Co naplat, žijeme v nekřesťanské době a společnosti. Jak se vypořádat s křesťanským svátkem? Čokoláda a rum… to je dnes naše svaté přijímání.
Připravili jsme pro vás velikonoční seriál, v němž se na tyto svátky pokusíme podívat netradičně i prakticky.
(Velikonoční seriál: Význam Velikonoc pro ty, kteří při sčítání zatrhávají kolonku „bez vyznání“, budeme hledat v jednom z dalších dílů seriálu. I moderní člověk potřebuje mýty a jejich základní motiv najdeme v podstatě v každém dobrodružném filmu nebo detektivce, kde kladný hrdina vítězí nad hordami lumpů a kde ti dobří nakonec vždycky vyhrají. Nepředstavuje Ježíš hrdinu par excellence?)
Přečtěte si: Svátky, které postrádáme
Koledníci o slepičí vejce nestojí
Obchodníci pravidelně potvrzují, že po vánočních hodech (mluvíme o tržbách) přestavují velikonoční svátky druhý vrchol kalendářního roku. Obrat mají oproti Vánocům zhruba poloviční. Během Velikonoc jsou zákazníci ochotni nechat u pokladen především obchodních řetězců až o 50 % více peněz než v běžné dny, uvedl server iHned.cz. Na odbyt jdou především tuky a oleje, cukrovinky a alkohol. Pokud by někdo čekal, že by se v posledních letech na tržbách v tomto období projevil bubák finanční krize, mýlil by se. Podle obchodníků je velikonoční nárůst zájmu neměnný.
Prodávají se hlavně čokoládová vajíčka a jiné cukrovinky, které si koledníci, pokud ještě vůbec nějací existují, odnášejí čím dál více namísto vajec slepičích.
Před velikonočními svátky tradičně stoupá také prodej prakticky všech druhů a typů alkoholu, oproti běžným měsícům zhruba o 15 %; největší poptávka je po tradičních značkách lihovin. Rum, fernet, pálenky, whisky…
Za volantem chlast a z koledy do márnice
Pro řadu mužů (muži prominou, ale tady opravdu nelze být „genderově korektní“) – a platí to spíše o venkově a menších městech, jak ukazují statistiky policie a záchytek – má „oslava“ Velikonoc dva body na programu: 1. seřezat ženské, 2. namazat se. Přičemž bohulibé činnosti číslo dvě se důkladně věnují už během bohulibé činnosti číslo jedna. Po koledě a případné závěrečné hospodě se to všechno přesouvá domů – autem samozřejmě.
Přestože Velikonoce nevyčnívají ze statistik počtem nehod, výrazně vedou v počtu havárií pod vlivem alkoholu a také nehod s vážnými důsledky (a těmi bohužel není jen „soda“ od manželky). Týká se to celého víkendu, ale nejvíc právě Velikonočního pondělí a také předcházejícího pátku. „Důsledky nehod o Velikonocích jsou nezřídka tragické. Souvisí to nejen s tím, že na silnice vyjíždí větší množství svátečních řidičů, ale také s tím, že za volant zvláště o Velikonočním pondělí usedají i koledníci posilnění alkoholem,“ uvedl Jaroslav Král z ČSOB Pojišťovny.
Podíl nehod ovlivněných alkoholem bývá podle policejní statistiky o Velikonočních pondělcích zhruba dvakrát vyšší než jindy. I kvůli tomu se Velikonoce závažností nehod řadí mezi nejhorší dny roku.
Velikonoce 2010 na silnicích
- celkem 586 dopravních nehod
- 6 osob usmrceno
- 31 osob těžce zraněno
- 215 osob lehce zraněno
- celkem 67 dopravních pod vlivem alkoholu (tj. 11 % z celkového počtu nehod)
- tj. každá 8. dopravní nehoda byla pod vlivem alkoholu
Zdroj: Besip
Nepomáhá ani varování policie, která v době Velikonoc více kontroluje řidiče a zaměřuje se právě na alkohol. V pohotovosti nejsou jen dopraváci, ale také personál záchytek. Ty se o svátcích tradičně plní lidmi, kteří to s oslavami Velikonoc poněkud přepískli. „A budou se podle našich zkušeností plnit již počínaje víkendem. Je pravděpodobné, že kapacita záchytky bude v těchto dnech zcela využita,“ řekl pro Deník.cz například o situaci v Karviné mluvčí krajských záchranářů Lukáš Humpl.
Právě Moravskoslezský kraj patří v tomto ohledu k neslavným rekordmanům – tady a také v Plzeňském kraji došlo loni k největšímu množství nehod, u nichž řídil alkohol. V každém z těchto krajů po osmi. Nejmenší počet dopravních nehod způsobil alkohol v Praze a v Pardubickém kraji, kde se stala pouze jediná dopravní nehoda pod vlivem alkoholu.
Příznaky městských Velikonoc
I když se podle statistik v Praze tolik nepije, Velikonoce tu za moc nestojí. Vůbec nezpochybňuji, že někde mohou být krásným svátkem, ale ve velkoměstě jejich průběh spíš budí rozpaky. Jak to chodí u nás v Praze?
1. Masáž médií
Ženy slabších povah propadají depresi, protože ještě nemají krokvičkovým stehem vlastnoručně vyšitý ubrus se zajíčky, metodou decoupage nevyzdobily starý květináč roztomilými kuřátky, ani nezasadily velikonoční osení.
Ženy otrlejší rezignují a odhazují časák s podobnými návody do sběru.
Mužům všech kategorií je to fuk.
2. Masáž obchodníků
Ženy slabších povah se dle pokynů na letácích zásobují zhruba na pět let dopředu velikonočními vajíčky, velikonočními zajíčky, velikonočními kuřátky, velikonočními dekoracemi, velikonočními… Zapojují se do soutěží obchodních řetězců typu „Snes, pardon hledej vejce a vyhraj“ – a vyhrávají pěknou velikonoční sadu nádobí nebo ještě pěknější velikonoční vysavač.
(Velikonoční seriál: Nezůstaneme pozadu a také vám nabídneme velikonoční soutěž. Nevyhrajete ale vůbec nic velikonočního, nýbrž poukázky na knihy. Jestli si za ně pořídíte publikaci o zdobení vajec nebo nějakou pěknou detektivku, je už vaše věc.)
Ženy otrlejší vydrží do posledního týdne, pak namátkou nakoupí nějaké to čoko vejce pro děti. Pokud je ženy první kategorie ještě nevykoupily.
Mužům všech kategorií je to fuk. Výjimku představují nabídky typu velikonoční Rulandské šedé, bílé polosuché.
3. Masáž paní učitelky
Všechny děti školkou počínaje a devítkou konče přinášejí domů požadavky na bílá vejce za účelem zhotovení pěkného dekoračního předmětu. Bílá vejce zásadně nikdy nikde nejsou k sehnání.
Kdo shání bílá vejce a komu je to fuk, není třeba zmiňovat.
(Velikonoční seriál: O tom, proč jsou některá vajíčka bílá a jiná hnědá či kropenatá, a proč se dají většinou koupit jen ta hnědá s razítkem navrch, se dočtete v jednom z dalších dílů seriálu).
Čtěte dále: Víte, jaká vejce kupujete?
4. Masáž tradice
Aby přeci jen učinilo tradici za dost, patlá se ženské pohlaví s malováním vajíček. Estetický výsledek odpovídá stupni zručnosti a nasazení; sníst se to dá všechno.
Muži zakupují na poslední chvíli při nedělní výpravě do hypermarketu na parkovišti vyschlou pomlázku s dvěma krepovými pentlemi za padesát korun. Z poměru množství krepáku: cena vychází jednoznačně, že nejen peníze, ale i krepový papír musí být krytý zlatem.
(Velikonoční seriál: Pánové, pokud byste raději pomlázku vlastnoručně upletenou, z vonícího proutí, při švihu ohebnou, obhlídněte vrbičky a nenechte si ujít náš fotografický rychlokurz pletení pomlázky.)
V den D taťka symbolicky vyšupe mamku, dostane vejce z ledničky, kam nebohá kraslice zase obratem putuje zpět. Děti spořádají čokoládové dobroty. Sem tam nějaká parta kluků vyrazí potěšit spolužačky, které sedí doma a dělají, že doma nejsou. To je tak všechno, v Praze nechodí už ani ti popeláři na panáka.
Hromady zbytečně vyzdobených vajíček v hromadách domácností končí v tunách vaječné pomazánky, jako každý rok. Po třech dnech na ni má chuť jen Salmonela.
(Velikonoční seriál: Co s kopou vajec na tvrdo? Jestli už máte plné zuby tradiční pomazánky, zkuste si s námi připravit vaječné menu na celý den. Najdete ho v jednom z dalších dílů seriálu).
A všichni jsou rádi, že to mají šťastně za sebou.
Jak to chodí u vás? Napište nám.
ČLÁNKY DO MAILU