Výsledky výzkumu srovnání potravin a nápojů, zakoupených v České republice a v Německu, představili tento týden na půdě Poslanecké sněmovny PČR zástupci Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Podnětem k výzkumu byla dlouhodobá diskuze o kvalitě potravin na českém trhu. Projekt, jehož hlavními partnery jsou europoslankyně Olga Sehnalová a obchodní řetězec Albert, se zaměřil na srovnávací testování čtyřiadvaceti párů potravin a nápojů stejné značky, které se lišily zemí zakoupení.
Galerie: Testované potraviny a rozdíly podle země zakoupení
Výběr vzorků byl proveden na základě jejich fyzické dostupnosti v daných zemích. Aby byla dodržena jejich totožnost, bylo nutné realizovat nákup ve více obchodních řetězcích. V Německu šlo o výrobky z obchodů Edeka, Kaufland a Rewe, u nás Kaufland, Tesco a Albert. Hodnotitele zajímalo složení, ale také preferenční chuťový test.
Třetina testovaných potravin se liší
Úkolem bylo porovnání shodného marketingového formátu ze SRN a ČR. „Z předložených čtyřiadvaceti párů výrobků byl nakonec jeden z hodnocení vyřazen z důvodu pochybnosti o stejné marketingové značce produktu. Ze zbývajících třiadvaceti vzorků bylo osm vzorků hodnoceno jako rozdílné. Ostatní byly hodnoceny jako shodné,“ uvádí prof. František Kvasnička z VŠCHT. „Předmětem hodnocení nebylo jednoznačné určení, který z výrobků je ´kvalitnější´,“ upozorňuje.
Celá třetina vzorků byla tedy vyhodnocena jako rozdílná po stránce složení a senzorických vlastností. Spotřebitelé mohou v obchodech narazit na používání odlišných sladidel v nápojích, rozdílný obsah tuků či různé druhy použitého masa v masových konzervách. I u některých dalších potravin a nápojů hodnotitelé zaznamenali odlišný vzhled, texturu či intenzitu chuti. Podívejte se na detaily v GALERII.
Součástí prezentace ve sněmovně byla i stanoviska výrobců testovaných značek. Ti rozdílné složení u některých druhů potravin přiznávají, nejčastěji jej odůvodňují různými preferencemi lokálních spotřebitelů.
Prý to tak chce spotřebitel
Obvyklým vysvětlením či výmluvou – jak chcete – výrobců je, že si to tak žádá sám spotřebitel, respektive „ místní chuť“. Situaci jsme již před časem zmapovali, zjištění najdete v článku Stejný výrobek, jiná chuť – prý to tak chceme.
Galerie: Národní chutě a specifika podle výrobců potravin
K rozdílům zjištěným VŠCHT se nyní vyjádřila například Kateřina Eliášová ze společnosti Coca Cola ČR: „Použité sladidlo se opravdu může v jednotlivých zemích lišit, stejně jako se používá lokální voda či CO2 k sycení nápoje. U nás, stejně jako například ve Španělsku nebo ve Spojených státech, se pro Sprite používá kombinace obsahující glukózofruktózový sirup, v Německu sacharóza, tedy klasický cukr. Rozhodnutí je v gesci lokálního výrobce, který přihlíží i ke spotřebitelským chuťovým testům v dané zemi. V případě nápoje Nestea senzorický panel porovnával výrobky, které již podle složení deklarovaného na etiketě i podle uvedených nutričních hodnot nemají totožnou recepturu: český výrobek je deklarován s cukry a sladidlem (obsahuje steviol-glykosidy), kdežto německý výrobek používá pouze cukr. Český výrobek má o 35 % nižší obsah cukrů, tím i o 35 % nižší energetickou hodnotu, což bylo cílem změny receptury. Steviolglykosidy, které se přirozeně vyskytují v listech rostliny stévie, mohou ovlivnit charakter sladkosti v nápoji, a tím mohou ovlivnit preferenci některých degustátorů.“
Na použití rozdílného sladidla v Pepsi Cole reagovala Marie Baričičová: „Dbáme především na to, aby kvalita našich produktů odpovídala co nejvíce požadavkům spotřebitelů. Pepsi produkty a jejich složení se skutečně může lišit na různých trzích v souladu s různými preferencemi lokálních spotřebitelů.“
V obdobném duchu odpovídá Kamila Toušková z Danone. K rozdílům ve složení (rozdílný obsah tuku) Activie jahodové vyrobené v České republice a v Německu říká: „Množství tuku v ovocném jogurtu je jednak ovlivněno tučností samotného mléka, ze kterého je bílý jogurt vyroben, jednak množstvím ovocné složky, která se s bílým jogurtem míchá. Na tučnost mléka má vliv odlišná strava krav a odlišné prostředí, ve kterém se krávy chovají. V rámci zajištění co největší čerstvosti mléka vyrábějí mlékárny Danone své výrobky z lokálního mléka, tak je tomu i v případě německé i benešovské mlékárny.“
„Odlišné složení (především obsahu tuku) v jiných zemích odpovídá dlouholetým preferencím či zvyklostem daného teritoria. V České výrobce se tento výrobek používá především na studenou kuchyni, v jiných státech – např. v Německu – je Rama univerzálním multifunkčním výrobkem s rozšířeným použitím na vaření, pečení a restování. Tento způsob využití vyžaduje současně vyšší obsah tuku,“ komentuje Hana Langrová z Unileveru.
Další oslovení výrobci možnost vyjádření nevyužili.
Stejný marketing má garantovat stejné zboží
Olga Sehnalová s argumenty výrobců nesouhlasí. „Chuťové a cenové preference, kterými argumentují výrobci, obecně neplatí. Český spotřebitel nakupuje za německé ceny mnohdy odlišné zboží. Pro mne i nadále platí, že stejný marketing má garantovat i stejné vlastnosti zboží, jinak se jedná o klamání spotřebitele. Proto znovu téma vrátím i do Evropského parlamentu," uvedla k prezentaci europoslankyně.
Test, jak sami jeho autoři přiznávají, nevypovídá o kvalitě testovaných potravin, ale názorně ukazuje, že pod stejným pláštíkem nelze očekávat totožné složení výrobků.
Za povšimnutí mimochodem stojí i finanční aspekt. Celkový nákup vyjde českého i německého spotřebitele na přibližně stejnou cenu.
ČLÁNKY DO MAILU