Např. velká australská metaanalýza, které též neprokázala souvislost autismu a očkování, byla celá financovaná ze zdrojů univerzity. To jen na okraj. A takových studií je něúrekom pán Tuharský.
Na Měsíci žijí velcí růžoví sloni. Ani stávající průzkum Měsíce toto tvrzení neprokazuje. Znamená to jen, že jejich existenci nikdo nepotvrdil, ani nevyvrátil. :-))
12. 9. 2019, 13:25 editováno autorem komentáře
Taylorova metaanalýza vybrala 10 štúdií spomedzi 1112. Na tomto necelom jednom percente potom založila svoje závery.
Vo výsledku až 80% údajov metaanalýzy pochádzalo z tzv. dánskych štúdií, ktoré mali masívne konflikty záujmov - boli financované a/alebo vykonané farmaceutickými firmami a/alebo americkou vládnou agentúrou CDC, a to v čase vyšetrovania Kongresu. Nehovoriac o ďalších vážnych problémoch týchto štúdií, ktoré sa týkali najmä spôsobu narábania s dátami, ako aj problémoch dánskych údajov samotných.
Takže ak aj metaanalýza nemala konflikt záujmov, kľúčová časť štúdií, na ktorých je založená, ich mala mierou vrchovatou.
Viac tu: http://rizikaockovania.sk/dok/dieta/veda_2014_07.pdf
Jak úsměvné. Podpořit svůj názor odkazem na svůj názor. Příště byste se měl zamyslet nad tím, proč byly vybrány tyto studie. Jestli ono to nebylo tím, že byly nejlépe a věrohodně zpracovány. Jedna z novějších:...…………………
https://annals.org/aim/fullarticle/2727726/measles-mumps-rubella-vaccination-autism-nationwide-cohort-study................. prokazuje nade vší pochybnost, že autismus se vyskytuje u očkovaných i neočkovaných ve stejném procentu. Jaké pro to máte vysvětlení? Že nejde o náhodu a možné zkreslení výsledků je vzhledem k velikosti vzorku ( 650.000 ) matematicky vyloučené. A jak je to s těmi růžovými slony a vaší demagogií?
Vám je to možno úsmevné, pre mňa je normálne pridať na doplnenie link s podrobnejšími informáciami a zdrojmi.
Štúdia, ktorú citujete tentokrát, je len novou reinkarnáciou starých dánskych štúdií. Autori sú takmer rovnakí, zdrojom dát sú znovu dánske registre a financovanie (farmaceutickým priemyslom) tiež neprekvapilo. Mali by sme čakať nejaký iný výsledok?
Asi nemali. Hviid opäť nezobral do úvahy priemerný vek diagnózy, ktorý je aktuálne 7 rokov pre AD resp 6 rokov pre ASD, a sledovanie obmedzil na 3 roky veku. Zaujímalo by ma tiež, či niekto skontroloval spoľahlivosť dánskych dát, pretože počas Hviidovej prvej štúdie z Dánskeho psychiatrického registra mizli staršie autistické deti, vďaka čomu vtedy Hviidovi vyšlo, že výskyt autizmu neklesol po zavedení vakcín bez ortuťového konzervantu.
A nakoniec, vzorka "neočkovaných" detí je malá a aj z nich 85% bolo očkovaných inými vakcínami, akurát nie MMR na ktorú jedinú sa štúdia zameriava. Prečo? Nastali snáď po dávkach predošlých vakcín nejaké problémy a tak rodičia zastavili očkovanie takže MMR ktorá sa podáva neskôr už dieťa nedostalo (ale škoda už bola spáchaná a napr. dieťa neskôr diagnostikovali ako autistické)?
Blafujete Petře. Průměrný věk diagnózy PAS je 3-4 roky. Zjevné příznaky se rozvíjejí postupně po dosažení věku šesti měsíců, stabilizují se ve věku 2–3 let a mají tendenci přetrvávat do dospělosti.
Vakcíny s thiomersalem se u nás již léta nepoužívají, takže není třeba to vůbec zmiňovat. Také tvrzení , že 85% dětí bylo očkováno jinou vakcínou, což dle vás údajně znehodnocuje výsledky studií je logicky i věcně nesprávné a zavádějící. Byla to studie o vlivu MMR vakcíny, ne o vlivu jiných vakcín. Stejně jako to nebylo srovnání dětí, které byly kojené, nebo na umělé výživě nebo na Coca Cole. Ony totiž i ty děti očkované MMR byly také z větší části očkované jinými vakcínami. Takže vaše kritika nemůže ani náhodou obstát. Vaře otázka "prečo" a následná opověď patří mezi manipulativní metody. Je to tvrzení bez jakéhokoli důkazu, ovšem podané jako odpověď na řečnickou otázku.
Ještě na závěr. Výběr dětí do tří let je naprosto správný a odůvodněný. Genetické predispozice se podílejí cca 80% a 20% jsou vnější vlivy ( ne zdaleka prozkoumané ). Vlastně možný vliv podání MMR je nejvíce prozkoumaný, bohužel pro vás, co by věhlasného antivaxera, s negativním výsledkem. Aby data studie byla co nejméně ovlivněna vnějšími faktory, bylo třeba se zabývat co nejrannějšími diagnózami. A vzhledem k tomu, že lze diagnózu potvrdit až po 18 měsících života a bezpečně až mezi 2-4 rokem, byl výběr věkové skupiny v pořádku.
Já mám už léta podezření na jinou příčinu vnějšího vlivu na rozvoj autismu. Je to geometrickou řadou rostoucí spotřeba antidepresiv, která koreluje se stejně rostoucím počtem onemocnění PAS. Pokud antidepresiva bere či brala i těhotná matka, je dost pravděpodobné, že může být poškozený i plod.
Nedávno zveřejněný výzkum z University of Bristol naznačuje, že by to tak mohlo být. Co kdybyste napřel síly tímto směrem? Třeba vás královna povýší do šlechtického stavu. :-))
Divím sa, prečo tak urputne bránite štúdiu, ktorej všetci autori pracovali pre dánsku farmaceutickú firmu SSI.
Nepochopili (alebo zámerne prehliadli) ste zmysel toho, čo som napísal. Takže to napíšem ešte raz:
Tie tzv. "NEOČKOVANÉ" deti boli predtým očkované inými vakcínami, ale rodičia s očkovaním odrazu PRESTALI. Prečo? Mohlo to byť preto, že utrpeli vážne nežiaduce účinky (vrátane vývojového poškodenia ktoré sa neskôr diagnostikovalo ako autizmus).
O tom, že s "neočkovanými" deťmi v štúdii niečo nie je v poriadku, vypovedá aj fakt, že mali o 17% VYŠŠÍ výskyt autizmu. Takže štúdia bola zrejme predpojatá.
Tomu napovedá aj fakt, že výskyt autizmu v štúdii (0,99%) nezodpovedá reálnemu výskytu v Dánsku v tom čase (1,65%). Čiže POPULÁCIA štúdie je podivná a nezodpovedá realite.
Vek diagnózy autizmu 3-4 roky ste zrejme vytiahli z klobúka, v samotnej štúdii sa totiž uvádza: "The mean age at first autism diagnosis was 7.22 years (SD, 2.86), and the mean age among autistic disorder cases was 6.17 years (SD, 2.65)"
V loňském roce provedli lékaři tento screening u 37 542 dětských pojištěnců VZP. U 35 709 dětí autismus rovnou vyloučili. Zbývajících 1 833 dětí, u nichž první test poukázal na riziko autismus, je nyní dále vyšetřováno, aby se u nich diagnóza buď definitivně vyloučila, či potvrdila.
........"v rámci preventivních prohlídek v roce a půl dítěte provádí vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra.".......... V ROCE A PŮL !!! tzn. v 18 měsících (pro méně chápavé)
Kde jinde najít statistická data než u největší zdravotní pojišťovny.
".... https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/zlepsuje-se-diagnostika-deti-s-autismem-pojistovna-uz-rok-hradi-nove-vysetreni ...............
Vaše : "prečo, zrejme, podivná, předpojatá, napovedá....bla,bla,bla,," je manipulace bez jediného důkazu. To jsem vám ostatně také již psal. Vy se nenamáháte jakýkoli důkaz dodat. Asi proto, že žádný nemáte.
Ovšem moje odkazy na důkazy o zmanipulované "antivaxerské" studie, jsou nevyvratitelné.
17. 9. 2019, 10:36 editováno autorem komentáře
https://science.hnonline.sk/medicina/1057157-vakciny-sposobia-autizmus-varovala-studia-je-vsak-plna-sfalsovanych-dat
Tomljenovic Shaw, známé kanadské duo, jejichž studie nechyběly mezi argumenty žádného antivaxera. Sláva splaskla, domeček z karet se zhroutil. Vaši guru odešli s ostudou do propadliště dějin. I vy jste se na jejich studie odvolával a stavěl na tom svůj světonázor. Stejně to dopadlo i s Dr. Wakefieldem. Petře vy máte ještě odvahu kritizovat nějaké studie?
Khalil Gibran: O dětech
„Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém.
Přicházejí skrze vás, ale ne od vás.
A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří.
Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají své vlastní
myšlenky.
Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším, neboť jejich duše
přebývají v domově zítřka, který vy nemůžete navštívit dokonce ani ve svých
snech.
Můžete se snažit být jako ony, nepokoušejte se však učinit je podobné sobě.
Neboť život nekráčí zpět a nezastavuje se u včerejška.
Jste luky, z nichž jsou vaše děti vystřelovány jako živé šípy.
Lučištník vidí na stezce nekonečna terč a napíná vás svou silou, aby jeho šípy
letěly rychle a daleko.
Ať napínání rukou Lučištníka je pro vás radostí.
Neboť jak miluje šíp, který letí, tak miluje také luk, který je pevný."
Jsem privátní speciální pedagog a tyto dětské problémy, různé neurovývojové poruchy a adaptační obtíže, v praxi mnoho let řeším. Jedině v případě mentální retardace je nutné si přiznat, že je pomoc velmi omezená.
Chtěla bych upozornit, že naše medicína, včetně psychiatrie, v podstatě ignoruje prenatální psychosomatiku - podvědomé zátěže, které vznikají bohužel i díky novým medicínským postupům přes emoce těhotných matek. Díky genomickému imprintingu a epigenetice lze pochopit a vysvětlit, proč popsané problémy mívají děti nejen dědičně, ale i ze stresových těhotenství ( viz.starší český výzkum profesora Matějčka a nedávný brněnský výzkum Marečkové ), děti z umělých oplodnění, po redukci zárodku sourozence, z udržovaných těhotenství, po odběrech plodové vody, děti předčasně narozené, narozené z císařských řezů ( viz. narušený mikrobiom ) a z komplikovaných porodů....
Prenatální stresy také narušují vývoj motorických reflexů, následně způsobují unilaterální činnost mozku a výpadky nervových spojů důležitých právě pro exekutivní funkci mozku (viz. častý problém ADHD ).
Lze to řešit jednoduše i bez psychofarmak, metodami emocionálního uvolnění se speciálním zaměřením na uvedené životní období, včasnou rehabilitací fyzioterapeutickou a později neuropsychologickou. Má to skvělé výsledky. Prověřeno na více než 3 tisících dětí. Nemusí to být celoživotní problém!
Doufám, že se uvedené vědecké poznatky brzy projeví i v české poradenské, psychologické a psychiatrické praxi.
Určitě lze s vaším názorem souhlasit. Jak píšu výše, korelace mezi nadužíváním antidepresiv u těhotných matek a výskytem PAS u dětí je zřejmá a měla by být důkladněji prozkoumána. Přičemž je ale možné, že samotná neléčená deprese škodí také.
https://www.prolekare.cz/novinky/autismus-u-deti-matek-uzivajicich-ssri-v-tehotenstvi-6150
Zdravím všechny, mám doplňující dotaz mimo očkování... Autor se zabývá i dětskou sexuologií, tak bych se ráda dozeptala jeho i ostatních zkušených zde v diskuzi, zda vnímají také změny v oblasti sexuality dospívajících (a především dívek)? Pokud ano, jaké? A nemáte odkaz na některé výzkumy nebo studie, které by se touto proměnou zabývaly? Děkuji mockrát!
19. 9. 2019, 09:02 editováno autorem komentáře