Můj nejstarší syn už více než půl roku nejí maso. Vlastně mu fandím, protože vím, že to není z mlsnosti, ale kvůli způsobu, jakým se zvířata na maso chovají. Už minulý školní rok chodil do školní jídelny spíše z donucení a když nastalo září, shodli jsme se, že platit cenu oběda za to, aby z jídla snědl jen polévku a přílohu, je poněkud hloupé.
Na gymnáziu Truhlářská v centru Prahy sice standardně nabízejí dva chody, ale bohužel v naprosté většině případů oba masité a z nabídky vepřové výpečky či hovězí guláš bych si nechtěla vybírat ani já. Jiné než masité jídlo bývá pro změnu sladké a je mu, nevím proč, už tradičně vyhrazeno pondělí. O tom, že by tu začali nabízet vyloženě vegetariánská jídla, to vůbec neuvažují. Zájem prý není velký a vařit taková jídla, aby se vešli to předpisů na složení a výživové hodnoty, složité. Alespoň tak mi to vysvětlili ve třech náhodně oslovených školních jídelnách, které rovněž vegetariánům nemají co nabídnout.
Jenže, jak to, že to někde jde? Jako třeba ve školní jídelně strakonického gymnázia, kde vaří vegetariánský jídelníček už od roku 2008.
Napsali jsme: Školní jídelna, která myslí na i vegetariány
„Proč to u nás jde a jinde ne, to vám asi nepovím. Ale pravdou je, že vyhláška o školním stravování stanoví, že ve školní jídelně se smí jeden chod vařit ve formě laktovegetariánské, pokud je v nabídce více chodů,“ říká Dagmar Matějková, vedoucí této jídelny.
Oběd tady stojí v obou případech 24 korun pro dospělé studenty. „Bohužel se chystám zdražit. Důvodem ale není to, že by vaření pro vegetariány bylo dražší, stoupá cena všech surovin,“ lituje Dagmar Matějková. Oficiálně tu je třináct vegetariánů, ale ve skutečnosti si toto menu objednává v průměru 120 lidí a někdy také až 270. „Málokdy je objednávek méně než čtyřicet,“ dodává ještě vedoucí jídelny strakonického gymnázia.
Vyhláška, která to komplikuje
Takže je jasné, že zájem by nejspíše byl i jinde a že hodně záleží na ochotě konkrétního zařízení. Jenže vyhláška to jídelnám přece jen komplikuje. „Vyhláška stanoví, že se musí vést dva spotřební koše, jeden pro vegetariány a druhý pro konvenční stravování. Když chceme tuto stravu nabídnout všem a nejen vegetariánům, je těžké legislativě vyhovět. Museli bychom vařit jen třeba pro deset vegetariánů, kteří ve škole jsou a nikomu jinému bychom toto jídlo nemohli nabídnout,“ vysvětlili mi v jiné školní jídelně, jmenovat nechtěli, protože aby se vlk nažral a koza zůstala celá, začali po poslední kontrole nabízet vegetariánské menu coby bezmasý chod.
Kdyby totiž chtěli vést druhé menu jako laktovegetariánské, museli by vést vlastně dvoje nákupy, dvoje výpočty výživových hodnot, dvoje papírování a to vše jídelny celkem pochopitelně odrazuje, nehledě na to, že by to mohlo cenu jídel zvedat.
Čtěte také: Školní jídelny mají podle ombudsmana vycházet vstříc dietám dětí
Ale vždyť to přece není žádná dieta
U nejvyššího úřadu přes školy, kterým je resortní ministerstvo, vegetariány z řad žáků a studentů rozhodně zastání nenajdou. Úřad mimo jiné potvrdil, že tam, kde vaří vegetariánsky, skutečně musí mít dva spotřební koše.
„Podle školského zákona musí jídelna zajistit možnost školního stravování podle výživových norem stanovených vyhláškou o školním stravování, podle stanovené měsíční spotřeby jednotlivých druhů potravin na strávníka a den. Školy ani zařízení školního stravování, která jsou zřízena za účelem školního stravování, nemají povinnost poskytovat stravování dietní. Příprava diet pro různé typy onemocnění je totiž velice odpovědná a náročná záležitost a není reálné, aby často drobné stravovací provozy zabezpečovaly celou šíři dietního stravování pro různé typy onemocnění,“ komentovala situaci Jana Holíková z tiskového odboru. Co na tom, že vegetariánské jídlo není žádnou dietou ve zdravotním slova smyslu.
I Jana Holíková připustila, že je možné přizpůsobovat školní jídelníčky požadavkům strávníků nebo vařit více druhů jídel na výběr. Z jejího dalšího vyjádření vyplynulo, že zákony za zvláštních okolností připouštějí, aby si dítě nosilo dietní nebo tedy třeba vegetariánskou stravu do školní jídelny z domova.
Jenže k tomu nepotřebuji vyjádření ministerstva. Samozřejmě, že syn dostává větší svačinu, případně peníze na to, aby si koupil nějaké jídlo mimo školu. Jen si ho tedy nechodí sníst do jídelny, což mi přijde poněkud nesmyslné.
Čtěte dále: Děti vegetariánů nestrádají, jsou zdravější