Oprostili jste se od okolního světa a prožívali moc přítomného okamžiku. Věra Vojtěchová, majitelka vinohradského Domu jógy, ví, jak uvolnit nejen naše těla, ale i mysl. V posledních letech se krom jiného věnuje i tzv. hot józe.
Vaše lekce znám a jsou super. Ráda bych se zeptala na váš názor na hot jógu. Od kdy se jí věnujete? A jaká je její přednost?
Když jsem poprvé před osmi lety navštívila lekce hot jógy v zahraničí, šla jsem tento „výstřelek bláznivých Američanů“ vyzkoušet asi s takovým despektem, jako by si degustátor francouzských vín nechal v bufetu nalít dvě deci stolního z krabice. Byla jsem překvapena jejími příjemnými účinky, jak na fyzické tělo, tak i na mentální uvolnění, a jejich intenzitou. Je mnoho lidí, zejména mezi „pravověrnými jogíny“, jako jsem byla já, kteří hot jógu s oblibou kritizují, přitom ji nikdy nevyzkoušeli – jejich škoda :-)
Hot – Bikram – Moksha jóga
- Cvičí se v tělocvičnách vytopených na cca 38 – 42 stupňů Celsia a se zvýšenou vlhkostí vzduchu.
- Se stoupající teplotou se jógová praxe stává intenzivnější a má mnohem hlubší účinky.
Objevují se upozornění na zdravotní rizika při hot józe. Jsou nějaká?
Divila byste se, ale i klasická jóga je určená zcela zdravým lidem, jak se o tom ve všech zejména starších knihách dočtete. Hot jóga je pak podle mého názoru trochu extrémní; a především pro všechny klienty například s kardiovaskulárními problémy, epileptiky či hypermobilní jedince je zcela nevhodná.
Jaké má hot jóga místo mezi všemi ostatními druhy jógy? A čím si myslíte, že je boom jógy v posledních letech způsoben?
Myslím, že příčin, proč je jóga stále populárnější, je celá řada – jsme stále víc přetížení miliony informací, myšlenek, podnětů, filmů – to tady určitě za celou historii lidstva nebylo. Zprávy a novinky se na nás valí z internetu, z mobilů, rozhlasu i televize – chápeme, že není možné do dortu nacpat všechny „dobré“ věci, jako to dělal pejsek s kočičkou, aniž by nám z toho nebylo zle, ale když to samé děláme s naší hlavou, myslíme, že je to v pořádku. A jóga vám na chvilku hlavu vyčistí – vysype koš, resetuje systém – proto z lekcí většina lidí odchází, jako by se vznášeli. Jako by byli lehčí. A to také jsou. Jóga je duševní hygiena v praxi.
Dalším důležitým aspektem jsou zdravotní benefity jógy. Dnes již existuje celá řada odborných studií, které s překvapením konstatují, jaké má cvičení jógy úžasné účinky na naše zdraví, jak ovlivňuje hormonální hladiny v těle, jak regeneruje organizmus a zlepšuje kvalitu našich životů. (Ono to pravděpodobně jde všechno z naší hlavy a možná jsou všechny účinky jógy vlastně jen důsledkem bodu A – tedy mentálního uvolnění, zklidnění, pročištění.) Navíc jóga jako cvičení prošla staletími praxe a tak můžete věřit, že pokud se jí budete věnovat, neskončí to jako s aerobikem či jinými populárními sporty, a někdo za pár let neřekne: „Pardon, tak to byl omyl – slepá cestička vývoje.“
A co je možná nejzajímavější, fyzická praxe hatha jógy, tedy cvičení, je součástí filosofického systému, který nabízí odpovědi na mnoho otázek, jež si dnes čím dále více lidí pokládá. My, lidé v západním světě, nemusíme bojovat o přežití. Na rozdíl od našich předků máme stále dost jídla i pití, žijeme v míru, v relativním blahobytu a přesto nejsme šťastnější než dřív. A my si najednou máme možnost uvědomit, že nic okolo nás, z našeho materiálního, ale ani emocionálního světa nemá potenciál učinit nás trvale šťastnými. Ocitáme se na cestě… stáváme se jogíny, hledáme spojení…(vydáváme se na daleké cesty, abychom na jejich konci pochopili, že všechno, co jsme hledali, je v nás samých, i všechny odpovědi na všechny otázky).
Jak vypadají vaše lekce jógy?
Jóga je pro mne cestou k radosti. K radosti ze života, z přítomného okamžiku, tak jak jsme to uměli jako malé děti… a to samo o sobě rozhodně není málo. Prožívání přítomného okamžiku je pro mne proto synonymem slova jóga a vnáší do mého života alespoň částečnou harmonii a klid.
Na mých lekcích se pokouším propojit principy jógy s principy zdravého cvičení, což kupodivu není jedno a to samé. Nemůže za to jóga, mohou za to naše nedokonalé a poničené tělesné schránky. Snažím se o to, aby se každý z nás během hodiny propojil se svým tělem a přes jeho vědomé uvolnění, zklidnění, uzdravení a ovládnutí pochopil, že pružné funkční tělo je pouze prostředek a nikoliv cíl.
Na co kladete na hodinách největší důraz?
Naše těla i cvičení by měla být jenom prostředkem a prostředníkem našich skutečných cílů, protože trvalé štěstí leží daleko za hranicemi fyzického bytí. I když nesmíme zapomínat ani na formu a správné vystavění ásan, tak důležitější je, na rozdíl od všech ostatních fyzických cvičení, vnitřní prožitek. Abychom se v tichosti své mysli a svého těla pokusili nalézt sami sebe, a lépe si uvědomili, že nic okolo nás neudělá šťastnými, pokud nepochopíme, že pocit štěstí vychází přímo z nás samých. Je energií, která námi proudí, je v každém našem nádechu. Fakt, že nás během tohoto procesu přestanou bolet záda či hlava, zlepší se celkově náš zdravotní stav i nálada, procítíme obrovský příval životní energie a možná i zhubneme, je jen příjemným vedlejším efektem.
Věra Vojtěchová
Certifikovaná cvičitelka jógy na FTVS, absolventka kurzu pro cvičitele jógy třetí i druhé třídy (s mezinárodní akreditací MŠMT). Absolvovala roční kurz jógové terapie podle Swamiho Kuvalayanandy (Jan Kneisl) a v současné době studuje při FTVS nejvyšší trenérskou třídu se zaměřením na jógovou terapii a východní filozofii. Absolvovala kurzy thajských masáží, akupresurních masáží, klasické masáže, Dornovy metody rovnání páteře, Reiki, rolfjógy, asistence v pozicích, rozvíjení čaker, metody paní Mojžíšové, školu zad aj. a, jak sama říká, je „certifikovanou lektorkou jógy smíchu“.