Čeští vědci mají důkaz: antibiotika přestávají zabírat

27. 7. 2011

Sdílet

 Autor: SXC
Dlouho se o tom mluví a teď už jsou i konkrétní důkazy, a to ze studie českých vědců: antibiotika skutečně na děti včetně kojenců přestávají zabírat. Nebudeme je mít čím léčit?

V léčbě novorozenců a kojenců přibývá bakteriálních nákaz, proti kterým nezabírají antibiotika. Ukázal to výzkum odborníků z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a karvinských lékařů. Vědci při výzkumu pracovali s bakterií Escherichia coli, kterou odebírali šestitýdenním dětem. Píše o tom agentura ČTK.

Ve 36 procentech případů proti bakterii nezabírala antibiotika. Přitom u dětí od šesti do 17 let byla rezistence menší, a to 24 procent, informovala v tiskové zprávě mluvčí univerzity Alena Sýkorová. Podle odborníků se děti bakteriemi, které jsou vůči antibiotikům odolné, nakazí už při porodu od matky.

Můžeme si za to sami

„Je známo, že při přirozeném porodu se u dětí dostávají bakterie z poševního kanálu a perinea (oblast mezi pochvou a konečníkem) matky do úst a žaludku novorozence, a jsou tak primárním zdrojem kolonizace střevního traktu dítěte bakteriemi,“ uvedl Ivan Literák, přednosta univerzitního Ústavu biologie a chorob volně žijících zvířat. „Děti v naší studii se rodily v porodnici s vysokým hygienickým standardem, kde byl jiný zdroj přenosu než z matky vyloučen,“ dodal.

Podle lékařů odolnost bakterií vůči antibiotikům roste kvůli jejich nadužívání. Lidé tlačí na jejich předepsání i u viróz, kdy jim antibiotika nemohou pomoci. Lékaři často pacientovi raději vyhoví, než by se s ním přeli.

Rezistence bakterií podle expertů roste i proto, že si lidé mnohdy při nachlazení vezmou antibiotika, která jim doma z poslední léčby zbyla. Lék přitom bakterii buď zahubí, nebo se mu bakterie přizpůsobí a stane se vůči němu odolná. Zneužívání antibiotik způsobí, že lék nemusí napříště účinkovat.

Brněnští vědci ve spolupráci s karvinskými lékaři studovali nejen bakterie choroboplodné, ale i nepatogenní. „Ve výsledcích studie bylo 28 procent nepatogenních bakterií Escherichia coli rezistentních k ampicilinu aminopenicilinu,“ uvedla Sýkorová. U dalších druhů antibiotik činila rezistence 14 až 18 procent. „Zdá se, že první kolo boje s bakteriemi, které způsobují infekční nemoci, člověk s využitím klasických antibiotik prohrává,“ komentoval čísla Literák.

Podle něj má současná medicína naštěstí možnost nasadit nová antibiotika. Ze 177 bakterií odebraných šestitýdenním dětem byly pouze dvě odolné vůči antibiotiku druhé volby. Přesto by podle něj měli lékaři i veterináři nová antibiotika předepisovat obezřetně.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).