Přichází Velký pátek, jeden z nejvýznamnějších velkých půstů. Snad jste tedy včera všechny jidáše a zelené polévky či saláty snědli, aby vás dnes zbytečně nepokoušely k dojídání.
Dnešní den se ponese ve znamení střídmosti v jídle a vodních rituálů. Čemu se naši předci konkrétně věnovali a co během dne jedli, nám pomůže objasnit novinářka zaměřující se na potravinářství Petra Pospěchová a Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Pranostika: Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Den začněte koupelí, tou venkovní
Na Velký pátek se prý otevírala zem a vydávala své poklady. Kdo přinesl do lesa vodu, ten z něj odnášel víno. Tento den byl považován za magický a tak se hned časně z rána muselo využít veškerých sil země ku prospěchu člověka. Aby si lidé zajistili pevné zdraví po celý rok, své tělo smáčeli ve vodě:
„Někde na Zelený čtvrtek, jindy na Velký pátek se lidé před východem slunce chodili koupat. Doporučovaná je voda tekoucí, a tělo se nemá osušit, voda musí přirozeně oschnout,“ říká Soňa Krátká, která sama vodní rituál před východem slunce praktikuje. A není sama.
Tradici obmívání v pramenech a potocích dodržuje i Petra Pospěchová: „S kamarádkou jsme tohle kdysi pro sebe obnovily. Najdeme na Velký Pátek nějaké pěkné místo a máme k tomu i starou lidovou řeč: ,Vitaj, vitaj, voděnko čistá, tečeš z Jordána od Pána Krista. V tobě se všecko zlé na dobré promění; omyj i mě – to hříšné stvoření.‘ Je to takový rituál, který v sobě má obnovu, znovuzrození, které k Velikonocům patří.“
A po koupeli odměnu
Dnes takový rituál praktikujeme poměrně často, jen se mu neříkáme obmívání, ale otužování, a neprovozujeme ho jen na Velký pátek (případně na Zelený čtvrtek), ale prakticky kdykoliv. Protože otužování je nový fenomén a do ledové vody se noří celé rodiny. Takže pokud patříte mezi odvážlivce, kteří otužování také propadli, dnešní koupel byste určitě neměli vynechat. Má mít více než kdy jindy ozdravné účinky…
Jestli čekáte, že za brzké vstávání a chladnou koupel si lidé dopřáli nějakou odměnu, nemýlíte se. Tou odměnou bylo ticho a rozjímání po celý den. A také půst, i když ten asi za odměnu nebyl.
Den půstu: co se smí jíst?
Naši předci jedli střídmě během celého kalendářního roku, po zimě se navíc zásoby v domácnostech ztenčily, takže bylo logické, že potravin bylo méně. „Maso netvořilo obvyklou část jídelníčku během roku, natož na jaře. Posledním obdobím hojnosti a zabijaček byl masopust,“ popisuje Soňa Krátká.
Pranostika: Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává
„Zdraví lidé by se měli zdržet jídla úplně, anebo jíst jednou denně. To se netýká nemocných, těhotných, malých dětí. Kdo těžce pracoval, pro toho platilo, že alespoň nemá rozdělávat oheň – jedl se tedy třeba chleba s ovčím sýrem – prostě studené,“ popisuje jídelníček našich předků na Velký pátek Petra Pospěchová.
Pokud ale striktní půst nevydržíte, můžete si dopřát polévku. Naši předci si prý na Velký pátek mohli uvařit hustou polévku ze zbytků, které spíž nabídla. Například z hrstek luštěnin zahuštěnou tvrdým chlebem nebo z kysaného zelí s bramborem.
Co nás čeká zítra
Chcete-li dostát tradicím i na Bílou sobotu, připravte se na prakticky celodenní pečení a velké gruntování. Budeme zadělávat kynuté těsto na mazance, chystat beránka a chtělo by to i vybílit sednici, když už nás čeká ta Bílá sobota. A hoši, zítra nastane ten správný čas uplést pomlázky, děvčata mohou začít chystat vajíčka na barvení. Více si ale popíšeme až zítra, na Bílou sobotu.
ČLÁNKY DO MAILU