Slyšel jsem takový vtip: „Ten hypochondr ze 2. patra umřel!“ „No to už vážně přehnal!“
Já jsem jednou dělal sám pro sebe statistiky z okolí, jak velkou přesnost mají lékařské diagnózy. Je dost obvyklé, že nemocný člověk musí obchodit poměrně dost lékařů a diagnóza není ani zdaleka vždy trefena napoprvé. Bral jsem tedy konečnou diagnózu jako správnou (trochu optimistické) a počítal jsem poměr:
počet správných (konečných diagnóz) / (počet všech diagnóz)
Je výjimečně měli lékaři procento správných diagnóz kolem 40 %, většinou byli níže. Řečeno slovy statistiky, lékaři jsou šarlatáni.
Můžete velmi snadno zopakovat v okolí, máte-li dostatečný počet lidí s chorobami.
Nedokáži si za takové situace ani náhodou představit, jak by „předstírající pacienti“ versus lékaři s 40% správností diagnózy mělli nějaký význam, protože to co vyjde bude ptákovina na entou.
Zejména případů, kdy lékaři pošlou člověka s rakovinou domů jako hypochondra či ho léčí psychiatři jsem osobně zažil mnoho. Byl jsem svědkem takového případu, kdy osoba léčená lékaři antidepresivy se jednoho dne bezvládně zhroutila na podlahu a ještě ten den se ukázalo, že v hlavě je rakovinný nádor jako vejce.
Poslední věta autora, Alzheimerova choroba se dá s jistotou potrvdit pouze pitvou. V jiném případě je to spíše o tipování si lékařů. Sám MUDr. Koukolík píše, že ve většině případů se diagnóza pitvou nepotvrdí, ačkoli nemocný na ní byl léčen. A zároveň dodává, že si myslí, že mnohé hraje sociální prostředí pacienta.
Takže vzhledem k obtížnosti a nepřesnosti určení lékařských diagnóz by jakákoli statistika předstírajících pacientů byla nesmyslem.
Myslím, že si velmi mnoho lidí vzpomene na pacienta ze svého okolí se špatně lékařsky určenou diagnózou.
Moc hezky jste to napsal, pane Ponkraci.
Mnohem vice mne zajima zdravi nez nemoci, a nedivam se na serialy a filmy z nemocnicniho prostredi, asi se do statistik dle pana Housera nehodim. Presto mi na email obcas prijdou cizokrajne spamy s nabidkou lepsi erekce a jak snizit krevni tlak. Ty nejspis zna kazdy. Zijeme v globalizovanem svete, kde nemame sanci poznat sve nepratele. O tech internetovych nemluve.
Je na povazenou, ze pacientu pribyva a zdravych lidi je mene a mene. To by byla mnohem zajimavejsi statistika. Je pak logicke, ze po spatnych zkusenostech s konvencni medicinou hledaji bezradni a zrazeni pacienti pomoc na netu. Pres vsechny nejmodernejsi technologie kvalita diagnoz selhava.
V posledni dobe jsem se setkala s velmi alarmujicim jevem. Vnucka me kamaradky ve svych 14 letech dostala prasky na vysoky krevni tlak. Protoze fyzicky vypada jako dospela, ma nejspis vyssi tlak nez uvadeji doktorske tabulky pro vek 14 let. Kam se podel zdravy rozum v medicine?
Kamarad tehle divenky zase dostal ve svych 13 letech prasky na zlepseni krevniho obehu, neuveritelne. Misto behani po hristi nabidneme prasky.
Nedejte se manipulovat. Nemoc neni konstanta, ktera trva do konce zivota, a krevni tlak uz vubec ne ~ vzdy se da hodne napravit mirnejsimi prostredky, jako je dieta, disciplina v jidle, zdravy pohyb. Pokud si uz nechame nasadit silne prasky, a ty selzou, spatne se pak pokracuje mirnejsimi prostredky, spise uz neni kam ustoupit.