Veganství je silně abolicionistické (oproti vegetariánství mimochodem), proto se řeší práva zvířat, která mají stejná specifika jako práva lidská, tedy především svobodu. Žádné pěstování/využívání zvířat, není-li k tomu dán jejich souhlas (= prakticky nikdy).
Spolu s tím souvisí i nezasahování do jejich života, dokud jejich činy nezasahují do práv druhých (zde člověk není soudce zvířecí říše, ale ponechává si právo na sebeobranu), stojí ideálně mimo.
Ve výsledku to znamená: žádné chov zvířat pro vlastní potřebu, zásahy do fauny jen pokud to přímo ohrožuje člověka.
Nicméně to neznamená, že se zvíře nemusí narodit, mohu mít klidně krávu na zahradě, stejně jako člověka. Pokud ale některého z nich zavřu do stáje a dám mu na cecky přísavky, dělám něco špatně.
Takhle to třeba funguje v reálu, klidně to může udržovat stavy zvířat; v současnosti se jedná o zachráněná zvířata - http://www.farmsanctuary.org/. To je prosím veganské řešení soužití člověka s hospodářským zvířetem - dotováno lidmi (včetně mé maličkosti), prováděno dobrovolně.
Ohledně zmíněné ekologie: naprosto souhlasím, ale není to věcí veganství, ale samotné ekologie. Většina veganů k ekologii tíhne, ale já bych to nemíchala dohromady. Aktivismus podle mě nemá jednoznačnou formu, na každého působí něco jiného a někomu může být ekologie ukradená, zatímco se zajímá o práva zvířat.
A jestli je to největší a jediné zlo páchané na zvířatech? Z hlediska práv zvířat určitě nejhorší, ale z žádného pohledu jediné. Nic nejde najednou a 100%, to by nám nemělo bránit se snažit í o sebedrobnější zlepšení.