Dnes je barva Velikonoc červená. Protože tyto svátky souvisí s zmrtvýchvstání Krista a barva krve je jasně červená. Proto jsou kraslice už stovky let, od Kristova úmrtí, nejčastěji červené. Jenže ne vždy tomu tak bylo. Velikonoce jsou totiž mnohem starší pohanský svátek, než jej s oslavou Kristova zmrtvýchvstání spojilo křesťanství.
„Symbolickými barvami pro toto období jsou zelená a zlatá. Zelená je barva vegetace, nové vitality, žlutá nebo zlatá barva znamená obnovenou sílu slunce. Proto se oslavu jara odedávna barvila vajíčka, coby dávný symbol života a znovuzrození, na zlato, aby vypadala jako malá sluníčka, z nichž se vyklube nový život,“ popisují Ariana a Raven Argoni, čeští mágové znalí tajných rituálů našich předků, ve své knize Tajemství posvátných rituálů.
Kromě toho zelená barva přivolává dobré zdraví a novou energii, a zlatá (či žlutá) je symbolem bohatství a prosperity. Právě taková vajíčka v ošatce, pokud je budete zdobit vlastnoručně a intenzivně přitom myslet na splnění právě těchto přání, vám v nejbližším roce mohou přivolat kýžené či chybějící peníze.
Čtěte také: Mají Velikonoce smysl? Pro rodinu určitě
Dobrým rituálem pro zdraví je podle jejich návodu také ušít si vlastnoručně malou figurku (zpodobňuje symbolicky vás). Do panáčka je dobré zašít mátu, dubové listí a jmelí. A vydat se spolu s trochou vody, nožem a sirkami na procházku na vrcholek nějaké skalnaté hory. I kolem Prahy je takových dostatek. Proč na vrchol skály? To proto, že kámen umocňuje přání.
Na vrcholku si najděte klidné místo, panáčkovi z loňska, máte-li ho, poděkujte, že jste byli celý rok zdraví, položte ho na kámen a spalte ho. Nového panáčka pak položte na kámen, představujte si, že do něj přechází síla kamene, ponořte špičku nože do vody, panáčka se dotkněte a lehce ho postříkejte a přejte si přitom zdraví.
„Šití panáčků určitě není všemocné a může vyznít i komicky, ale svůj účinek to má. Panáčkové zastupují nás a tím, že je plníme a věnujeme jim svůj čas, plníme princip oběti. Obětujeme část svého já, abychom byli zdraví,“ radí Ariana a Raven Argoni.
Zvyky pro štěstí
Den před letošními Velikonocemi, na svátek svatého Jiří, se hledaly čtyřlístky pro štěstí. „Nálezce si ho však nesměl ponechat, ale mohl ho dát někomu jinému, tak, aby o tom obdarovaný nevěděl,“ uvádějí mágové. Kdo našel pětilístek, toho čekalo mimořádné štěstí, jen ho také musel poslat dál a nesobecky obdarovat někoho jiného.
Také je dobré zajít si do kostela pro kočičky. Nejlépe na Květnou neděli. „Ve středověku se ratolesti světily před mší ve fialových rouchách, vykuřováním a kropením svěcenou vodou,“ píše historička Valburga Vavřincová v knize Abeceda Velikonoc. Kdo si takovou posvěcenou kočičku zastrčí doma za rám obrazu či kříže, ochrání to dům před bouřkou a krupobitím. Kdo je zapíchne na zahradě, odežene hmyz a škůdce. „Kytičky sušeného yzopu pověšené v domě zase chrání před lidskou zlobou a neštěstím,“ radí dál Valburga Vavřincová.
A ještě něco. Ať to zní sebevíc banálně: o Velikonocích je důležitý úklid. Sazometná středa, kdy se vymetaly saze z komínů, pavučiny z rohů a stavení se znovu bílilo vápnem, tu není víc než dva tisíce let jen tak náhodou.
Čtěte dále: Chcete lásku? Začněte uklízet
„Nejde jen o nějaký bezvýznamný zvyk, který se dědí z generace na generaci. Úklid má v sobě něco magického a souvisí s nastolením pořádku v našem těle. Všechny naše myšlenky mají svůj odraz ve hmotném světě. Člověk, který má v sobě nepořádek, má nepořádek i ve své duši. Budování systému a udržování pořádku, stejně jako zbavování se starých věcí, upevňuje myšlenky,“ píší mágové. Velikonoční úklid vám zkrátka přinese mír a řád do života. To není málo.