Podle Centra pro výzkum veřejného mínění připadá na jednoho Čecha ročně pětadvacet kilogramů vyhozených potravin, což je téměř třetina celkového odpadu, který české domácnosti vyprodukují. Zároveň je ale v České republice dost lidí, kteří trpí nedostatkem jídla. Tuto nerovnováhu se snaží alespoň částečně řešit poměrně nový fenomén sdílených lednic.
Lednice umístěné ve veřejném prostoru, do kterých lidé mohou přinášet přebytečné potraviny, se poprvé objevily v roce 2012 v Německu. Odtud se postupně začaly šířit dál do světa. Dnes je možné se setkat se sdílenými lednicemi ve Španělsku, Velké Británii, ale i v Indii nebo na Novém Zélandu.
Pozadu v tomto trendu není ani Česká republika, kde se první veřejná lednička poprvé objevila v roce 2015 v Českých Budějovicích. Postupně lednice vznikly také v Praze, Ostravě, Plzni, Pelhřimově, Chrudimi, Ústí nad Labem a v Litoměřicích. Posledním přírůstkem je brněnský share point, místo, kam lidé mohou kromě jídla přinášet také nevyužité oblečení.
Sdílenou lednici do provozu na začátku ledna tohoto roku uvedla skupina čtyř vysokoškolských studentů.
Jídlo si může vzít kdokoli
Princip sdílené lednice je jednoduchý: „Lidé sem mohou vkládat jakékoliv potraviny i hotová jídla, která jsou poživatelná. Na druhé straně si jídlo berou lidé ve složitějších životních situacích, ať už jde o lidi bez domova, studenty, maminky, či seniory. Nikdo však nerozhoduje, kdo si jídlo vzít může a kdo ne. Lednice je přístupná všem lidem bez rozdílu a není výjimkou, že lidé do lednice něco přinesou a zároveň si z ní odnesou něco jiného,“ vysvětluje fungování brněnské ledničky jedna z organizátorek Tereza Navrátilová.
Do lednice lidé mohou nosit jak potraviny v originálním obalu, tak i přebytky doma navařeného jídla. „Pro vařená jídla jsou v lednici k dispozici tužka a lístečky, na které by každý měl napsat datum vaření, název a případné alergeny. Pak už je na každém člověku, zda si jídlo z lednice vezme, či nikoliv,“ objasňuje Tereza Navrátilová.
O sdílenou lednici je velký zájem
O lednici je v Brně zatím velký zájem. Až na občasné výjimky jsou v lednici neustále nějaké potraviny a málokdy se stane, že tam nějaké jídlo vydrží více než jeden den. Přesto organizátoři pravidelně kontrolují obsah lednice, aby se v ní jídlo nekazilo. „To, co je stále poživatelné i přesto, že to má například prošlou minimální trvanlivost, v lednici necháváme. Přeci jen má každý zodpovědnost za to, co si z lednice bere a jí. Pokud ale zjistíme, že je jídlo už nepoživatelné, raději ho vyhodíme. Totéž bychom nejspíš udělali s jídlem, které by opravdu dlouho nikdo nechtěl a začalo by se kazit. To se nám ale ještě nestalo,“ popisuje Tereza Navrátilová.
Veřejná lednice má ale samozřejmě i své kritiky. „Občas nám někteří lidé říkají, že lednice je další způsob, jak v Brně šířit žloutenku a jiné nemoci, případně příležitost jídlo záměrně otrávit. Věříme ale, že kdyby lidé chtěli cíleně někomu ublížit, vyberou si jinou cestu. Přeci jen člověk nikdy nemůže vědět, zda si jídlo například nebere mladá maminka. Navíc je v lednici spousta baleného jídla, které nijak závadné ani být nemůže,“ vyvrací pak Tereza Navrátilová obavy některých Brňanů.
Raději darovat než vyhodit. Musí to ale být blízko
Součástí share pointu na brněnském Římském náměstí je také sdílená šatna, kterou zde provozuje organizace People in Safety. Nepotřebné oblečení, které Brňané do této skříně přinášejí, je, na rozdíl od jídla v lednici, určeno výhradně lidem bez domova, kteří mají především v zimě nouzi o teplé svršky.
První veřejnou lednici v Brně najdete na Římském náměstí, podrobnosti na webu Veřejné lednice v Brně
Provozovatelé brněnského share pointu už nyní plánují další veřejnou lednici a nevylučují, že ve městě přibude i víc sdílených skříní. „Chceme, aby to měl každý ke sdílené lednici blízko a lidé tak měli ještě větší motivaci nespotřebované jídlo darovat místo toho, aby jej vyhodili,“ objasňuje další plány organizátorka veřejné ledničky Tereza Navrátilová.
Sdílené lednice v Praze – přehled najdete na stránkách Veřejné lednice Praha
ČLÁNKY DO MAILU