V poslední době roste popularita „terapeutického“ podávání halucinogenů; pravidelná aplikace menší než „prahové“ dávky nemá vést ke změněným stavům vědomí, ale působit k trvalému zlepšení nálady.
Uvedené účinky ovšem popisují samotní uživatelé, může se jednat o placebo. Každopádně k dispozici nejsou prakticky žádná data v takové kvalitě, aby je bylo možné dále vědecky zpracovávat. Podávat halucinogeny dobrovolníkům ve dvojitě slepých pokusech je celkem náročné a zřejmě i právně problematické. Dobrovolníci by si minimálně museli pro každou mikrodávku chodit zvlášť a aplikovat přímo před organizátory příslušné studie; nikdo asi nebude riskovat, že si zájemci namísto několika mikrodávek shromáždí zásobu a udělají pořádný trip.
Výzkumníci proto zkusili, co udělají mikrodávky psychedelik s potkany. Výsledky studie vědců z University of California (Davis) byly publikovány v ACS Chemical Neuroscience, shrnutí přináší MedicalXpress (tisková zpráva UC Davis). Autoři se zaměřili na DMT neboli dimethyltryptamin. Tato látka se mj. vyskytuje v jihoamerické ayahuasce, syntetický DMT se ale konzumuje i samostatně, hlavně inhalací. Jedná se o silný halucinogen a psychedelikum, účinky (a částečně i chemickou strukturou) srovnávaný s LSD nebo psilocybinem.
Dopad na náladu a inteligenci hlodavců
Hlavní autor studie, biochemik David Olson, uvádí, že účinek mikrodávek halucinogenů u zvířat se podařilo prokázat vůbec poprvé. Potkani v důsledku podávání DMT trpěli méně depresí a úzkostí.
Za mikrodávku se obvykle považuje desetina dávky účinné (poznámka autora: na rozdíl třeba od alkoholu s širokým rozsahem opilosti halucinogeny fungují spíše v režimu ano/ne, tj. jde o dávku, pod kterou žádný bezprostředně pozorovaný efekt nenastává). Tu o potkanů bylo třeba odhadnout na základě analogie s člověkem – 1 mg DMT na kilogram tělesné hmotnosti. Desetina této dávky se pak podávala každý třetí den po dobu dvou měsíců.
Mikrodávky halucinogenů zřejmě fungují, naznačují to pokusy s potkany
Potkani díky droze lépe překonávali posttraumatickou stresovou poruchu, jiné testy u nich potvrdily nižší úroveň deprese (respektive analogií těchto stavů u člověka; potkani třeba absolvovali testy měřící ochotu pouštět se do různých aktivit, což má negativně korelovat právě s depresí).
Lidé někdy uvádějí, že jim halucinogeny zvyšují kognitivní schopnosti, což se ale u potkanů prokázat nepodařilo, nedošlo ovšem ani k jejich zhoršení. Je možné, že třeba vyšší pracovní výkony by pak u uživatelů byly pouze důsledkem lepší nálady a nižší únavy, eventuálně by šlo pouze o iluzi – spokojený člověk by si myslel, že mu práce jde lépe od ruky.
Negativní účinky? Ano
A co se týče možných negativních účinků: u samců potkanů došlo k nárůstu hmotnosti, u samic se zase zmiňuje atrofie neuronů. To samozřejmě nezní z hlediska možného dalšího využití zrovna nadějně. A také se to zdá být v rozporu s výsledky předchozích pokusů, kdy naopak jediná vysoká dávka DMT vedla k aktivaci neuronů; ukazuje se, že opakovaná malá dávka a „trip“ se ve svých dopadech mohou výrazně lišit.
Každopádně ale halucinogenní a terapeutické účinky látky lze od sebe oddělit (nakonec něco podobného se dělá i s konopím), což by do budoucna mělo usnadnit využití halucinogenů i v lidské medicíně a vůbec jejich přijetí jako normálního léčebného prostředku.
Na výsledky u lidí se teprve čeká
Otázkou samozřejmě zůstává, zda mikrodávkování halucinogenů bude kdy co do účinku konkurenceschopné vůči jiným antidepresivům a dalším látkám z této kategorie, zejména pak jejich posledním generacím (třetí a čtvrtá, SSRI, SNRI…). Osobně jsem zde spíše mírně skeptický, každopádně účinnost různých léků se u různých lidí liší, takže větší možnost volby dá naději i těm, na něž jiné druhy léčby nezabírají.
Jednu z odpovědí by mohla dát i studie, kterou v Británii loni spustila Beckley Fondation ve spolupráci s Imperial College London. Zde se vědci odvažují podávat mikrodávky LSD i lidem. „Tvrdá data“ o efektu na kognitivní funkce by měla vycházet mj. i z toho, jak úspěšně budou uživatelé hrát počítačové hry (opět samozřejmě dvojitě slepý pokus). První výsledky by měly být zveřejněny letos a zřejmě naznačí, jak nadějné je v těchto výzkumech pokračovat.
ČLÁNKY DO MAILU