Způsob, jak přesněji označit mozkové nádory, představili ve společné publikaci výzkumné týmy Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) a Stanfordské univerzity.
Výzkum se zaměřuje na glioblastom – nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku. Vyrůstá z podpůrných, tzv. gliálních buněk a šíří se rychle všemi směry. Špatně se léčí a velmi často se také vrací. V České republice ho lékaři ročně diagnostikují asi ve 350 případech.
Operace jako hlavní léčba
„Hlavní možnost léčby tohoto nádoru představuje operace. Problém je v tom, že s použitím současných postupů je obtížné přesně stanovit hranici mezi nádorovou a zdravou tkání. Může se proto stát, že při operaci není nádor odstraněn úplně a v mozku zůstanou zbytky nemocné tkáně,“ vysvětluje Petr Bušek z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, který se na tomto výzkumu v rámci NÚVR podílí.
„Náš výzkum se soustředí na látky, které umožní lépe vizualizovat mozkový nádor. Jedná se o cílené molekulární ‚sondy‘, které se specificky aktivují právě v nádorové tkáni glioblastomu. Tyto látky lze přirovnat k jasným ‚navigačním značkám‘, které chirurgům umožňují přesnější odstranění nádoru,“ dodává Bušek.
„Nádor není složený jen z nádorových buněk. Je v něm navíc přítomna spousta různých molekul, kterými buňky komunikují mezi sebou. A my jsme z předchozích prací zjistili, že v mozkových nádorech jsou také enzymy, které je možno využít pro specifickou aktivaci molekul, které připravili na míru naši američtí kolegové tak, aby se ‚rozsvítily‘ jen tam, kde mají,“ vysvětluje reakci nových molekulárních sond v podobě světelného signálu Aleksi Šedo, vedoucí české výzkumné skupiny a ředitel NÚVR.
K aktivaci takzvané molekulárně cílené sondy nesoucí označení 6QC-ICQ dochází účinkem konkrétních enzymů v nádorovém mikroprostředí.
Jak objev převést do praxe?
Výsledky česko-americké spolupráce publikoval v březnu tohoto roku prestižní odborný časopis Journal of Neurosurgery. A zástupci Národního ústavu pro výzkum rakoviny usilují i o jejich přenos do klinické praxe.
„Chystáme se diskutovat s výrobci operační techniky o vytvoření přístroje s takovými parametry, které umožní ještě lepší zobrazení nádorů s pomocí těchto našich molekulárních sond,“ doplňuje Šedo a dodává:
„V medicínském výzkumu je běžné, že cesta od prvotní myšlenky k pacientům trvá i řadu let. Na začátku je vždy otázka, kterou si položí vědci, kteří se věnují základnímu výzkumu. V našem případě to znamená, že jsme se začali problematice nádorové enzymologie věnovat již asi před 20 lety.“
Kromě Šeda a Buška se na české části výzkumu podílelo několik dalších vědců a vědkyň z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK a také lékařů z Kliniky neurochirurgie a neuroonkologie 1. LF UK a ÚVN Praha.
Národní ústav pro výzkum rakoviny financuje Evropská unie v rámci Národního plánu obnovy. Je jedním z pěti velkých výzkumných projektů programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Galerie: Ve VFN budou dětem ledviny operovat novým robotem
ČLÁNKY DO MAILU