„Zakáže“ nezletilá dcera mámě koupit plazmovou televizi s 3D zvukem a úhlopříčkou 127 centimetrů? A rozmluví syn tátovi koupi terénní Toyoty RAV4? Že je to science fiction? Zatím snad ano. Ale možná to bude už brzy jinak a děti budou mít v otázce hospodaření s penězi víc rozumu než dospělí.
Jako nepřímý důkaz tohoto tvrzení mohou posloužit výsledky šetření Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z letošního května. Povzbudivé moc nejsou: Finanční negramotnost obyvatel ČR se pohybuje v rozmezí 56 až 65 procent.
Že finanční gramotnost dospělých je u nás skutečně žalostná, potvrzuje i Eva Skořepová, spoluautorka interaktivní učebnice Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia a autorka knihy O penězích a hospodaření pro 1. až 3. třídu základní školy, která by si přála, aby se toto téma „dostalo do rodin i zadními vrátky, přes dotazy a připomínky školáků. V obou knížkách je spousta míst, kde po žácích chceme, aby zjistili, jak to funguje u nich doma, aby se o tom pobavili s mámou a tátou. Že ani voda, co teče z kohoutku, není zadarmo,“ upozorňuje.
Zjištění, že děti jsou mnohdy finančně chytřejší než jejich rodiče, vyplynulo i z průzkumu mezi účastníky projektu Rozumíme penězům, kterého se zúčastnili žáci základních škol a jejich rodiče a který uspořádala GE Money Bank a občanské sdružení AISIS. Děti byly zodpovědnější, pokud šlo o kontrolu a plánování osobních financí. Více než tři čtvrtiny z nich si chtělo vést rozpočet na rozdíl od 29 procent dospělých.
Finanční gramotnost se učí ve školách. Některých
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy vyhlásilo ve školním roce 2009 až 2010 poprvé soutěž Finanční gramotnost pro druhý stupeň základních škol a střední školy. Tehdy se jí zúčastnilo čtyřiadvacet tisíc žáků, loňského ročníku už čtyřicet tisíc, z nichž nejúspěšnější byla ostravská základní škola v Matiční ulici a Gymnázium v Rožnově pod Radhoštěm. „Jen pro přesnější představu: cílovou skupinu tvoří přibližně 960 tisíc žáků ze 4155 základních škol a 1447 středních škol,“ připomíná Petra Frantová, koordinátorka soutěže. A jak obstály? „V průměru si zasloužily dvojku,“ říká.
Nejvíce děti chybovaly v odpovědi na otázku: Při ztrátě kreditní karty jsou za účelem zabránění jejího zneužití blokovány:
a) peníze banky
b) peníze držitele
c) peníze držitele, ale až po 48 hodinách od nahlášení ztráty
d) peníze banky, ale až po 48 hodinách od nahlášení ztráty
Správná odpověď je za a).
Základní školy nemají povinnou výuku finanční gramotnosti, přesto se velké množství škol snaží tuto látku zahrnout například do matematiky nebo občanské výchovy. „Povinnost zařadit ji do výuky ale mají střední školy. A je tedy na každé z nich, jak její výuku zajistí,“ upozorňuje Petra Frantová.
A v tom bývá problém, protože pro učitele a žáky neexistují žádné aktuální a pro děti atraktivně zpracované materiály, o které by se dalo při výuce opřít. Byl to také důvod, proč Michal a Eva Skořepovi sestavili interaktivní učebnici Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia, jež obsahuje ucelený soubor ekonomických témat.
Přečtěte si: Jaké kapesné je tak akorát?
Co by měli vědět už prvňáci
Eva Skořepová se jako první u nás pokusila přiblížit svět peněz a hospodaření i nejmenším školákům. Paní učitelky nebo rodiče mohou využít příběhu Kačky a Filipa a jejich rodiny k tomu, aby se společně s dětmi zamysleli nad prvními ekonomickými situacemi, s nimiž se děti v tomto věku již běžně setkávají.
„Právě nástup do školy s sebou přináší mnoho změn. Děti se citelněji konfrontují se svými spolužáky. Někteří z nich již dostávají kapesné, jiní ne. Školní bufet jim nabízí různá lákadla a v řadě za pultem často stojí pořád stejní malí zákazníci. To u nich vyvolává mnoho otázek a určitě každý rodič ví, jak je mnohdy těžké neustále odolávat žadonění dětí, co všechno je třeba koupit. Děti bychom neměli podceňovat. Měli bychom jim vysvětlit, že každá rodina je v jiné finanční situaci a že to rozhodně není ostuda – předejdeme tak mnohým nepříjemnostem,“ říká.
Přečtěte si: Kolik stojí školák a jak ušetřit
Podle ní by děti už v tomto věku měly vědět:
- že za penězi stojí práce a tu si lidé mezi sebou určitým způsobem rozdělují;
- co to znamená, když řeknou, že maminka je podnikatelka;
- že pokud dokážou prokouknout různé reklamní finty, budou se umět reklamě také lépe bránit;
- proč někdy platíme penězi a někdy nám stačí k zaplacení karta;
- co jsou ty velké domy ve městě, kterým se říká banka.
Kdy začít s vysvětlováním ekonomických záležitostí závisí především na zájmu dítěte. S prvními zvídavými otázkami se ale setkáme již u předškolních dětí. „My jsme si s dětmi hráli na detektivy, kteří měli odhalit, co se skrývá za tou či onou reklamou. Velice brzo se dozvěděly, proč chodí tatínek a maminka do práce a proč nemůžeme být neustále všichni společně doma. Díky jejich všetečným dotazům vznikla právě knížka O penězích a hospodaření s Kačkou a Filipem,“ vysvětluje Eva Skořepová.
První peníze
Kapesné může sloužit jako velice dobrý výchovný prostředek, pokud přimějeme dítě, aby si část z něho šetřilo. Učí se tak odložit svoji momentální potřebu něco koupit, tedy spořit.
Abychom naučili dceru či syna také plánovat, je vhodné dávat mu kapesné v určitých pravidelných intervalech. V pěti šesti letech jde o menší symbolické částky v kratších intervalech. „Jedině tak bude mít dítě představu, s jakou peněžní hodnotou nakládá, co si za ni může tedy koupit a jak dlouho musí s částkou vystačit,“ říká Eva Skořepová. S věkem by kapesné mělo postupně růst a zároveň se prodlužovat doba „výplaty“, například až na jeden měsíc. Rodiče s dítětem můžou dohodnout tyto změny v předstihu, aby dítě mělo jakousi finanční perspektivu. Co se týče konkrétní výše kapesného, samozřejmě záleží na finanční situaci rodiny. Psychologové doporučují, že by se nemělo jednat o výrazně vyšší či výrazně nižší částku, než dostávají vrstevníci.
„U starších dětí můžeme kapesné navýšit o něco více, ale zároveň vyžadovat, aby si dítě samo platilo některé své výdaje – kredit na telefon, jízdenku na autobus, apod. Opět tak dítě přibližujeme k tomu, co je běžné v dospělosti, tedy vedení si určitého osobního rozpočtu, který zahrnuje i nevyhnutelné výdaje,“ pokračuje Eva Skořepová.
Čtěte také:Vyluxuješ, zaplatím!
Založení účtu s využívání platební karty je pak jedním ze způsobů, jak seznámit dítě s bankovním světem. Eva Skořepová doporučuje ji využívat až ve chvíli, kdy dítě zvládá hospodařit s hotovými penězi. To znamená vycházet se svým kapesným bez větších výkyvů, mít své výdaje pod kontrolou, být schopen uspořit z kapesného určitou částku a podobně.
Otestuj mámu a tátu
Všichni „programátoři“ ekonomické a finanční gramotnosti se v poslední předhánějí v interaktivnosti a zábavnosti výuky. GE Money Bank spustila na Facebooku hru Money GEnius. Děti i dospělí se ve hře učí hospodařit s penězi, vydělávat i rozumně utrácet. Hráči se zdokonalují ve finanční terminologii, znalosti produktů a smluv a mají dokonce možnost spolurozhodovat o dalším vývoji hry. Z učebnice manželů Skořepových zase vychází na internetu dostupná hra na trh Apple Cup, kterou při výuce používá dnes už řada škol.
Společnost Partners Life for Planning a. s. pro změnu připravila soutěž o nejlepší video, která právě probíhá a končí 8. listopadu. Vyzývá děti, aby prověřily humornou či vážnou formou znalosti ze světa financí mezi příbuznými, známými a přáteli. Takže, kdyby náhodou za vámi přišlo vaše dítě, vyzkoušejte si nanečisto, zda obstojíte.
Na tyto otázky odpovídali žáci a studenti v soutěži Finanční gramotnost základních a středních škol:
Znáte správnou odpověď?
(Ukázka z testů soutěže Finanční gramotnost pro druhý stupeň základních škol a střední školy)
1. Debetní karta umožňuje:
a) platit a vybírat hotovost bez omezení i nad výši zůstatku na účtu
b) platit a vybírat hotovost do výše zůstatku na účtu
c) platit a vybírat hotovost po předchozím souhlasu banky
d) pouze vybírat hotovost bankomatů
2. Exekucí rozumíme:
a) krajní možnost, jak věřitel řeší nesplácený úvěr
b) poskytnutí úvěru bankou za přítomnosti ručitele
c) domluvu dlužníka o odklad splácení dluhu
d) sankci za pozdní splátku úvěru
3. Inflace je:
a) projevem nerovnováhy v ekonomice způsobujícím všeobecný růst cen
b) projevem rovnováhy v ekonomice
c) žádoucí jev, představuje zhodnocování peněz v ekonomice
d) nežádoucí jev, vede k umělému zvyšování životní úrovně obyvatelstva
4. Jistina je
a) nesplacená pravidelná splátka dluhu
b) pravidelná splátka úroků
c) nesplacená část dluhu, ze které se počítá úrok
d) zůstatek peněžní částky na účtu klienta banky
5. Osobní aktiva jsou:
a) vše, co nám přináší příjem
b) oprava vlastního automobilu
c) osobní spotřební předměty
d) rekreační objekt po babičce
6. Osobní pasiva jsou:
a) autorská práva
b) vše co nám vytváří výdaje
c) pronajímané nemovitosti
d) patenty
7. Částka, kterou zaplatíme nebo obdržíme v závislosti na výši poskytnutého úvěru nebo uloženého vkladu, se nazývá:
a) úroková sazba
b) úrok
c) RPSN (roční procentní sazba nákladů)
d) splátka
8. Sociální příjmy jsou:
a) sociální pojištění
b) nemocenské dávky
c) prodej králíků na pouti
d) když provozujeme taxi službu
9. Životní minimum je:
a) minimální odhadovaná částka, kterou spotřebuje občan za celý svůj život
b) částka považovaná za minimální hranici k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, včetně nákladů na bydlení
c) celkové minimální náklady na zajištění půjčky z životního pojištění
d) částka považovaná za minimální hranici k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, mimo nákladů na bydlení
10. Existenční minimum:
a) je minimální hranice příjmů nutná pro přežití
b) je hranice minimálních výdajů existující domácnosti
c) jsou minimalizované nároky jednotlivých členů domácnosti
d) je minimální počet let nutný k nároku na starobní důchod
Správné odpovědi: 1.b, 2.a, 3.a, 4.c, 5.a, 6.b, 7.b, 8.b, 9.d, 10.a
ČLÁNKY DO MAILU