Vědci porovnali kvalitu vajec od slepic v klecích a na podestýlce

Parametry kvality vajec ovlivňuje řada vnitřních a vnějších faktorů. K těm nejpodstatnějším patří genotyp slepic, systém jejich ustájení a věk, uvádí Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU), jejíž odborníci publikovali zjištění svého výzkumu. Ten se zabýval právě stanovením vybraných parametrů a kvalitě vajec českých a slovenských původních slepic v závislosti na těchto faktorech.

Průzkum se zaměřil na kvalitu vajec u tradičních plemen slepic

Pro producenty, ale i spotřebitele mohou být důležité odlišné aspekty, někoho zajímá cena, jiného tzv. welfare zvířat. „Systémy ustájení jsou v současné době velmi aktuálním tématem, a to zejména kvůli rostoucím obavám široké veřejnosti o dobré životní podmínky hospodářských zvířat,“ uvádí ČZU. Vědci sledovali slepice, jejichž chov má v našich krajích dlouhou tradici.

Česká slepice zlatě kropenatá a slepice oravka jsou česká a slovenská národní plemena, která byla šlechtěna a chována již po staletí. A právě tato dvě plemena si vědci vybrali pro svůj výzkum. V něm porovnali, jaký vliv může mít plemeno, způsob ustájení a věk slepic na krevní parametry a kvalitu snášených vajec.

„Biochemické krevní ukazatele mají vliv na zdravotní stav slepic a zajištění jejich dobrého zdravotního stavu pozitivně ovlivňuje konečnou kvalitu vajec,“ uvádí univerzita.

Mezi sledované krevní parametry byly zařazeny triacylglyceridy, celkový cholesterol, enzym aspartátaminotransferáza, celkový obsah bílkovin, albumin a glukóza. Z hlediska kvality vajec autory výzkumu (jimiž jsou Adam Kraus, Lukáš Zita, Ondřej Krunt, Helena Härtlová a Eva Chmelíková) zajímala například hmotnost a tvar vejce, pevnost a barva skořápky, Haughovy jednotky (využívané jako ukazatel čerstvosti vajec), poměr žloutku k bílku a obsah cholesterolu ve vaječném žloutku.

Vědci hodnotili vejce od 34, 42 a 50 týdnů starých slepic chovaných v tzv. obohacených klecích a těch v podlahových kotcích s podestýlkou. Při studii bylo využito celkem 132 zvířat a od každého plemene bylo pro účely laboratorní analýzy ve sledovaném období odebráno vždy 60 vajec. Kromě toho byly ve stejných obdobích odebrány také krevní vzorky nosnic.

Podestýlka vyhrála nad klecovým chovem ve všech parametrech

A co přinesly výsledky? Nejzásadnějším zjištěním autorů studie a také nejsrozumitelnějším pro širokou veřejnost je, že podestýlkový chov je pro původní plemena slepic vhodnější ze zdravotního hlediska, z pohledu stresové zátěže i z hlediska kvality vajec.

Více ke značení vajíček v článku o prodeji vajec

„Konkrétně byly zjištěny signifikantní rozdíly u množství cholesterolu v krvi i ve žloutku mezi jednotlivými systémy ustájení. Rozdíly v celkovém obsahu bílkovin v krvi, který je indikátorem zdravotního stavu, byly průkazně ovlivněny věkem nosnic. Co se týká kvality vajec, byl potvrzen vliv genotypu, systému ustájení i věku na vybrané kvalitativní parametry,“ popsal spoluautor vědecké práce Adam Kraus. „Vliv genotypu byl zjištěn u Haughových jednotek, vliv systému ustájení u pevnosti a tloušťky skořápky a vliv věku u všech sledovaných parametrů bílku a žloutku,“ uvádí příklady zjištění výzkumu.

Získané výsledky představují podle autorů zajímavé srovnání změn v biochemických parametrech krve slepic a kvalitě vajec. Zmiňované faktory navrhují dále zkoumat, zejména pak u dalších původních plemen, kde takové údaje prozatím často chybí.

V závěru práce autoři výzkumu mj. vyvozují, že stres u slepic se v klecovém ustájení může vyskytovat z dlouhodobého hlediska. Zákaz klecových chovů začne v ČR platit od roku 2027, do té doby se musí drůbežáři vypořádat s přestavbami svých chovů a řetězce si musí zajistit přísun jiných vajec než od slepic z klecí. Někteří maloobchodníci již „klecová“ vejce přestávají nabízet, většina nosnic u nás však stále žije v klecových chovech (v r. 2021 to bylo cca 65 % slepic dle údajů Českomoravské drůbežářské unie). Téma sledujeme dlouhodobě, více v sekci věnované kvalitě vajec a způsobům chovu nosnic.