Důkazy o mikroplastech našli vědci a lékaři z Ostravy. Konkrétně tým z Gynekologicko-porodnické kliniky fakultní nemocnice (FN) a dvou fakult Vysoké školy báňské.
Přítomnost mikroplastů v plodové vodě či placentě zkoumali u deseti žen v době jejich těhotenství a bezprostředně po porodu. Vzorky výskyt mikroplastů potvrdily u devíti z nich. Výzkum také ukázal, že více jich je v placentě než v plodové vodě.
Nejrozšířenějším mikroplastem je polyetylen
Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti 10 až 50 mikrometrů. Nejčetněji identifikovaným materiálem byl polyetylen. „Není to překvapivé, neboť se jedná o jeden z nejběžněji používaných plastů na světě. Zároveň jsme však často detekovali stabilizátor používaný při výrobě PVC,“ uvádí Jan Halfar z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Co to pro zdraví žen a ještě nenarozených dětí znamená, zatím odborníci nevědí. „Smyslem této části výzkumu bylo zjistit, zda se mikroplasty nachází kromě placenty i v plodové vodě, neboť toto nebylo ještě nikdy zkoumáno. Nyní bude klíčové vyhodnotit, zda a jakým způsobem tyto látky mohou poškodit plod či komplikovat těhotenství a zda je možné snížit expozici těmto kontaminujícím látkám během těhotenství,“ podotýká Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Ostrava.
Vědci v tiskové zprávě uvedli, že cílem studie není šířit strach mezi veřejností nebo odrazovat ženy od těhotenství, ale šířit a upevňovat povědomí o nutnosti snižovat znečištění životního prostředí plastovými látkami. A také přenášet poznatky vědců do praxe, tedy průmyslové výroby.
Výzkum na přítomnost mikroplastů v plodové vodě a placentě probíhal za přísných podmínek. K odběru např. nesměly být použito nic z plastu. Na snímku je odběrový set ze skla.
Výzkum probíhal za náročných podmínek
Uskutečnit výzkum nebylo snadné. Autoři museli najít ženy, jejichž těhotenství bylo komplikováno předčasným odtokem plodové vody. Jde o stav vyžadující odběr plodové vody, aby bylo jasné, jak těhotné pomoci. Vědci těchto odběrů využili a plodovou vodu podrobili právě i hledání mikroplastů a tzv. aditiv. Tyto pacientky vyhledali proto, aby účast ve studii neznamenala zvýšenou zátěž ani pro těhotnou ženu, ani pro její nenarozené dítě. U žen po porodu vyšetřili také placentu.
Aby byly výsledky vypovídající, musel vědecký tým dodržet řadu pravidel. Mimo jiné to, že používané nástroje nesměly být vyrobené z plastu. V maximální čistotě byly udržované také prostory, kde k vyšetření vzorků docházelo. „Dodržet striktně prostředí bez přítomnosti plastů a zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků od odběru až po vyšetření, bylo velmi náročné,“ podotýká Kristina Čabanová z Katedry environmentálního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
O vlivu mikroplastů na lidské zdraví se ví stále jen velmi málo. Výzkumníci proto upozorňují na potřebu i nadále zkoumat přítomnost částic menších než mikrometry. „K tomu je však potřebné sofistikované moderní přístrojové vybavení, které v ČR zatím nikdo nemá k dispozici,“ upřesňuje Silvie Heviánková, vedoucí Katedry environmentálního inženýrství z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
ČLÁNKY DO MAILU