Skutečná příčina je v tom, že výrobce má balící linku třeba na kilové krabice nebo na dvacetidekové sáčky. V době, kdy tu linku pořizoval, skutečně prodával výrobek po kilových krabicích nebo dvacetidekových sáčcích. Jenže od té doby uteklo deset let a on za tu dobu v rámci okrádání zákazníka postupně snižil množství výrobku v obalu na polovinu. Novou balící linku kvůli tomu samozřejmě pořizovat nebude, že.
Vezměte si takový Masox. Pořád jsou to stejné kostičky v krabičce. Jedna kostka - jeden litr vývaru, že ano? Prdlajs, velebnosti. Jedna kostka je teď už jen na tři čtvrtě litru. Obal přitom zůstává stejný.
Nebo bonbóny. V desetidekovém sáčku gumových medvídků už je jen osmdesát deka gumových medvídků, ale sáček zůstává stejný.
Řešení? Ne zakazovat "velké obaly", ale zavést jednotné normované obaly a jednotné normované váhy výrobků. Už žádných 720 ml mléka, žádných 86 g čipsů, žádných 210 g másla, žádných 920 g sušenek. Hezky kilo, půlkilo, čtvrtkilo, deset deka, litr, půllitr, čtvrtlitr, deci. Jednotná množství v jednotných baleních.