Ačkoli je již podle v současnosti platné evropské legislativy zakázáno používat pro rostlinné alternativy uzenářských výrobků jejich názvy, výrobci se tím obvykle, vlastně téměř nikdy, neřídí. Také proto schválil počátkem tohoto měsíce zemědělský výbor Evropského parlamentu usnesení, že vegetariánské alternativy jídel z masa musí být označovány jinak než výrobky skutečně obsahující maso.
Bez masa není klobása
V praxi to znamená, že za nějakou dobu skončí označování veganských a vegetariánských burgerů, steaků, párků nebo klobás (a dalších výrobků) těmito názvy a jejich výrobci by měli začít přemýšlet o názvech jiných.
Galerie: Párek z rostlin, veganský turisťák, rostlinná tlačenka…
Také spotřebitelé si budou muset časem zvyknout na pojmy, s nimiž se dosud u potravin nesetkávali. Jedním z příkladů je třeba název „kotouč“, který by měl podle deníku The Guardian nahradit název pro rostlinnou alternativu klasického masového karbanátku.
Zneužívané názvy
Jedním z hlavních tahounů zatím jen v zemědělském výboru schválených změn je Francie, aktivní je ale také ČR – Český svaz zpracovatelů masa byl jedním z iniciátorů zachování názvů výrobků jen pro výrobky masné. Podle ředitele svazu Jana Katiny navrhla česká strana seznam šestapadesáti výrobků, které by neměly být zneužívány pro názvy rostlinných analogů. „Zatímco v zahraničí se to týká především pojmů jako burger nebo steak, u nás se za názvy masných výrobků schovávají hlavně rostlinné alternativy párků a klobás,“ konstatuje Jan Katina.
Opatření podle jeho slov podporují všechny rozhodující země EU, včetně Německa, které v předchozích diskusích o zákazu názvů masných výrobků pro rostlinné analogy váhalo. Především proto, že někteří výrobci uzenin v Německu začali veganské alternativy klasických uzenin vyrábět také, neboť si od toho slibovali rozšíření odbytu svých produktů a možnost vyjít vstříc zájmu veganských a vegetariánských spotřebitelů. „Nakonec se ale ukázalo, že o tento typ výrobků nebyl očekávaný spotřebitelský zájem,“ podotýká Jan Katina. Což má svou logiku, produkty rostlinného původu mají jinou chuť než produkty z masa, kterou spotřebitel od výrobce uzenin očekává.
Jiná chuť, jiné vlastnosti – jiný název
Rostlinné analogy mají nejen jinou chuť, ale také jiné vlastnosti, a právě to je také důvodem, proč by se měly jmenovat jinak. Identický název podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa, ale i podle evropské legislativy totiž vede spotřebitele k tomu, že příslušným výrobkům jsou připisovány účinky, které daná potravina nemá. „To je v obecné rovině stanoveno v Článku 7 Nařízení 1169/2011 týkající se uvádění zavádějících informací,“ zdůrazňuje Jan Katina.
Za jak dlouho se mohou spotřebitelé s novými názvy pro rostlinné alternativy k uzenářským výrobkům setkat, není v tuto chvíli jisté – procesy týkající se změn legislativy v EU trvají obvykle dost dlouho. Vzhledem k tomu ale, že v zemědělském výboru Evropského parlamentu prošel návrh na zákaz používání názvů drtivou většinou, nelze do budoucnosti očekávat při dalším schvalování nějaké zásadní komplikace. Existuje k tomu totiž už i precedent – zákaz používat název mléko pro jiné produkty, než je mléko od savců, který již nějakou dobu platí, takže třeba název kokosové mléko, pokud by jej takto uvedl výrobce na obalu, je žalovatelný.
V blízké budoucnosti by se měl tedy týkat obdobný zákaz i alternativ masných výrobků. Dodatek, který byl ve výboru Evropského parlamentu schválen, přitom zní: „Názvy, které spadají pod Článek 17 směrnice 1169/2011, jež se nyní používají pro masné výrobky a úpravy, by měly být vyhrazené výhradně pro výrobky s obsahem masa.“
ČLÁNKY DO MAILU