Názor k článku Strava je pestrá i bez masa a vajec, tvrdí autorka Veganova průvodce od RFM - 1) Vegan se jistě rád omezí, ale mam...

1) Vegan se jistě rád omezí, ale mam obavu, aby se nesnažil o to, aby se všežravá většina omezovala spolu s ním.
2) Aha, takže odpověď na mojí původní otázku je: Je lepší, když se nenarodí, než aby trpělo.
Tenhle vzorec by se dal dobře aplikovat např. na lidi v chudých oblastech, kde je život skutečným utrpením (jen filozofická vsuvka, neodolal jsem).

Ale máte pravdu, krome ohrožení našeho bezpečí není jiné řešení. Kdyby zvířata měla schopnost našeho uvažování, určitě by byl možný nějaký konsenzus. V tomto případě ale, jak jsem říkal, se musíme snížit na jejich úroveň, protože se zvířetem nemůžete jednat jako s člověkem (zkuste si poprosit prase ať neběhá přes silnici).
Ve finále jsme to teda my lidé, kdo popírá svojí vlastní přirozenost a podřizuje se zvířatům (kdyby měla zvířata tu moc, myslím že bychom tu nevládli, je to jen o našem naivním pocitu, že my jsme ti špatní kdo tu všechno ničí a zabíjí)

3) Takže zasahovat je nevyhnutelné, jen jde o to najít "menší zlo".
Proto koexistence bez vzájemného zásahu není možná ... nežijeme ve vakuu, buď omezíme my zvířata, nebo omezí oni nás.
Jim je to ale jedno, oni si žijou vlastní život bez morálky.

4) Přijde mi, že pokládat zvíře za sobě rovného znamená jistou snahu ho polidštit. V tomto případě je snad lepší brát zvíře jako zvíře, a ponechat ho jeho přirozenému osudu (ať už je jakkoliv dobrý či špatný).
Kde se vůbec vzala u vás potřeba chovat zvířata ... to je jako kdyby přišel z lesa vlk a choval si malé děti u sebe na palouku.
Je hezké, že jim dáváte svobodu, ale ta svoboda je pouze iluzí. Pokud se zvíře narodí mimo přírodu, pak nemá možnost volby.

5) Domestifikace se nepřenáší napříč generacemi. Ne v genetické podobě ale v podobě takové, že když je zvíře omezené ve výchově, je omezené i ve svých životních možnostech (tzn. pokud se zvíře narodí ochočeným rodičům v lidském prostředí, těžko bude toužit "vypadnout" do přírody).

Takže ono to tomu zvířeti není jedno, protože dokud má co žrát, tak je spokojené a svůj život měnit nemusí. Zkuste zvíře odříznout od jídla, nechte mu otevřená vrátka a uvidíte, tak se z domestikovaného zvířete stane zvíře ve své pravé podobě.