Jeřáb, speciální lůžka i křesla. Člověka o váze 350 kilo zvládneme, hlásí nemocniční XXL centrum

Pod pojmem obézní člověk si lze představit někoho, jehož BMI přesahuje 30 percentilů a jeho váha je nejméně o 15 kilo vyšší, než by měla. Extrémní obezita v reálu vypadá tak, že pacient váží 200 kilo a více. Takto těžkých nemocných přitom přibývá. 

Ve VFN vzniká XXL centrum

Praktické obtíže při léčbě pacientů, nemožnost některé metody léčby vůbec použít i jejich snížený komfort kvůli vysoké váze vedly vedení Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) na pražském Karlově náměstí k rozhodnutí, že zázemí péče začne více přizpůsobovat obézním lidem. Nemocnice proto začala budova XXL centrum.

Michal Kršek, přednosta III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a VFN, vysvětluje, že nejde o novou kliniku či oddělení. Nemocnice ale pořídila vybavení uzpůsobené nadměrné váze i rozměrům a zároveň zavádí principy péče, jež prostupují v podstatě všemi odděleními. Tedy ambulantní i lůžkovou péčí. Extrémně obézní pacienty musíme být schopni přetransportovat, vyšetřit a ošetřit je třeba na chirurgii či gastroenterologii, říká přednosta.

Jinými slovy, nejde o centrum zaměřující se na léčbu obezity, cílem je poskytnout takto obézním lidem co nejlepší zdravotní péči, kterou zrovna potřebují. 

VFN si proto už před časem zakoupila třeba CT s lůžkem přesahujícím běžnou stopadesátikilovou nosnost nebo větší převozovou sanitku. Nákup další je v plánu, protože ta první už je dost vytížená. 

Přečtěte si také:

Obezita je nemoc, na kterou máme léky. Berou se doživotně

K vybavení XXL centra patří také zubařská a gynekologická křesla s vyšší nosností a speciální diagnostické přístroje, třeba endoskopy. V nemocnici je také výtah s dostatečně prostornou kabinou i nosností a chirurgická klinika má operační stůl, jenž velký váhový nápor rovněž zvládne.

Kdybychom vzali ideál, k operování obézních pacientů by bylo nejlepší mít vyhrazen jeden sál, kde by třeba pod stropem byly kolejnice pro závěsný systém usnadňující manipulaci, operační stůl s dostatečnou hmotností a vyhrazeným instrumentáliem, zamýšlí se Michal Kršek. Chirurgická klinika VFN je ovšem tak vytížená, že vyhrazení jednoho operačního sálu pro XXL nemocné nepřipadá v úvahu. Nicméně i v běžném provozu jsou tady na operování obézních vybaveni.

Zvážení obézních není jednoduché

Zdravotníci VFN se o třistakilové pacienty starají už teď. Některé vybavení, které tu používají, má až půltunovou nosnost. 

Pacienta o hmotnosti 500 kilogramů nezmiňuje ani odborná literatura, natož abychom se s takovou váhou setkali. Z USA ale jsou známé případy lidí s hmotností kolem 400 kg, u nás váha pacienta 290 nebo 300 kg už není až tak vzácná, popisuje lékař Kršek. Jen III. interní klinika VFN, kde působí, přijme za rok na lůžka sto nemocných s extrémní obezitou. Další stovky lékaři sledují prostřednictvím ambulantní péče.

Tamější vedoucí lékař a předseda diabetologické společnosti Martin Prázný dodává, že nemocnice má aktuálně avizováno, že by brzy do péče mohl přijet pacient s váhou 350 kilo. Zda ale má skutečně takovouto hmotnost, je otázkou. Jen zvážení takto obézních není jednoduché, podotýká Martin Prázný s tím, že v praxi se setkávají s lidmi s BMI 60 nebo 70 percentilů.

Vážení může probíhat s pacientem na vozíčku nebo v závěsu. Není to ale úplně jednoduché, protože často nedokáží udržet stabilní polohu, a to ani v sedě, popisuje diabetolog. V takovém případě vážení probíhá na lůžku, kdy personál pod každou nohu postele vsune samostatnou váhu. Znát hmotnost je důležité, protože sledujeme její úbytek při hospitalizaci. Je indikátorem, jak se onemocnění vyvíjí. Stává se, že pacient přijde třeba za dva týdny o 30 kg. Nejde ovšem o tuk, ale jen o vodu, kterou organismus zadržuje třeba při srdečním selhání nebo selhání ledvin. Tekutiny pak odchází jako první, vysvětluje Martin Prázný.

Nový bariatrický pokoj

Úplnou novinkou ve VFN je takzvaný bariatrický pokoj určený pro obézní pacienty v komplikovaném a život ohrožujícím zdravotním stavu. 

Unikátní je v tom, že je celý přizpůsobený péči o lidi s vysokou hmotností. To znamená, že má dostatečně široké dveře, prostorné sociální zázemí i dvě široká, polohovatelná lůžka. Pod stropem pak jsou kolejnice, do kterých se zavěsí plachta s pacientem. Jde o unikátní zvedací systém, jenž usnadňuje manipulaci s nepohyblivými nemocnými. Do koupelny je proto dokáží přemístit i subtilní zdravotní sestřičky.

Pokoj přiléhá k nově zrekonstruované, osmilůžkové jednotce intenzivní metabolické péče (JIMP). Ta slouží nejen obézním pacientům, ale všem s komplikacemi způsobenými diabetem, chronickým střevním selháním, otravou, rozvratem vnitřního prostředí nebo abnormální hladinou hormonů. 

Galerie: Nový bariatrický pokoj a zrekonstruovaná JIMP 

• 
• 
• 

Dalších 13 fotografií

JIMP prošla během jednoho roku celkovou přestavbou a je i nově vybavena – třeba moderními medicinálními rampami s rozvody kyslíku, infuzní technikou, dvěma přístroji na umělou plicní ventilaci, kontinuální dialýzou, ale také bezdotykovými dveřmi či klimatizací, jež zajišťuje v pokojích přetlak, což v nich napomáhá udržovat prostředí bez většího množství virů a bakterií.

Velkou výhodou je umístění sesterny mezi dva z pokojů. Sestry proto vidí přímo na pacienty na čtyřech lůžkách a mohou včas reagovat na jejich neklid nebo potřeby, popisuje Jarmila Křížová, vedoucí lékařka Jednotky intenzivní metabolické péče III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Pro pacienty rekonstrukce JIP a nové bariatrické lůžko znamená komfortnější a kvalitnější péči. Přínosem je ale i pro zaměstnance, protože transport a zacházení s těmi pacienty je velmi náročné, podotýká přednosta Michal Kršek. Jako příklad uvádí situaci, kdy na noční službě jsou na oddělení třeba dvě zdravotní sestry a může se stát, že v tu dobu upadne člověk s váhou 250 kg. V takovém případě si musí zavolat další zaměstnance z jiných klinik, sanitáře. Někdy musí být třeba i pět až deset zaměstnanců, kteří jej pomáhají zvednout, dodává s tím, že tuto situaci pomáhají řešit právě zvedací systémy, které jsou jak na zrekonstruované JIP, tak na novém bariatrickém pokoji.

Pacienty na JIMP přiváží záchranáři z celé metropole a někdy i Středočeského kraje, nebo je sem posílají lékaři z jiných oddělení VFN. Třeba z chirurgické kliniky, protože je problém s hojením nebo mají špatný stav výživy. Délka hospitalizace na JIMP se pohybujeme od jednoho dne po tři měsíce.

Limity léčby XXL pacientů

Ani snaha lékařů či novinky ve vybavení ale nedokáží zajistit, aby obézní lidé měli ke zdravotní péči stejný přístup jako ti, kteří jsou hubenější. Jednoduše proto, že třeba magnetická rezonance či počítačový tomograf pro extrémně obézní pacienty na trhu zatím není.

Ne kvůli nosnosti, ale kvůli průměru prstence, který je daný a do kterého se nám někteří pacienti nevejdou. S tím nedokážeme nic udělat, protože přístroje s širším průměrem na trhu vůbec nejsou. Existují sice ty, které nemají uzavřený prstenec, ani do těch se ale někteří pacienti nevejdou, krčí rameny Martin Prázný.

Zdaleka ale nejde o jediné potíže. Problémy začínají už příjezdem sanitky. Ty běžné nejsou pro extrémní váhu stavěné, natož aby takového pacienta unesl sanitář. Výpomoc proto občas nabízí hasiči, ať už profesionální, nebo ti dobrovolní, protože sami zdravotníci nemocného nedokáží vlastními silami do záchranky přemístit.

Nejde ovšem jen o nemocniční péči. Obézní pacienty řeší také lékaři v ambulancích. Otázkou třeba je, zda je může odmítnout zubní lékař. Může, protože i jejich vyšetřovací křesla mají omezenou nosnost. Pokud pacient váží víc, přijetí do péče si nemůže vynucovat. Podobné je to v gynekologických ordinacích, kde nosnost křesla bývá většinou nejvýše od 150 do 210 kilogramů.

Češi tloustnou

Váhových extrémů přitom přibývá. Je to dáno tím, že i Češi tloustnou. Zatím ne sice tolik jako třeba obyvatelé USA, lékaři ale sledují tamější trendy a připravují se na to, že i k nám může tento černý scénář obezity dorazit. „Obézních pacientů je v ČR hodně a jejich počet se stále zvyšuje. Kopírujeme, bohužel, vývoj z USA, kde se očekává, že v roce 2040 bude celá polovina populace obézní,“ konstatuje vedoucí lékař Martin Prázný. V roce 2019 byl v ČR obézní každý šestý muž a pátá žena.

Přečtěte si také:

Pro koho se hodí operativní zmenšení žaludku? V Praze přibyla bariatrická chirurgie

Kromě počtu XXL pacientů se ale v čase mění i léčba. Dříve se zahajovala týdenní nebo dvoutýdenní hladovkou, na ni navazovala redukční dieta. Pak se ale přišlo na to, že to není dobře, protože to přenastaví metabolismus do úsporného režimu. Dnes je strategie jiná – jdeme cestou úpravy poměru mezi příjmem a výdejem energie. Máme také moderní léky snižující chuť k jídlu. Zcela zásadním způsobem ale léčbu změnila bariatrická chirurgie, tedy chirurgické zmenšení žaludku či zkrácení trávicího traktu, popisuje přednosta Michal Kršek. 

Zásadní dnes je, aby léčba byla komplexní. Proto do ní vstupují třeba i nutriční terapeutky nebo psychologové a psychiatři. Pacienti mají možnost navštívit workshop, kde se dozvědí, jak nakupovat a které potraviny jsou zdravější. Možností je i ozdravný pobyt, kde se učí hýbat. Kde se léčí komplexně, tam mají obézní až dvojnásobnou šanci, že skutečně trvale zhubnou, doplňuje lékař.

Přečtěte si také:

Pozor, abyste kvůli přerušovanému půstu nezačali přibírat. Může se to stát

To, proč někdo může vážit i více než 300 kilo a jinému se taková váha vyhne, i kdyby se celý život přecpával a k tomu se vůbec nehýbal, vysvětluje Michal Kršek dvěma nezbytnými předpoklady. Takto obézní lidé mají zpomalený metabolismus, což je jim vrozené. Je ale jasné, že u nich dochází také dlouhodobě k vyššímu příjmu energie, než jejímu výdeji, vysvětluje přednosta III. interní kliniky VFN. Každý z nás proto tloustne jinak.

A doplňuje, že výrazem XXL centrum raději sám šetří, protože by mohl vzniknout dojem, že VFN má centrum léčby extrémní obezity pro celou republiku.Přitom pokoje přizpůsobené obézním pacientům či systém péče o ně by měla mít zajištěné každá nemocnice. My se u nás rádi postaráme o nemocné odkudkoliv, jejichž stav je mimořádně vážný či velmi komplikovaný, na ošetřování každého obézního v České republice ale samozřejmě nemáme kapacitu, vysvětluje lékař.