Vědci odhalili příčinu choroby, která ničí ledviny

20. 12. 2021

Sdílet

Každý den přefiltrují ledviny asi 1500–1800 litrů krve. U člověka činí minutový průtok krve ledvinami (klidový stav) 1,2 litru, z toho kůrou ledviny 925 ml, zevní zónou dřeně 225 ml a vnitřní zónou dřeně 50 ml. Za 1 minutu ledviny spotřebují 18 ml O2 Autor: Depositphotos
Každý den přefiltrují ledviny asi 1500–1800 litrů krve. U člověka činí minutový průtok krve ledvinami (klidový stav) 1,2 litru, z toho kůrou ledviny 925 ml, zevní zónou dřeně 225 ml a vnitřní zónou dřeně 50 ml. Za 1 minutu ledviny spotřebují 18 ml O2
Vědci z IKEM, Všeobecné fakultní nemocnice a dvou lékařských fakult Univerzity Karlovy oznámili, že po 16 letech nejspíš našli mutaci genu, která je zodpovědná za vzácné onemocnění AA amyloidóza u části pacientů.

AA amyloidóza je nemoc, při které v důsledku dlouhodobého zánětu dochází v těle pacienta k nadměrné produkci specifické bílkoviny nazvané sérový amyloidní A protein (SAA1). „Bílkovina se následně shlukuje a ukládá v různých orgánech těla a významně zhoršuje jejich funkci. Zdaleka nejčastěji jsou postiženy ledviny,“ vysvětluje lékař Jakub Sikora z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).

Tato choroba v Česku trápí několik desítek lidí. Vzniká zpravidla jako důsledek chronického zánětu nebo infekce. Zhruba u 15 až 20 procent pacientů se ale dosud nevědělo, co je jejím spouštěčem. Přitom podíl těch, u nichž je příčina AA amyloidózy neznámá, narůstá.

U části pacientů za nemoc může mutace genu

Nyní 1. LF UK v tiskové zprávě oznámila, že se lékařům a vědcům podařilo najít jako prvním na světě genetickou mutaci, jež by mohla být za tuto chorobu zodpovědná. AA amyloidózu podle nich spouští vada v genu SAA1.

Na výzkumu se podílely 1. LF a 3. LF UK, Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a v posledních fázích projektu také experti z Mayo Clinic a Wake Forest School of Medicine v USA.

Šestnáct let zkoumání u čtyř generací jedné rodiny

O tom, že by mohla být spouštěčem mutace genu, se mezi odborníky spekulovalo. Dosud ale nikdo z nich nepřinesl důkaz, že tomu tak opravdu je. Čeští vědci se domnívají, že jej našli.

Po dobu šestnácti let zkoumali čtyři generace jedné rodiny, ve které se AA amyloidóza vyskytovala. Členy rodiny podrobili klinickému sledování, vzorky od nich k analýze tkání, proteinů i celogenomovému sekvenování. Při něm hledali společné genové mutace genu SAA1 u žijících nebo i zemřelých členů rodiny, kdy dohledávali staré pitevní protokoly.

Všichni nemocní měli jednu mutaci genu shodnou

Ukázalo se, že na úrovni genů rodinu spojují změny, jež jsou shodné u všech nemocných AA amyloidózou či těch, kteří kvůli ní zemřeli.

„U všech pacientů v rodině jsme identifikovali sdílenou příčinnou mutaci v genu SAA1, která významně zvyšuje produkci bílkoviny SAA1. Našli jsme tak jako první na světě rodinu, ve které se AA amyloidóza dědí na podkladě mutace přímo v genu SAA1,“ vysvětluje unikátní objev výzkumu Jakub Sikora, jeden z hlavních autorů výzkumu. Výsledky zjištění tým již publikovat v prestižním časopise Kidney International.


Autor: 1. LF UK

Tkáň ledviny postižená ukládáním amyloidu (zeleno-oranžové oblasti)

Pokud by se v budoucnu potvrdilo, že chorobu může způsobovat chyba v genu SAA1, znamenalo by to, že by se dala lépe léčit. Nyní totiž léčitelná není, léčí se pouze její symptomy. U pacientů, u kterých se ale dosud nevědělo, proč nemoc přišla, nedokázali lékaři ani to. Nezbývalo jim proto než čekat, kdy se u nich rozvine chronické selhávání ledvin, což znamená dialýzu, opakované transplantace tohoto orgánu a nakonec předčasnou smrt.

Kromě příčiny se hledá také léčba

Při hledání mutace genu v několika generacích jedné rodiny se lékařům podařilo její žijící členy z různých částí republiky postupně svolat na Kliniku nefrologie 1. LF UK a VFN, kde je lékaři zkusili experimentálně léčit. Podávali jim například kortikosteroidy nebo imunosupresiva. K omezení projevů nemoci ale nevedly.

Situace pacientů z jedné rodiny se změnila až tehdy, když jim profesorka Romana Ryšavá podala monoklonální protilátku tociliziumab, jež se v současnosti používá také při léčbě covidu. „Už první pacientka lék velmi dobře tolerovala a poměrně rychle se její stav zlepšil,“ popisuje lékařka.

„Osobně si myslím, že tato zjištění povedou k rychlejší diagnostice a identifikaci dalších nemocných s AA amyloidózou, u kterých nejsme schopni odhalit základní vyvolávající onemocnění. Správná molekulární diagnóza u nich pomůže zahájit léčbu dříve, než dojde k masivnímu ukládání bílkoviny do tkání,“ domnívá se Romana Ryšavá. Podle ní podávání tocilizumabu je částečně efektivní, ideální by ale bylo zahájit vývoj léků cílených přímo na SAA1 či jiné, dosud neidentifikované mutované geny.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).