krvi.

Na lidských pacientkách se testovala úleva od příznaků menopauzy či následků antihormonální léčby při rakovině prsu. Tato německá studie zjistila významné zlepšení u 70 procent testovaných. Podobné skóre měl med použitý v kontrolní skupině jako placebo, u kterého se čekala úspěšnost 25 procent.  

Zdržme se odvážných tvrzení

Jisté je, že včelí pyl lidské zdraví nějakým způsobem podporuje. Ne však nutně v takovém rozsahu, jaký slibují obaly včelího pylu, jeho prodejci a různé weby zabývající se jeho propagací. 

Studie existují na skoro všechny položky uvedené v seznamu výše. Uvěřitelně zní, že včelí pyl má antioxidační vlastnosti – obsahuje přece některé antioxidanty jako vitamín C. Otázka je, v jakém rozsahu lze účinky pozorovat. Dle některých dalších zdrojů má pyl potenciál zmírňovat alergické reakce či regulovat hladinu cholesterolu.

Většina experimentů ale dosud proběhla jen in vitro či na zvířatech. Některé z nich jsou přitom spojeny jen s pylem z konkrétních rostlin. V roce 2010 se například zjistilo, že včelí pyl z vrby bílé snižuje tvorbu estrogenu a tím může zpomalit rakovinu prsu či dělohy. Nebylo by ale fér tvrdit, že včelí pyl je obecně účinný v boji s rakovinou. 

Už v roce 1948 myši jistého Williama Robinsona, vyšlechtěné na dispozice k rakovině mléčných žláz, vykazovaly zpomalený růst nádorů, pokud byly přikrmovány včelím pylem. Výsledky ale dosud žádný výzkumník nereplikoval ani se na ně vědci neodkazují, zato tento starý článek s oblibou citují weby prodejců včelího pylu.

Při interpretaci studií pro běžného spotřebitele se zkrátka může ztratit hodně zásadních informací.

Přečtěte si také:

Med od Medokomerc obsahoval antibiotikum. Neví se, kde se tam lék vzal

Nikdy nevíte, co dostanete

Zásadní problém se včelím pylem je ten, že složení je velmi variabilní. Metaanalýza citovaná na počátku článku uvádí široká číselná rozmezí pro množství jednotlivých složek a je to čistě proto, že dílčí rozbory naměřily velmi rozmanité hodnoty. Každý rostlinný druh má v pylu jiné poměry látek, takže se složení pylu liší co do země původu i konkrétní vesnice, kde se včelí roj pohybuje. Proto množství živin nelze samo o sobě zaručit. Každý včelař nabízející pyl od svých včel by měl mít udělaný vlastní laboratorní rozbor a tomu přizpůsobit i marketing.

Vzhledem k volnému pohybu včel je velkým rizikem také obsah škodlivých látek a mikrobů. Mikroorganismům se prakticky nevyhneme nikde, ale je těžké stanovit, kterým konkrétním druhům se mohly včely při sběru pylu vystavit. Zpracovávání produktu by k tomuto riziku mělo přihlížet. Existující studie vzorků je naštěstí často prohlašují za bezpečné. Těžší je to s množstvím pesticidů používaným na polích či obsahem těžkých kovů, například z výfukových zplodin.

V Argentině, Brazílii a Švýcarsku patří včelí pyl k oficiálně stanoveným doplňkům stravy a existují tam normy na jeho chemickou a mikrobiologickou kvalitu. V ČR jej lze velmi snadno sehnat ve specializovaných podnicích i lékárnách, ale na obalu se dozvíte jen o nejzákladnějších nutričních hodnotách produktu. Trh se včelími produkty se u nás řídí mezinárodními standardy, vztahují se však především na med. Zatím v legislativě nelze najít konkrétní zmínku o nárocích na bezpečnost a kvalitu včelího pylu. 

Galerie. Rodinné Včelařství Špaček

• 
• 
• 

Dalších 18 fotografií

Alergici, ruce pryč

Při alergii na pyl či na včely je tento doplněk stravy samozřejmě naprosto nevhodný. Důležitá poznámka ale je, že ne každý se alergikem rodí. Příznaky mohou nastat postupně během života a jejich míra se liší v závislosti na druhu rostliny. Navíc existuje takzvaná zkřížená alergie, kdy tělo přehnaně reaguje na nějakou látku, protože je podobná jiné látce, na kterou má opravdovou alergii. I nealergikům se doporučuje včelí pyl před prvním užitím aplikovat na kůži a ujistit se, že během pár hodin nezpůsobí podráždění.

Zatím nebylo možné prokázat, že by byl včelí pyl bezpečný pro děti či těhotné a kojící osoby, těm se tedy jeho užívání nedoporučuje. Pyl může údajně umocnit i efekt léků na ředění krve. Jestliže máte chronickou nemoc nebo dlouhodobě užíváte jakékoliv léky, měli byste se o bezpečnosti pylu předem poradit s lékařem.

Existující množství studií nasvědčuje tomu, že když si koupíte včelí pyl, možná vám poslouží jako cenný zdroj některých vitamínů a minerálů. Berte si jej však na vlastní riziko, nespoléhejte na odvážná tvrzení prodejců a při jakémkoliv podezření na alergii s užíváním okamžitě přestaňte.