Vepřové maso z Polska obsahuje antibiotika

Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje na zásilku více než čtyři sta kilogramů vepřového masa, zejména panenky z Polska, která obsahovala nadlimitní množství reziduí antibiotika Doxycyklinu.

„Veterinární správa obdržela prostřednictvím systému rychlého varování RASFF v uplynulých dnech informaci o zásilce vepřového masa, ledvin a produktů z nich, která putovala do ČR i dalších států. Během okamžitě zahájeného šetření bylo zjištěno, že příjemcem byly v ČR dva různé subjekty,“ sdělil mluvčí Petr Pejchal. „Jeden z nich dále distribuoval maso několika desítkám odběratelů (gastronomickým zařízením). Maso je již po datu použitelnosti. Část zboží přijatého v chlazeném stavu však může být ještě skladována v mražené formě. V takovém případě by je provozovatelé měli vrátit zpět distributorovi.“

Maso šlo v ČR do Mochova a do Břežan

Příjemcem zásilky celkem 445,42 kilogramu chlazeného vepřového masa byla v polovině července společnost Dobro Mochov. Maso z předmětné šarže bylo následně distribuováno několika desítkám tuzemských gastronomických zařízení.

Dle informace vložené polskou stranou do systému RASFF byl limit pro rezidua Doxycyklinu překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně. Zboží patřící do výše zmíněné šarže bylo přijato také příjemcem z Dolních Břežan. Jednalo se v tomto případě zhruba o dvanáct kilogramů produktů. „Při šetření SVS zjistila, že šlo pouze o nevyžádaný vzorek, který polská firma zaslala českému příjemci spolu s jiným zbožím a který byl následně příjemcem vrácen zpět,“ uvedl Petr Pejchal.

Antibiotika v mase – přetrvávající problém

Přítomnost zbytku antibiotik v mase je často diskutovaným problémem. Producenti masa tvrdí, že antibiotika užívají pouze v odůvodněných a zákonných případech (antibiotika se totiž v chovech používat smí, ale k léčebným účelům). Testy mnohdy svědčí o opaku.

Navíc, „když chovatel ví, jak na to, v masu poražených zvířat krmených antibiotiky se tyto látky nemusí vůbec odhalit. Dají se používat různé finty a spotřebitel i veterináři jsou nahraní,“ říká agrární analytik Petr Havel (více v článku Co zobala polská kuřata? To nezjistíte).

Pokud se zjistí zbytky antibiotik nad hodnotu stanovených maximálních limitů, svědčí to podle Petra Pejchala ze SVS zpravidla o nedodržení tzv. ochranné lhůty, tedy doby od poslední aplikace léčiva do doby, než může být zvíře poraženo a jeho produkty mohou být předkládány spotřebitelům. Taková potravina je z hlediska veterinární legislativy nepoživatelná a musí být zlikvidována.

Konzumace potravin s nadlimitními zbytky antibiotik by přispívala k upevňování rezistence některých původců onemocnění na antibiotika. Tím by se antibiotická léčba stávala postupem času méně účinnou, varují veterináři.

Zdroj: SVS