Avokádo, černý rybíz, opuncie, čokoláda s chilli, jahoda s thajskou bazalkou nebo mrkev s kardamomem – to je jenom pár netradičních příchutí ze široké nabídky veganské zmrzliny Božský kopeček, kterou si už třetím rokem Brňané kupují z korby pestrobarevných zmrzlinářských autíček.
Od domácího zmrzlinovače k flotile zmrzlinářských aut
Před pár lety se majitel vegetariánské cukrárny Tutti Frutti nadchl pro výrobu veganské zmrzliny. „Svoji první zmrzlinu jsem vyrobil ve dvě hodiny ráno v domácím zmrzlinovači. Byla to višňová s čokoládou. Já i moje návštěva jsme byli z výsledku hodně nadšení. Hned jsem se proto rozhodl zmrzlinu vyrábět ve větším,“ popisuje své zmrzlinářské začátky Milan Blatný.
V roce 2016 tak do ulic Brna vyrazilo první barevné autíčko naložené zmrzlinou mnoha příchutí. O rok později se veganská zmrzlina prodávala už ze čtyř zmrzlinářských aut a letos přibyla ještě další dvě prodejní místa. Denně se pod značkou Božský kopeček přímo v centru Brna vyrobí řádově stovky kilogramů zmrzliny. „Nejdříve jsme zmrzlinu vyráběli v naší cukrárně na Mendlově náměstí. Druhý rok jsme se museli přestěhovat do větších prostor na ulici Úvoz. Tento rok jsme se z Úvozu přesouvali na Poštovskou ulici. Kromě samotného prostoru je vždy problém i s příkonem elektřiny. Při výrobě zmrzliny se jí totiž spotřebuje víc než v ostatních potravinářských provozovnách,“ objasňuje nesnáze s hledáním dokonalého prostoru výrobce Božského kopečku.
Ikonická se pro Božský kopeček stala malá italská autíčka Piaggio Ape, se kterými se Milan Blatný poprvé setkal na Sicílii. Tato autíčka se díky svým rozměrům na Apeninském poloostrově už více než půl století využívají k přepravě čehokoliv, co je potřeba dopravit do úzkých a křivolakých uliček tamních městeček. Auta Piaggio Ape tak v Itálii neslouží jenom jako zmrzlinářské stánky, ale prodává se z nich i zelenina nebo klidně mohou sloužit i jako malé náklaďáky. „Piaggio Ape vyrábí stejná firma jako skútry Piaggio Vespa. Na rozdíl od skútrů se ale tahle autíčka vyrábějí v Indii a to je na těch autech občas dost poznat. I když jsou to nová auta, někdy se chovají docela náladově. Startujeme půl hodiny a jindy zase nejde třeba zařadit rychlost,“ vypráví Milan Blatný. Kvůli náročné obsluze zmrzlinářských aut proto Milan Blatný nerad jezdí s Božským kopečkem na svatby a jiné akce mimo Brno. „To autíčko do kopce jede desítkou. Jednou jsem tak jel do Poličky tři a půl hodiny. Byla to hodně krušná cesta, a proto už se zmrzlinou jezdím jenom do nejbližšího okolí Brna.“
Veganstvím k lepší chuti
I když je výrobce Božského kopečku už pětadvacet let vegetariánem, hlavním důvodem, proč se rozhodl vyrábět veganskou zmrzlinu, byla především samotná chuť. „Většina potravinářských technologů se mnou nebude souhlasit, ale já jsem přesvědčený, že živočišné mléko ve zmrzlině zabíjí chuť. Mléko je samo o sobě chuťově dost výrazné, a tak potlačuje chuť ostatních přísad. Proto se dnes do zmrzlin přidávají různé zvýrazňovače chuti nebo se zmrzliny vyrábějí z koncentrovaných past.“
Smetanu a mléko se Milan Blatný proto rozhodl nahradit sójovým a kokosovým mlékem. „Sójové mléko má poměrně výraznou luštěninovou chuť. Dáváme jej proto jenom do těch příchutí, které jsou samy o sobě docela intenzivní. Pokud ale vyrábíme nějakou jemnější zmrzlinu, použijeme kokosové mléko. Třeba u šafránové zmrzliny chci, aby zmrzlina chutnala po šafránu, a ne po luštěninách, a tak je nutné použít kokosové mléko. Ale třeba takové pražené tonka boby jsou samy o sobě docela výrazné, takže v nich sójové mléko nebude cítit,“ objasňuje volbu ingrediencí původní profesí fotograf Milan Blatný.
Božský kopeček je ale veganštější než některé jiné veganské zmrzliny. Do mnoha veganských zmrzlin se přidávají emulgátory E 471 a E 472, které se často vyrábějí z vepřového sádla.
Téma: Složení, které nečekáte – v rohlíku je běžně sádlo a v lécích lepek
Tyto ani žádné další emulgátory, konzervanty a barviva však Milan Blatný do svých zmrzlin nepřidává. „Nejsme jako ostatní výrobci, kteří celou zimu vyrábějí zmrzlinu, takže potom potřebují, aby jim výrobek vydržel v perfektním stavu půl roku a déle. My když vyrobíme zmrzlinu, tak jde hned do prodeje. Božský kopeček je tak starý maximálně tři dny, často ale jenom pár hodin,“ vysvětluje nadšený zmrzlinář.
Kvalita za dobrou cenu
Hlavním lákadlem Božského kopečku je především chuť. Kromě veganského přístupu se Milan Blatný proto také rozhodl vybírat vždy ty nejkvalitnější suroviny. Místo dextrózy, které se lidově říká hroznový cukr a která se běžně vyrábí z pšenice nebo kukuřice, používá skutečný hroznový cukr vyráběný na Sicílii ze sušené hroznové šťávy. „Ovoce vždycky vybírám tak, aby bylo co nejzralejší a v co nejlepším stavu. To ale neznamená, že musí jít o čerstvé ovoce. Například maliny nebo borůvky se chvíli po utrhnutí začnou kazit, takže takové druhy ovoce je lepší používat zmražené. Zralost ovoce také určuje to, jakou zmrzlinu budeme právě vyrábět. Třeba nebudu vyrábět jahodovou, když jsou právě k dostání jenom španělské jahody bez chuti,“ objasňuje výrobce Božského kopečku.
Milan Blatný prohlašuje, že je ve výběru surovin i technologií nekompromisní a vždy volí jen to nejkvalitnější. Mnohé zákazníky může proto překvapit, že cena jednoho Božského kopečku se moc neliší od ceny za normální kopečkovou zmrzlinu. „Běžně stojí v Brně padesátigramový kopeček zmrzliny něco kolem dvaceti korun. Naše porce váží sto gramů a stojí třicet korun. Mohl bych zmrzlinu prodávat za padesát nebo šedesát korun. Je mi ale milejší mít menší marže a zmrzlinu prodávat za tolik, že si ji dopřeje každý, a lidé nebudou od stánku odcházet s tím, že je to moc drahé. Bohužel se ale vše zdražuje, a tak i my budeme muset příští rok o něco málo zvednout ceny.“
Fanoušky Božského kopečku příští rok ale čekají i dobré zprávy. „Letos pomalu začínáme s výrobou nanuků. Práce je to docela náročná, protože jde o čistě ruční práci. Příští sezónu se ale chystáme vedle naší výrobny na Poštovské ulici otevřít butikovou prodejnu nanuků,“ prozrazuje své plány výrobce oblíbené brněnské zmrzliny.
ČLÁNKY DO MAILU