Děkuji velmi za tento článek. Mám vlastní zkušenost. Letos 2.1. jsem si roztříštila při pádu na ledu zápěstí. Při vší úctě k urgentní medicíně jsem ve Vojenské nemocnici nechala kůstky srovnat a zafixovat a čekala druhý den na operaci. Lékaři se shodli, že takto roztříštěné zápěstí se "vždycky šroubuje". Pan doktor, který o operaci rozhodoval mi však dal šanci a řekl, že jestli se do týdne fixace nepohne, mám díky zdravé stravě, bohaté na vápník, vitaminy, minerály a bez zatížení organismu cukrem, alkoholem a různými konzervanty, možnost nechat zápěstí zdravě srůst i bez šroubování. Současně mi však sdělil, že zápěstí v mém věku (50 let), už nikdy nebude tak hybné a funkční. A to bylo na mne jako červený hadr na býka! Tak já Vám tedy ukážu, že bude. Poctivě jsem dodržovala stravu a vzorně rehabilitovala, dělala jsem všechno pro to, abych lékařské autoritě dokázala, že můj organismus se svou regenerační schopností neobohatí lékařské statistiky a nepotvrdí, že se roztříštěné zápěstí "vždycky šroubuje" a "nikdy už nebude plně funkční". Tedy funguje to i opačně - lékařská autorita pro mne byla stejnou výzvou, jako sázka pana doktora Hnízdila s "pacientem". Nenechme sebou manipulovat. Ještě jednou děkuji za inspirativní příběhy. S úctou Jitka Ševčíková