Celý život si myslím, že je člověk všežravec. Učila mne to maminka, pan učitel i pan profesor na univerzitě.. Teď se dozvídám, že je všechno jinak a tvrdí to "věhlasná" veganka. Doufám, že nikdo nepředpokládá, že kvůli tomu budu měnit jídelníček? Biftek je biftek a vždycky byl. A dělá mi zatraceně dobře.
tsd
A se zabíjením rostlin etický problém nemáte?
Jak se stavíte k skutečnosti, že podstata života na zemi (příroda) je ZALOŽENA na tom, že jedny živé organismy zabíjejí a rozebírají ty druhé (lhostejno, zda rostliny či živočichy), aby samy mohly žít? Jakým způsobem to chcete jako člověk změnit?
Nejde prece o to svet menit, ale o urceni hranice, za kterou dobrovolne nepujdu, protoze mi to vnitrne vadi a dokazu se patricne omezit ve spotrebe. Tu hranici ma kazdy - nekdo mezi rostlinami a zviraty, nekdo mezi konkretnimi zviraty, nekdo mezi zviraty a lidmi, nekdo ani tam ne. Zajimave jenom je, kolika lidem pak vadi zjisteni, ze nekdo si tu hranici dal proste jinam.
To, že si někdo hranici dal jinam, je v pohodě. Ale většinou k tomu přistupuje také hlásání, že jeho jiná hranice je JEDINÁ SPRÁVNÁ PRAVDA (R), a začíná pociťovat fanatickou potřebu vysvětlovat, proč jeho jiná hranice je jediná správná a ostatmí jsou morální hovada.
U vegetariánů je ta jediná správná pravda a fanatismus vidět na sto honů.
Je to stejné jako s homosexuály – strkají všem jejich sex až pod nos, a kdo z toho nejásá nadšením je homofob.
Proboha, jezte si třeba výkaly koňů, protože tak nezabíjíte ani rostliny ani zvířátka – čímž jste absolutně altruističtí. Ale nechte si to pro sebe, a nikomu to nebude vadit. To je celé.