Většina lidí nemá hemoroidy, ale praskliny

Přestože o hemoroidech nebo o konečníku se ve společnosti nemluví, my jsme udělali výjimku. Spolu s Jiřím Fenclem, vedoucím lékařem Oddělení jednodenní chirurgie z Nemocnice s poliklinikou Vysočany (www.clinicum.cz), jsme konečník důkladně probrali:

Na vnitřní hemoroidy dubovou kůru? Nedělejte to!

Vnější hemoroidy se lidé snaží zatlačit

Většina potíží v této oblasti je přisuzována hemoroidům, přitom se často jedná o něco jiného. Lidé se však stydí zeptat i navštívit odborného lékaře, a snaží se potíže „léčit“ sami. Je to chyba hned z několika důvodů. O jaký typ onemocnění se jedná, určí totiž s jistotou pouze lékař-specialista (proktolog). Odborné vyšetření je důležité, protože v konečníku se kromě hemoroidů či prasklin mohou objevit i závažná onemocnění, která se jinak odhalit nedají.

Kromě rizika zanedbaného závažného onemocnění se lidé postižení prasklinami zbytečně trápí. V domnění, že mají hemoroidy, kupují si nejrůznější masti a čípky, jenže jejich stav se nelepší – protože to hemoroidy prostě nejsou. Jsou to praskliny.

Prasklinu způsobí třeba celozrnné pečivo

Prasklina – fissura – vzniká bez ohledu na to, zda máte hemoroidy či nikoli. Jde o něco zcela jiného, přestože se často zaměňují. Praskliny často mívají těhotné a kojící ženy. Pacienty jsou oproti hemoroidům i mladší lidé, praskliny mají také malé děti. Nejčastější je mechanická příčina: „Stačí, aby stolice byla ten den o trochu větší než obvykle, větší hustoty nebo aby v ní bylo více nestravitelných zbytků,“ popisuje Jiří Fencl.

„Typické je ostré zrno z celozrnného pečiva, které je sice zdravé, ale v konečníku může trochu natropit neplechu. Dojde vlastně k mechanickému škrábnutí v konečníku, a to v místě, kde je velmi výrazná citlivost.“

VIDEO: Hemoroidy – jak je dají léčit

Zdroj: YouTube

Jde o přechod, kde končí střevo a začíná kůže, a to je jedna z nejcitlivějších částí lidského těla. Poškození tu samozřejmě zabolí. „Vy si při stolici všimnete, že něco řízlo, zapálilo, pacienti to často popisují jako říznutí žiletkou. Je to velmi nepříjemné,“ líčí lékař. Může se objevit i krev, ale nemusí. Vždy je to ale spojené s nepříjemným pocitem.

Čtěte dále: Stolice bez mýtů: Jak vypadá ta zdravá?

Svěrač se taky trochu bojí

Prasklina se pak může chovat dvojí způsobem. „Buď budete patřit k těm šťastnějším a do další stolice nebo během nejbližších dnů se prasklina sama bez léčení spontánně zahojí. Nebo budete patřit k druhé polovině, což jsou pacienti, kterým se prasklina nehojí.“ Příčina je podle primáře poměrně jednoduchá.

Tím, že vás konečník bolí, jdete na toaletu a víte, že asi bude problém. Člověk se pak podvědomě vyprázdnění obává. „Váš svěrač je vaší součástí a chová se úplně stejně, on se taky trochu bojí. A priori je více zaťatý, nepovolí se dostatečně, přestože vy se chcete uvolnit, on nechce, přestane s vámi spolupracovat. Vy tedy tlačíte stolici do ještě užšího otvoru, dojde k tomu, že prasklina, která se třeba již začala trochu hojit, se znovu roztrhne – to vás zabolí ještě víc a už začíná bludný kruh,“ vysvětluje lékař. Pacienti se bojí stolice a svěrač je čím dál staženější. Stolice těchto pacientů je podle lékaře silná jako tužka, a to je velký problém.

Svěrač zůstává více stažený, což vede k tomu, že cévy v oblasti konečníku jsou tahem svalu přitažené. „Jako když zatnete ruku – za chvíli vám všechny žíly vyběhnou, úplně stejně to funguje v konečníku – žíly natečou, zvětší se i vnitřní hemoroidy, které tam řada těchto lidí už má, o to více to krvácí. A zároveň, když někde v těle máte okrsek, kde městná krev, tak krev neběhá rychlostí, jakou by měla a v tom místě se přestanou hojit rány. Paralelou je třeba bércový vřed na noze. U lidí s křečovými žilami stačí drobný škrábanec a může z toho být bércový vřed. Konečníková prasklinka u lidí, kterým se přestane hojit, to je podobný problém,“ popisuje Jiří Fencl.

Autor: Archív Jiřího Fencla

„Třetina obtíží, které lidé přičítají hemoroidům, s hemoroidy vůbec nesouvisí,“ zdůrazňuje chirurg

Je třeba přerušit bludný kruh

Většinu prasklin již lékaři umí zahojit konzervativně, tzn. bez operace, pomocí tzv. anální dilatace. Speciální pomůcky (dilatátory) si pacienti doma, za pomoci speciálních mastí, opatrně zavádějí do konečníku na dobu několika minut. Svěrač se díky nim postupně povolí, vzpomene si na to, že jeho původní funkcí bylo kromě „stáhnout“ také „povolit“. Změna prokrvení a napětí pomůže praskliny v naprosté většině případů zahojit.

Lékaři tedy prakticky neléčí přímo prasklinu, ale pomohou jí povolením svěrače. „Tělo si pak krásně pomůže samo. Přeruší se ten bludný kruh.“ Když ještě lékaři neměli anální dilatátory, pacienty operovali a svěrač jim roztáhli v narkóze. „Dnešní metoda má oproti operaci výhody, kdy to rychlé násilnější uvolnění mohlo vést k jistému stupni inkontinence. Proto se operace dělá, jen pokud je to nezbytně nutné, nebo v kombinaci s dalšími operačními zákroky na konečníku,“ komentuje primář.

Dilatujte. Výsledky jsou výborné

Pro aplikaci análních dilatátorů neexistuje oficiální doporučený postup, vychází se ze zkušeností pracoviště a lékařů. Na pracovišti jednodenní chirurgie v Nemocnici s poliklinikou Vysočany (www.clinicum.cz) doporučují dilatovat alespoň jednou denně po dobu alespoň deseti minut, nejlépe těsně před vyprázdněním. Pokud pacient akceptuje doporučení lékařů, výsledky jsou podle zkušeností Jiřího Fencla výborné.

Jak dlouho celý proces trvá, závisí na velikosti a množství prasklin a také na tom, jak dlouho už jimi člověk trpí. Čím kratší doba, tím rychlejší vyhojení. Řada lidí má prasklinu i několik let. „Kupují si sami různé mastičky, ono se to přechodně jakoby zlepší, stačí jedna tužší stolice a je to zpět nebo ještě horší. Lidé mívají několikaleté obtíže, které se stydí řešit,“ popisuje primář. Pro řadu pacientů je stresující, ukazovat někomu svůj konečník. Podle lékaře je konečník tabu zcela zbytečně, je to orgán jako kterýkoli jiný: „Onemocnění konečníku jsou neprávem opomíjená a lidé se zcela nesmyslně stydí za něco, za co nemohou.“

K tématu: Hemoroidy: S tímhle příroda nepočítala