Názory k článku Víceletá gymnázia – silné místo v nevyrovnaném školství

Nevidím důvod, proč by nadané dítě nemělo „utíkat“ svým méně nadaným vrstevníkům. Jak bylo v článku zmíněno, přechodem na jinou školu se často zbaví šikany ze strany méně nadaných.
Motorem šikany je závist těch, kteří s úsilím dosahují horších výsledků, vůči těm, kteří snadno a bezpracně dosahují výsledků lepších. Tedy jev, který je z principu neodstranitelný jinak, než odděleným vzděláváních „chytrých“ a „hloupých“.
Žádné vysvětlování neodstraní z duše „hloupého“ pocit křivdy za to, že on se na trojku nadřel a ten chytrý „flákač“ má bez práce jedničku. A nijak nevysvětlíš „chytrému“, proč ho ten „hloupý“ spolužák bezdůvodně zbil.

Je sikana zamerena opravdu jen na intelektualne chytrejsi?

Podle me je to spise zpusob, jak nekteri jedinci reaguji na vlastni frustraci s nejruznejsimi problemy (nasilim) nebo jak si utvareji vlastni sebevedomi (na fyzicky slabsich).

V nasi tride na zakladni a stredni skole ti nejvice sikanovani patrili take k tech „nejhloupejsim“ nebo alespon „hloupejsim“. Nemuzu si vzpomenout na pripad, kdy by nekdo sikanovany byl extremne chytry (navzdory tomu, co nam kazda teen komedie predklada jako prototyp sikanovaneho sprta).

No nevím, jestli se můžu označit za „extrémně chytrou“, ale na ZŠ jsem byla jedničkářka, vždycky spíš tichá a na okraji zájmu, i když asi ne vyloženě šikanovaná. V páté třídě jsem sama chtěla jít na gympl, ale máma mi to z nějakého důvodu nedovolila. Na druhém stupni ZŠ přišla jiná třída, jiní učitelé, a hlavně nuda, vůbec nic, co by žáka vyburcovalo k nějaké aktivitě. V deváté třídě jsme se už v podstatě vůbec neučili, učitelky často třídu nezvládaly ani udržet v klidu (a to nebyla žádná spodina, ale ZŠ s velmi dobrou pověstí a „zaměřením na jazyky“, na gympl nás šlo určitě 70%).
Na státní gympl jsem se dostala levou zadní, ale výsledkem samozřejmě bylo, že jsem si neuměla zorganizovat čas a učit se, takže v prvních měsících přišla panika, rodiče taky zklamaní – z jedniček byly čtyřky… Na druhou stranu v kolektivu se cítím docela v pohodě, je tam hodně „prototypů šprta“, proti kterým jsem úplně společenská osobnost =), nikdo neřeší jestli jsi tlustý, co máš na sobě atd. Teď jsem v druháku a na volitelných předmětech, které máme společně s osmiletým gymplem, je dobře vidět rozdíl, oni už prostě JSOU 6 let studenti.
Myslím, že víceleté gymply by rozhodně měly zůstat, protože dávají dětem, které o to mají zájem, možnost studovat a ne jen tupě sedět ve třídě, ve které se hysterická učitelka snaží přeřvat pětadvacet 14letých fakanů, kterým v devítce přece o nic nejde. A ti, které tam donutili jít rodiče a nemají na to, těch z 8letého stejně dost odchází zpátky. Nevidím důvod, proč by „víceletých“ škol nemohlo být i víc, třeba i lycea – prostě ten, u koho by se předpokládalo že by mohl mít na vysokou (a z kvarty se přece kdyžtak dá přihlásit na jinou SŠ, ne?), by tam šel a ostatní by dochodili základku.
Tomu, že po odchodu nejlepších se nějak dramaticky změní úroveň, bych moc nevěřila – ZŠ musí projít i ti nejslabší, a co já si vzpomínám, všechny „nadané děti“ školu spíš protrpěly a nebyly moc oblíbené ani u učitelů (mně řekla paní učitelka už v první třídě, že radši dá jedničku snaživému blbečkovi než chytrému lenochovi -nudila jsem se, protože jsem uměla číst asi o 2 roky dřív- a od té doby se to se mnou táhlo :)).
Myslím, že v českém školství je určitě potřeba řešit jiné věci, než rušení už zavedeného typu škol, dotace na jablíčka nebo nákupy „leštěných prdů“ jako jsou interaktivní tabule. Třeba to, jak odměňovat učitele – ne přidat všem podle tabulky, ale JAK odlišit ty dobré od špatných, protože ty rozdíly jsou obrovské. Nebo jak učit jazyky, 20 let od převratu a výuka AJ pořád nemá úroveň. Ještě tak maturitu považuju za dobrý projekt, ale provedení jako vždy chaotické (a hlavně je směšné, jaký se tomu papíru přikládá význam – když mají maturitu učňáky, tak k čemu to pak je? budou mít kuchaři a zámečníci za pár let diplom?). Ale to bude řešit kdo? Kdežto něco zrušit, to se dá hned…

„dotace na jablíčka“ – tím myslíš dotace na Apply?

Pravdepodobne ma na mysli program „Bio do škol“ (dalsi vysledky z Googlu).

Nás rozdělili přímo podle studijních výsledků na studijní a nestudijní typy. S tím že někdo měl větší záběr v matematice a někdo zase v češtině nebo „biologii“(bůh ví jak se tomu říká na základce). S tím že toto přerozdělování bylo relativně dynamické. Proto si taky myslím že víceletá gymnázia jsou naprosto zbytečné. Ať si raději dítě samo vybere později co chce studovat. Ať jde klidně studovat na gymnáziu jestli chce, ale až má ponětí co to obnáší. A hlavně není pravda, že studium na gymnáziu vám zaručí studium na VŠ. Většina mých kolegů na VS co přišli z gymnázií už dávno nestuduje a musí si hledat práci s neodbornou maturitou a věřte, že to není nijak jednoduché.

To že mají, jak říkáte, zámečníci(strojaři) a kuchaři(hoteliéři) maturitu je snad v pořádku ne? Jak chcete rozdělit lepší studenty od horších? Na mnoha VŠ (kromě právnických, přírodovědeckých a jim podobných) oceňují profesoři znalosti z praxe. A můžete mi věřit, že v těchto oblastech jsou na tom lépe střední odborné školy. Na technikách(prů­myslovkách) je matematika srovnatelná a v mnoha případech lepší než na gymnáziích, neboť je rovnou aplikovaná v praxi.

V každém případě nemá rodič rozhodovat za žáka/studenta. Může mu pouze poradit jakou cestou se vydat.

PS: A šikana je bohužel na každé škole. Jenom pokaždé v jiné formě.

skutečně je nejlepší rozdělit studenty v rámci jedné školy podle toho co jim nejlépe jde.

A ke studiu na VŠ, nevím jak jinde, ale chodím na technickou školu a je tam více než 95% lidí z gymplu. Středoškoláci nejsou zvyklí se učit.

> hlavně není pravda, že studium na gymnáziu vám zaručí studium na VŠ. Většina mých kolegů na VS co přišli z gymnázií už dávno nestuduje a musí si hledat práci s neodbornou maturitou

S nejvetsi pravdepodobnosti se nedostali na VS podle sveho vyberu a tak jen vzali jinou VS, aby nejak zabili rok s tim, ze to pristi rok zkusi na svoji vyvolenou VS znovu. Znal jsem takoveho „studenta“ na strojni VS. Chtel na politicke vedy, ale nedostal se tam. Na strojarne chtel jen zabit rok a cekal na prijimacky dalsi rok na politicke vedy.

Dalsi moznosti je, ze ti lide vubec netusili, o cem ten obor, ktery prisli studovat, vlastne je, nebo zjistili, ze je o mnoho tezsi, nez si mysleli. Kazdy si mysli, ze strojarna, stavebni nebo elektro (vcetne sofveroveho inzenyrstvi) je brnkacka, ale v podstate je to aplikovana matematika a fyzika. Nekoho to zaskoci a zjisti, ze to neni presne to, co ocekaval.

Vim o lidech, od nichz jejich rodice chteli, aby meli „nejakou VS“. Zapsali se tedy na VS, kterou si mysleli, ze mohou vystudovat (stavarna, prava, sociologie, zivotni prostredi,…), ale kdyz to cloveka proste nebavi, tak se tam ty 4 nebo 5 let vetsinou neudrzi.

Take jsem znal spoluzaky, jejichz rodice chteli, aby vystudovali medicinu (nebo prava nebo XYZ), ale oni sami meli vasen pro neco jineho. Pochopitelne se na skole dlouho neudrzelo. Tahlo je to nekam jinam.

Nakonec jsou zde samozrejme taci, kteri jeste po stredni skole netusi, co by chteli delat (studovat) a tak jen zkousi, jestli „tato VS je to, co je zajima“. Pravdepodobne neni a proto ze studia vypadnou.

> Na technikách(prů­myslovkách) je matematika srovnatelná a v mnoha případech lepší než na gymnáziích, neboť je rovnou aplikovaná v praxi.

Ze je matematika na prumyslovce lepsi, je naprosta blbost. Ze je aplikovana v praxi, tak s tim bych i mozna trosku souhlasil. Hned v zapeti ale musim dodat, ze gymnazista dokaze matematiku aplikovat na dane reseni velice rychle.

Vybavuje se mi pripad, kdy se na konci prvaku na VS vysvetlovalo vytvoreni grafu logaritmicke asymptoticke prenosove funkce daneho systemu. (Nekteri) prumyslovaci to meli nacvicene jako opicky ze stredni skoly. Gymnazistum stacilo behem hodiny rict, jak se zkonstruuje prenosova funkce jako podil dvou polynomialnich funkci vyjadrenych v korenovem tvaru, jak se to aproximuje (zanedbani malych prispevatelu) a jak se z toho udela ta logaritmicka hodnota vyjadrena v decibelech, a vsichni uz to nezchybne kreslili do grafu. Dokazali i spocitat presne hodnotu prenosove funkce v dulezitych bodech (napr. zlomove body asymptot).

Kdyz se pak ve tretaku analyzuje vliv umisteni polu a nul v komplexni rovine na charakteristiky prenosove funkce, tak je jasne videt ten rozdil v chapani (v tomto pripade relativne jednoduche) abstraktni matematiky.

Jak vypadá ta matematika „aplikovaná v praxi“. Máte na mysli fyziku?

Nejlepším zastáncem integrace je třeba Buzková a vůbec všichni politici se sociálnem v hubě a dětmi na soukromých elitních drahých školách.

Ať stát laskavě nechá na rodičích, kam své děti pošlou a jestli je chtějí nechat „sociálně komunikovat“ se spolužáky s IQ 80 ze sociálně nepřizpůsobivých rodin, kteří nevydrží udržet pozornost ani minutu.

Nebo druhá a lepší varianta: nechť má každý rodič možnost státní systém opustit, neplatit daně na státní školy, školské úřady, pedagogický výzkumák, ministerstvo, atd… a z ušetřených peněz hradit dětem soukromou školu.

> dětmi na soukromých elitních drahých školách

Ma nekdo odkaz na studii, jestli soukrome skoly poskytuji lepsi znalosti? Chapu, co na vyberove skoly asi v prumeru chodi chytrejsi deti (vedle tech normalnich, co maji jen bohate rodice).

Nebavim se tady o naslednem uplatneni v praxi. Je mi jasne, ze bohati rodice dokazi protlacit svoje deti na teploucka mista, ktera nemaji se znalostmi nic spolecneho (tedy existuje nekolik lidi s podobnymi znalostmi, ktera na stejna mista nikdy nedosahnou, protoze nemaji tlacenku).

At je soukroma skola lepsi, nebo horsi, at si o nich myslite cokoli: nechte laskave na rodici, na jakou skolu dite da a za jakou tedy bude platit!

ty voe…vzdyt on to pravo nikomu nebere!

No,mohu vám zdělit své zkušenosti se soukromím školstvím, tři mé děti chodili alespoň nějaký čas na soukromé školy a jedno jen na státní.Úroveň získaných vědomostí na soukromých školách je nižší než na státních. Přístup k žákům (vysvětlení látky, individuální přístup atd..)je na soukromých školách na daleko vyšší úrovni, děti to tam víc baví (ale zase je to také jak kde).

Takze zaver je (z vasich zkusenosti s konkretnimi soukromymi skolami): Zaky bavi chodit na soukrome skoly. Nauci se tam mene.

Hm, to je trosku prekvapeni. Clovek by spise intuitivne ocekaval, ze kdyz tam maji v prumeru chytrejsi deti, ze tam pojedou s ucivem rychleji nebo vice do hloubky. Asi nemuzu chtit vsechno. Lepe pro me, jakozto nemajetneho zastance statnich skol, resp. samovzdelavani :-)

Trosku mi to pripomina situaci se soukromymi vysokymi skolami z doby, kdy jsem se jeste vzdelaval. Vsechny se chlubili, ze maji vice ci mene 100% uspesnost pro absolvovani. Moje statni univerzita (resp. fakulta) byla naopak pysna na to, ze jenom asi 40% prvaku po peti letech absolvovalo. Byla to znamka obtiznosti studia a kvality jejich absolventu.

No ono to nebude tak jednoduché. Existují soukromá gymnázia zřízená západními školami či ve spolupráci s nimi a ta jsou převážně kvalitní. Zcela jistě kvalitní je i gymnázium vedené Klausem mladším.
Stejně jako jsou kvalitní a nekvalitní jogurty, jsou i takové školy.

Co se třeba kvality vysokých škol týče, tak je třeba si uvědomit, že i ty méně náročné jsou potřeba. Na mnoho povolání prostě střední škola nestačí, ale MatFyz je zase zbytečný. Nebo jinak: pokud potřebujeme 20× více vysokoškoláků, než za komunismu, nemohou všechny školy být supernáročné. I na Západě jsou rozdíly. Ne každý má IQ na vstup do Mensy (130 a více), takových lidí je v populaci cca 2% (resp. díky soc.systému jich je stále méně) a nic s tím nenaděláme. Pro ty méně schopné je prostě potřeba mít školy, které do nich relativně příjemnou a zábavnou formou dostanou aspoň něco.

Zásadní problém je ale ve státu (v tom samém, který neustále mluví o tom, že chce rušit víceletá gymnázia). To právě ve státní sféře stači JAKÝKOLI VŠ diplom (a tlačenka) pro kariéru (třeba i Bc za docházku). Ale to není problém těch škol, to je problém zaměstnavatele! V soukromé firmě se s neschopným rychle rozejdou a pokud ne, je to jen jejich ztráta.

Školy bych dále nerozděloval na soukromé a státní, ale spíš na školy produkující lidi s užitečným zaměřením a školy produkující parazity. Všechna ta sociální studia, sociální ekologie, politologie, evropská studia, atd… to jsou všechno obory, které se v soukromém (produktivním) sektoru neuplatní, pro takové absolventy je potřeba uměle vytvářet státní pracovní místa. Navíc tito lidé se stávají byrokraty a regulátory a dále tak společnosti škodí.

Na kauze plzeňských práv mne fascinovalo, že se řeší jen kvalita výuky a už ne to, že člověk, který si ze studií nic neodnesl v klidu dostane vysokou státní funkci (soudce, policejní šéf, …). Měl by takový člověk se stát podnikovým právníkem třeba ve ŠkodaAuto, Microsoftu, StudentAgency, atd? No asi ne! A pokud ano, tak by na to ta firma brzo doplatila a příště by si dala bacha. Ale ve státní sféře toto nikdo neřeší.

40% je dost dobrá úspěšnost, vystuduji obtížnou technickou školu a zatím (do 3. ročníku) prošlo cca 10% prváků

cože?…takže myslíš si že na gymplu a na těhle školách se nemusíš moc učit?..xD…tak to je snad vtip…tam dřeš do úmoru..

ze zkušenosti učení na střední soukromé a státní škole – mohu říci – že se nijak moc v zásadě neliší. Jen děti na soukromé škole se cítí že je jejich vzdělání zaplaceno a tak se snáze stane, že děti se chovají více jako zvířátka a je tam větší jungle než na státních.
Vše se dělá dnes všude jen na kvantitu – na některých víceletých gymnáziích je úroveň spíše podprůměrná. Na všech školách se – upravují a zjednodušují tématické plány (dříve osnovy) – tak aby vůbec někdo udělal (nejlépe všichni) tu střední. Školy jsou dnes něco jako hlídání dětí. Pak se setkáváme s tím že učitelé mají syndrom vyhoření – problém je v rodičích – a výchově dětí. (děkujme i výchově z multimedií – TV, rádia)

Mluvíte o integraci, ale stav, kdy se ve školách zdůrazňuje výuka především mentálně náročných předmětů za integraci nepovažuju. Chceme-li integrovat tak bych považovala za rozumné zvolit takový mix předmětů, který bude odrážet život všech společenských skupin a konkrétní předměty budou stejně přísně známkovány. Proč je takový důraz kladen na matiku, češtinu a pod. a proč se ve školách neprocvičují fyzické dovednosti / fyzická práce ve stejné míře jako mentální dovednosti / mentální práce?

Takze ze vsech deti programove vychovat delniky? I kdyz po snaze zavest CR jako montovnu Evropy by to mozna tak spatny napad nebyl. Ja bych sve dite(pokud by nebylo extremne tupe) do takove skoly ale zcela jiste nedal.

Je povinností těch chytřejších zůstávat v kolektivu, který o vzdělání nejeví zájem? Podaří se po bolševicku „převychovat“ ty schopné?!

Já jakožto student předposledního ročníku na víceletém gymnáziu docela lituji toho, že jsem šel na všobecné gymnázium. V té době (5.třída) jsem ještě vůbec nevěděl, co chci dělat, proto jsem zvolil tuto cestu. (resp rodiče zvolili) Čekal jsem, že si tam třeba odzkouším to, čemu se chci věnovat a ke konci se budu věnovat jen svému oboru.....no a skutek utekl. Pořád se učím všechny všeobecné věci z humanistických oborů, které mě nezajímají a potřebovat je nebudu. Chci jít na techniku, elektro. Teď ve škole při předmětech jako dějepis trpím…

Když se na to teď dívám zpětně, tak bych udělal mnohem lépe, kdybych zůstal na ZŠ až do 9.třídy a pak šel na nějakou specializovanější střední školu. , kde bych měl mnohem lepší přípravu na budoucí studium VŠ. Přecejenom v té 9.třídě má člověk už větší rozhled, co by chtěl v životě dělat

Vubec o nic jsi neprisel. Ja delal elektrofakultu(CVUT) po gymnaziu a muzu rict, ze ackoliv v prvnim semestru gymnazisti meli v nekterych vecech trochu nevyhodu(ja pomalu netusil co je obvod, natoz jak funguje tranzistor), tak od druheho semestru je to uplne jedno. Veskere technicke veci se stejne probiraji od zacatku a hloubeji, nez na prumyslovce. A rekl bych, ze gymnazisti obvykle meli lepsi zaklad v matice, coz je z dlouhodobejsiho hlediska mnohem vetsi vyhoda, nez kdyz mas nasprtane kirchhofovy zakony.
Ja vidim spis problem v tom, ze po gympu proste clovek na vejsku jit musi, protoze mu nic jineho nezbyva. Jenze kdyz aktivni rodic protlaci v pate tride na gympl sve, ne az tak inteligentni dite, tak to sice k maturite doklepe, ale pak se na vejsce nechyti a je prakticky bez vzdelani.

Ahoj, jsem v poslednim rocniku CVUT FEL, predtim jsem studoval na ctyrletem gymplu a stejne jako ty jsem nadaval na kupu hloupych sprtacich predmetu. Nic si z toho nedelej, na vejsce se jede znova. Gymplaci maji spise vyhodu v matematice, prumyslovaci zase v obvodech, ale po trech semestrech se vsechny tyhle rozdily setrou. Nicmene doporucuji nespolehat se vyhradne na tvou soucasnou skolu a vzdelani ve vybranem oboru si doplnit samostudiem. Je to sice prace navic, ale me se to bohate vyplatilo.

Musim potvrdit to, co napsal Jehovista a Jakub.

Mam gympl (tenkrat byla jen ctyrleta) a CVUT elektro. Ze zacatku (1–3 semestry podle problematiky) na tebe maji v elektrice navrch prumyslovaci, ale ty je zase drtis v matematice a fyzice. Kdyz se zacne ucit pozdeji ta prava elektrika (navrhy obvodu a zpracovani signalu), ktera je cela zalozena na pokrocile matematice, tak uz drtis kazdeho, protoze chapes tu matematickou podstatu za tim.

Jak uz tady bylo receno, na vejsce se elektrika probere od zacatku uplne znova, takze jsi o nic nezmeskal.

Nikdy jsem nelitoval, ze jsem chodil na gympl. Uz ve dvaceti jsem videl ten obrovsky rozdil v pohledu na svet, ktery jsem mel oproti prumyslovakum. Proste vseobecne vzdelani se nezapre. S danou sirkou vzdelani vidis a rozumis svetovym problemum a souvislostem. S omezenym vzdelanim vidis jen vysek a nedokazes si to dat do souvislosti (i kdyz si osobne myslis, ze to, co vidis, je cely svet a ze mu rozumis. Ve skutecnosti je to jen omezeny vysek).

Take ja si na gymnaziu myslel, ze pulka predmetu jsou uplne blbiny. Ted jen lituji, ze jsem se nesnazil nektere veci vice pochopit. Mozna to bylo jen tim, ze te latky bylo moc najednou a podane dost nasucho bez souvislosti. Mozna jen nebyl na vysvetlovani cas. Mozna to bylo tim, ze jsem se neucil doma. Ted po letech znovu nachazim zalibeni treba v dejepisu.

Zpetne treba lituji, ze jsem na gymnaziu nechodil na volitelnou latinu. Nauceni francouzstiny a spanelstiny (nebo jeste italstiny) by pro me bylo mnohem jednodussi. Samozrejme nemuzu dostatecne zduraznit znalost anglictiny. Jen malo veci v zivote pro tebe bude mit vetsi prinos nez dostatecna znalost anglictiny, ktera ti otevre znalosti celeho sveta (skoro vsechno se publikuje v anglictine. Do cestiny, stejne jako libovolneho jineho jazyka, se preklada jen minimalni cast).

Jeste k tem elektro-prumyslovakum. Muj kamarad dodnes nepochopil, jak je mozne, ze tranzistor zesiluje (tedy odkud se bere ten vetsi vykon na vystupu). Docela neuveritelne po ctyrech letech na prumyslovce. Nastesti pro nej se elektrikou nikdo nezivil. Uz na te prumyslovce totiz zjistil, ze ho elektrika nebavi.

Preji Ti hodne stesti!

PS. Ty popsane zkusenosti gymnazista vs. prumyslovak plati pro typicke absolventy. Existuji samozrejme vyjimky. My meli na vejsce kluka z elektro-ucnaku a toho to tak bavilo a poctive se ucil po vecerech, ze prevalcoval skoro uplne kazdeho. Nevim, jestli to bylo tim, ze jeho hlava byla schopna pochopit abstraktni koncepty v matematice nebo jestli to bylo mimoradne dobre vysvetleno na prednaskach a ve skriptu, ale po celou dobu, co jsme meli spolecne predmety, co drzel v naproste spicce.

Máš holt smůlu na špatné průmyslováky. My zase s přehledem válcujeme na všech školách i gympláky ;) Je to prostě škola od školy. Snad bych ani nerozlišoval školy, ale lidi, kteří na ně chodí…

Kdo jste „vy“? Na jakych VS? Jake obory?

Pokud prumyslovak nedokaze pochopit tu matematiku a/nebo fyziku, ktere stoji za pokrocilymi navrhy vyucovanymi ve vyssich rocnicich technickych VS, nikdy nedosahne kvalitni urovne nekoho, kdo to chape.

Nerikam, ze to prumyslovaci nedokazi pochopit. Ja tvrdim, ze je to pro ne mnohem tezsi, protoze az do ted se s takovym pristupem na skole nesetkali (narozdil od gymnazistu, kteri se v dane abstraktni rovine pohybovali predchozi minimalne 4 roky).

To nemůžu jít z gymplu na běžnou střední školu?

RoyalistGirl pise vyse, ze je snad mozne prestoupit z kvarty na libovolnou stredni skolu. Jakmile jses ale dale, tak pri prestupu na prumyslovku by jsi se musel vratit do jejich prvaku, protoze ty predmety jsou jine (prumyslovka ma navic ty odborne).

Samozrejme teoreticky by jsi snad mohl jit do prvaku na prumyslovce kdykoliv, kdyz uz mas za sebou kvartu (tedy behem studia po gymplu, po jeho absolvovani, apod.), ale kdo to dela?

myslím si a osobně jsem i zažila, že s gymplem budeš mít matiku, fyziku, chemii a pod. na VŠ úplně v pohodě. Já šla na VŠB z průmyslovky a první roky byla těžká dřina.

Nelituj.

Delal jsem techniku po viceletem gymplu, pak jsem odesel do ciziny.

I humanitni vzdelani je treba, i kdyz Te treba ted nebavi. Jednou Ti bude 30 a budes rad, kdyz si budes moct popovidat s nekym, kdo ma alespon minimalni vseobecny prehled. Vsechno se pocita: jazyky, historie, hudba, … O takove biologii (byt je to prirodni veda, tak nevypada moc technicky) ani nemluve, je dost pravdepodobne, ze ji budes pouzivat pozdeji v praxi (coz se stalo i mne).

Na specializaci je casu dost. Co chces opravdu delat, zjistis az tak ve tretaku na vejsce. kdy se trochu uklidni prvotni studijni napor. Nejspis to bude neco, o cem ted ani poradne nevis. Co budes opravdu delat, zjistis az nekolik let po obdrzeni diplomu.

V 9. tride ma clovek ten rozhled minimalni. Po kvarte na osmiletem gymplu jsi ho mel podstatne vetsi, nez kdyz bys zustal na zakladce. Rodice pro Tebe zvolili to nejlepsi, co mohli.

Souhlasim s tim tretakem i s tou praci nekolik let po vejsce.

Jinak musim rict, ze Finsko je pomerne exoticka zeme pro Cecha jit tam delat :-) Kolik Cechu tam takhle dela? 100 jako v Dansku? :-))

Nelze generalizovat. Jsou gymnasia dobrá i naprosto ubohá, příkladem budiž to jihlavské. A co se toho přehledu v humanitních oborech týče, to člověku nedá střední škola (která spíš odradí), ale jedině vlastní zájem. Do té doby, než jsem přestal mít povinný dějepis na gymnasiu, jsem o dějinách ve skutečnosti neměl ani tušení.

hele kámo, nikdo by ti v přestupu na střední po kvartě nebránil

V USA jdou ještě dál, tam mají povinnou jak základku, tak střední (high school). Obojí je v „místě bydliště“ (což je rozlohou asi jako České kraje :) a často v jediném komplexu. Na střední si studenti sami volí předměty a mohou se zaměřit na co chtějí (v kreditovém systému); nemají tedy specializované školy, jako máme my.

Skoda, ze jsi take neuvedl ty zapory, ktere podobna situace prinasi: na skole se uci jak „akademicke“ predmety jako napriklad Matematika 12, Fyzika 12, Biologie 12 (tedy M,F,Bio pro posledni rocnik ceskeho gymnazia, tedy 12ty rocnik skolni dochazky), tak i „svarovani“, „vareni“, „opravy aut“, „truhlarstvi“, „dilny“ apod., tedy predmety na urovni ceskeho ucebniho oboru.

Nevyhodou severoamericke stredni skoly je, ze po absolvovani neumite vubec nic narozdil od ceske prumyslovky a ucebniho oboru, kterou opoustite teoreticky dostatecne vzdelani na to pracovat v danem oboru. V Americe proto musite jit na nejakou „college“ (kazde tercialni vzdelani je uz placene), kde absolvujete kurz (6 mesicu az 2 roky), kde ziskate treba certifikat na kuchare, automechanika, truhlare (pro stavbu typickych americkych drevenych domu) apod.

> tam mají povinnou jak základku, tak střední

I v CR je povinna 12-ti leta skolni dochazka. Rozdil je ted, ze posledni 4 roky se mohou uchazeci pripravovat na specializovane stredni skole (prumyslova skola, ucebni obor).

Jedine, co muzeme severni Americe zavidet, je moznost vzdelavani po ukonceni skoly. Dostupnost rozsirujicich, doplnujicich kurzu vsech urovni (od predmetu pro dokonceni „maturity“ po nejnovejsi trendy v danem konkretnim oboru), je neco, s cim se v CR bezne nesetkate. Jestli to ale existuje, tak je to spatne inzerovane.

Tak mně sakra vysvětlete, proč jsou tolik ve předu? Proč mají nejlepší technologické firmy na světě? Když říkáte, že se učí biologii a vaření.

Je to proto, že „obecný přehled“ je prázdný pojem. Člověk je limitovaný výší svého „čistého“ příjmu. Takže na co mi je znát věci jako slepá mapa Afriky, rozdělovat červy na nějaké „akademické“ třídy, umět na hodiny přesně kde jaké datum? K ničemu. Lidi zapomínají a přehršel informací vede pouze k informační slepotě. Amerika staví na svobodě rozhodnutí a pěstuje specialisty v daném oboru.

> Tak mně sakra vysvětlete, proč jsou tolik ve předu?

Vysvetlit vam to samozrejme muzu :-)

Nejdrive ale musim objasnit, proc je tak velka nabidka post-sekundarnich kurzu (vzdelani po stredni skole). Jak jsem psal, jsou tyto programy uz placene uchazecem, takze je to cele o penezich. Neni v tom zadna charita, ale jen honba skol za tim nabidnout neco, o co by meli lide zajem a za co by byli ochotni platit.

Nyni k tomu, proc jsou technologicky vyspeli. Vidim nekolik duvodu:

1. Kapital: existuji firmy (venture capital neboli spekulativni investice), ktere jsou ochotny hodit nekolik milionu na cloveka, ktery ma podle nich dobry napad. Firma muze najmout vyvojare a prvnich nekolik let se nestarat o penize. V CR musite vzdy pocitat se ziskem uz od zacatku. Podle nejakeho zdroje je 70% svetoveho kapitalu dostupneho a investovano v Silicon Valley
2. Iniciativa: Lide ziji v prostredi, ktere ocenuje iniciativu jednotlivce zacit neco noveho. Nikdo neceka, ze to „nekdo vyresi“. Ujme se reseni sam.
3. Mobilita: Lide se mohou prestehovat do oblasti, kde je prace v jejich oboru (Silicon Valley), tzn. je tam bydleni a doprava za prijatelne ceny
4. Prace v oboru: je nesrovnatelne lehci zacit pracovat v oboru po skole (tedy univerzite nebo nekterem z tech kurzu), tj. existuji firmy, ktere podnikaji ve vasem oboru (kolik ceskych VS absolventu dela neco jineho, nez studovali, protoze nemohli sehnat praci?), a tyto firmy jsou ochotne vam dat sanci (i kdyz uplne ve zpodu spolecnosti, odkud se ale muzete pomerne rychle – za 5 let na senior pozici – vypracovat).

Ze vsech pruzkumu vyplyva, ze bezny prumerny American ma velice maly prehled o deni ve svete. Jestli to je nedostatecnym vseobecnym vzdelanim nebo omezenym typickym zpravodajstvim, je otazka.

Na druhou stranu, kolik toho vi bezny obcan CR o aktualnim deni v Africe, jihovychodni Asii nebo treba prave i tech Spojenych statech?

> Takže na co mi je znát věci jako slepá mapa Afriky, rozdělovat červy na nějaké „akademické“ třídy, umět na hodiny přesně kde jaké datum?

• Afrika: Vedel byste, proc se Evropa zajima o Maroko, Alzir, Tunisko a Libyi kvuli sve energeticke politice, proc je sucho v Sudanu, ale nikdy nebylo v Kongu, proc je vetsina podvodniku z Nigerie a diamantu z JAR, proc Zimbabwe je psenicni kos Afriky, proc vetsina obyvatel Egypta zije na velice malem uzemi apod.
• Cervi: Tohle nevim, ale vim, ze spoluzaci z gymnazia, co sli studovat biologii, si na srazech stezovali, ze biologie nebylo na stredni skole dost (stejne si stezovali i studenti technickych VS, ze nebylo dost matematiky, chemici si stezovali na nedostatek chemie apod.) Proc maji velryby vzduchovou diru, kdyz jine ryby ji nemaji?
• Casove zony: abyste vedel, mezi jakymi hodinami ocekavat prime prenosy z olympijskych her, kdyz se konaji tento rok ve Vancouveru :-) (mimochodme, co je na tom tak tezkeho – je to 1 hodina kazdych 15 delkovych stupnu (360 deleno 24), nula stupnu probiha Anglii (Greenwich) ). Datova hranice bezi Tichym oceanem a ty ostrovy kolem jsou vice mene nepodstatne, krome pripadu, kdy pojedete na dovolenou do Francouzske Polynesie. Casova pasma take vysvetluji, proc ve vecernich zpravach se dozvite o udalostech toho dne z Asie, kdezto jen z predchoziho dne z Amerik.

Pár důvodů určitě najdu:

1. důvod – Protože do USA přicházejí studenti ze zahraničí – Indie, Čína, Pákistán, Turecko atd. V domovské zemi studují bakalářský a magisterský stupeň a potom jdou studovat doktorský do ameriky. Většina z nich tam pak zůstává ve výzkumných týmech. V USA mají prestiž a finanční ohodnocení, o kterém by si mohli ve slumu jenom zdát. (Porovnejte s ČR – malá skoro neznámá země, nízké platy, těžká čeština)

2. důvod – Protože se mezi 303 miliony obyvatel se vždy nějací chytří a vzdělaní lidé najdou, kteří to chtějí daleko dotáhnout (ale není jich mnoho, proto všude píší, že v USA je málo početná vládnoucí vrstva a „podprůměrný zbytek“) (Porovnejte s ČR – Snaha na ZŠ a SŠ všechny zadupat do průměru. Čekání na to, až někdo něco vyřeší, o něco se postará [např. stát]. Nízké sebevědomí lidí.)

Zbytek napsali další diskutující ve fóru (kapitál atd.)…

Všobecný přehled – pokud vím, tak se pěstuje jenom na gymnáziích a slouží k tomu, aby měl člověk až do 18 let volné ruce k tomu, aby se mohl rozhodnout, jakou VŠ bude studovat. Základku nepočítám, tam jsou ty znalosti opravdu základní (i pro ty, co půjdou k lopatě). Zbytek jsou odborné školy.

Výhodou všeob. přehledu je to, že člověk se nedá tak snadno „obalamutit“ a dokáže si na spoustu věcí udělat vlastní názor. V poslední době ale sílí trend spíše méně vzdělaného obyvatelstva – volí „správné“ pol. strany a kupuje „správné“ výrobky a hlavně se na nic nikoho neptá…

Amerika predevsim stavi na tom ze laka do svych koncin nejlepsi mozky z celeho sveta…mozky ktere NEPROSLY americkym zakladnim a vyssim skolstvim (schvalne si promluvte s nejakym ceskym gymnazistou ktery stravil 1 rok jako vymenny student na US college a ma moznost srovnani urovne-budete prekvapen co vam rekne ;o) US univerzity je ale jina kapitola- tedy ty lepsi z nich…

Nemyslim, ze cesti gymnaziste jezdi na rocni pobyty na college. Jestli jsem dobre informovan, tak jezdi do typickych strednich skol a o tech jsem uz psal, že ze zakona museji poskytovat vzdelani jak akademicky nadanym detem, tak tem, kteri chteji pracovat jako remeslnici, pripadne nemaji o vzdelani zajem vubec.

Je treba take vedet, ze prumerne 5% stredoskolaku vubec nedokonci skolu. V nekterych skolskych okresech to muze byt klidne az 65% (!!).

Z osobní zkušenosti bych to viděl asi takhle: Všeobecná gymnasia (tj. osmiletá i čtyřletá) jsou vcelku k ničemu. Člověk s jiným než humanitním zaměřením musí mít opravdu velké štěstí na učitele, aby mu to něco dalo. Sám jsem chodil na druhý stupeň ZŠ, po devítce jsem šel do sexty osmiletého gymnasia a mám za to, že kvalita mé ZŠ byla vesměs lepší než první stupeň onoho osmiletého gymnasia.

Co v ČR silně schází, jsou specialisované kvalitní střední školy. Ty by člověk napočítal na prstech jedné ruky. A i s tím málem to důsledku špatného vedení může jít od deseti k pěti (brněnská Jaroška budiž příkladem).

Rozhodně jsem proti jakékoliv „integraci“. Schopnější to brzdí podstatně více, než to ty horší motivuje. A myslím si, že celková „vyspělost národa“ se odvíjí mnohem spíše od intelektuální elity nežli od mediánu. A stát v poslední době bohužel činí vše pro to, aby z elity vychoval průměr.

Ovsem vysledek voleb je urcen tim medianem.

Ona je skoro otazka, jestli s poctem lidi, co voli, se vubec median k urnam obtezuje.

Dovolím si nesouhlasit, není tak jednoduché prohlásit, že všechna víceletá gymnázia jsou k ničemu.
Hodně záleží na podmínkách a prostředí té které ZŠ, jejích žáků a „konkurenčního“ gymnázia.
Něco z mojí osobní zkušenosti – mám tři kluky. O tom nejmladším si to zatím myslím, o těch starších si troufnu tvrdit, že svými názory a vědomostmi vyčnívají nad svoje vrstevníky (a mám to potvrzené i od jejich učitelek z MŠ i ZŠ). Také dost dobře znám všechny místní ZŠ (často tam pracuji) – znám sborovny, učitele, jejich nálady, všímám si jak uvažují, když si myslí, že je nikdo neposlouchá.
Když šel nejstarší syn do školy, přihlásili jsme ho na ZŠ podle našeho výběru. Nejen že škola měla dobrou pověst, ale první třídu dostala výborná učitelka (a navíc i moje bývalá spolužačka z gymnázia). Během prvních pěti let školní docházky jsem s ní velmi často řešil neustálé kázeňské problémy, žákovská plná poznámek typu vyrušuje, nedává pozor, čte si pod lavicí a to prakticky od všech učitelů, kteří v té třídě učili. Netvrdím že všechny, ale myslím si, že značná část poznámek plynula z toho, že syn se ve škole často nudil. Osnovy jsou plánované na průměr, respektivě se nepokračuje v další látce, dokud to nepochopí i ti co chápou nejpomaleji.
Vzhledem k tomu, že v dojezdové vzdálenosti není žádná škola pro tzv. „chytřejší“ žáky (okraj republiky) a stěhování jinam momentálně nepřipadá v úvahu z komplikovaných rodiných důvodů, jediným řešením bylo přihlásit ho na víceleté gymnázium.
Podle výsledků přijímaček byl v první desítce. A i když jich ve třídě je o 8 víc než jich bylo na základce (protože nějaký IQáč přiděluje peníze školám podle počtu žáků), je tam maximálně spokojený. Všichni co se tam dostali zatím mají snahu a touhu se učit, dělat věci i nad rámec osnov, což se o jeho bývalé třídě rozhodně nedá říct. Poznámky za vyrušování zmizely jak mávnutím proutku.
Nechci dělat ze svého dítete žádného Einsteina a už vůbec nechci zlehčovat inteligenci jeho bývalých spolužáků, ale myslím si, že něco je špatně. Každý má své místo ve společnosti a když všichni budeme mít titul, všichni budou Ing. nebo MUDr. stejně pojdeme, protože nebude mít kdo podojit krávu, zorat pole, vyvézt odpadky. Ale když může mít dítě s tělesnou, nebo sociální vadou svého placeného asistenta, aby mohlo chodit do normální školy a zvládalo školní docházku, proč by nemůže mít úzká část třídy také svého asistenta, který by se jim věnoval NAD RÁMEC běžných osnov v době, kdy učitelka poněkolikáté vysvětluje tutéž látku těm, kteří ji ještě nepochopili.
Chápu spíše nesouhlas učitelů ZŠ s víceletými gymnázii, protože „elita“ jim většinou uteče a učit ten zbytek je často těžká řehole, ale z pohledu rodiče bylo víceleté gymnázium výhrou.

Popis situace se synem skoro presne odpovida me vlastni zkusenosti z 80-tych let.

Prvni stupen ZS: prakticky same jednicky, neustale kazenske prestupky (honeni se a prani se o prestavkach, baveni se a vyrusovani behem hodiny, nedava pozor, je pasivni), poznamky prakticky na tydennim poradku (z rozhovoru po letech s rodici vyplynulo, ze vedeni skoly vazne uvazovalo o mem prerazeni do zvlastni skoly kvuli chovani), dobra ucitelka, dobra spoluprace ucitel-rodice. Rodice se shodli s ucitelkou, ze se ve skole nudim a pozadali ji, aby mi davala vice prace behem vyucovani. Ctvrtou tridu jsem vychodil se samymi jednickami (ve tride byla jeste jedna holka s tim samym vysvedcenim a jeden kluk tesne v zavesu).

Do druheho stupne me rodice prihlasili na ZS s tridou s rozsirenym vyucovanim prirodnich ved (odkaz na jejich seznam je v nejakem jinem prispevku na teto strance). Uspesne jsem udelal prijimaci testy a prestal jsem byt se vsim hotovy daleko pred ostatnimi (patril jsem k lepsimu prumeru ci horsimu nadprumeru. Byl jsem nekde na prelomu prvni a druhe tretiny; muj prumer kolem 1.5). S chovanim byl jeste porad problem. Zklidnilo se to az nekdy v seste az sedme tride. Prestalo me totiz bavit prat se, honit se a hazet veci o prestavkach :-) Nepamatuji si, ze bych mel poznamky kvuli vyrusovani behem hodiny, takze tempo mi asi vyhovovalo.

Stalo se v jednom krajskem meste behem 80-tych let. Do nasi tridy s rozsirenym vyucovanim dojizdeli autobusem CSAD take zaci z okolnich spadovych obci (20km ??). Muselo to pro ne byt strasne casove narocne a unavne. Jestli si je pamatuji vsechny dobre, tak patrili spise k tem slabsim (na pozdejsim vyberovem gymnaziu byla jedna z jednickarech ve tride z velke obce relativne daleko od mesta, takze rozhodne neplati: mimo mesto = hloupejsi).

Co z toho vyplyva:
- v prvnim stupni ZS neexistuje reseni pro zaky, kteri se ve skole nudi, protoze se pro ne jede pomalu. Reseni zavisi na konkretnim uciteli dane tridy (individualni ukoly v hodine nad ramec toho, co se vyzaduje od zbytku tridy).
- pro druhy stupen existuji vyberove ZS nebo viceleta gymnazia, ktere „shlukuji“ akademicky bystrejsi zaky.

Zapomnel jsem dodat, ze na druhem stupni jsem docasne na par tydnu chodil do „normalni“ tridy. Malem jsem se tam ukousal nudou (zvlaste v tech prirodnich vedach).

Pamatuji si, ze pololetni test z matematiky urceny na celou hodinu (45 minut) jsem mel hotov asi za 15–20 minut. Ve sve „rozsirene“ tride jsem nikdy neskoncil pred vyprsenim casoveho limitu.

K vašemu závěru:
Problém je v tom, že ta víceletá gymnázia nejsou alespoň v současné době řešením pro ty, co jsou ještě chytřejší než na gymnasiích shlukující se průměrní „akademicky bystřejší žáci“ (ať už je to cokoliv), co se tam shlukují. A zejména na osmiletá gymnasia se stejně dostane kdejaký póvl. A přinejmenším na jihlavském gymnasiu se naprosto kašle na matematiku a přírodní vědy.
A pokud budou rozhodovat na ministerstvu a v parlamentu stále stejní lidé, bude hůř.

Jinak na prvním stupni existuje teď už dobré řešení, které však nebude pro všechny rodiny bez problémů: domácí výuka.

Tech lidi, co jsou vyrazne chytrejsi nez zbytek vyberovych trid na gymnaziich, je strasne malo. V nasem krajskem meste jich v danem rocniku mohly byt nanejvys 2–3. Jeden byl v nasi tride (pravdepodobne nejprestiznejsi stredni trida ve meste). Psal jsem o tom uz v jinem prispevku.

Predpokladam, ze tak 1–2 dalsi (jestli vubec) se mohli trapit v nejake jine tride. Bavim se tady o zacich, kteri se umistuji v prvni desitce nebo dvacitce v republikovych mistrovstvich v matematice a fyzice. Jak je tedy videt, i v ramci republiky by clovek dal stezi dohromady jednu tridu.

BRAVO, nemám co dodat a zkušenost mám naprosto totožnou.

8 leta prumka by byla super, taky si myslim, ze zde chybi.

Tak tak, dnesni doba: student nesmi propadnout a ten kdo ma skoncit na zvlastni skole tam z rasovych duvodu neni poslan … tedy v jedne tride je par genialnich deti, 70% prumeru a par jedincu, kteri budou radi, ze se nauci cista, psat a pocitat, kantor se pak musi na tyhle individua vykaslat a nebo okradat 70% prumeru a genialni by tam pak klidne mohli ucit, pri tom tempu.

Jenze socani vladnou, integruji se v uradech, podkopavaji ekonomiku, vymysli nasilne integrace, nuti lidi do zjevne spatnych napadu, chteji proste vychovat dalsi prumer, kdyz bude kazdy prumerny, budou mit vsichni vse a nic, tedy stejne … uz to tu bylo a nefungovalo to, nebude to fungovat ani ted, zenem se do dalsiho socializmu pod taktovkou EU … no dalsi generace to snad svrhne, pokud jiz nebude prevychovana … a o to zde jde, vychovavat prumer a elitu nechat jen slechte a tem, co tomu chlivu budou vladnout.

Rodice, kteri chteji mit deti v nejake „lepsi“ tride, bych chtel upozornit na zakladni skoly s tridami s rozsirenou vyukou neceho (prirodnich ved [matematicka/fy­zika], jazyku, sportu, vytvarne vychovy (odstavec 2.15 nebo take zde), …) podle zakona (viz paragraf 9, odst.1).

Hledal jsem jejich seznam na strankach ministerstva skolstvi, ale nic uceleneho se mi bohuzel najit nepodarilo (jen tento predpis, ve kterem se zminuji).

Ja se vpodstate v polobdelem stavu prozevloval az k cervenemu diplomu z jedne z nasich nejznamnejsich skol. Myslim si, ze se na VS bere moc lidi a vyuka je tomu prizpusobena. K sikane – ve skole me nikdo nikdy nesikanoval, staci pusobit dojmem, ze se nebranite fyzickemu konfliktu.

> Ja se vpodstate v polobdelem stavu prozevloval az k cervenemu diplomu z jedne z nasich nejznamnejsich skol.

Jak se vede ted v praxi? Ptam se proto, ze podle me skola cloveka moc nepripravi na bezny zivot, pokud nepocitam situace, kdy absolvent nastoupi do klasickeho firemniho „od osmi do ctyr“, vice ci mene v oboru, co studoval.

Mate praci v oboru, co jste studoval, nebo delate jen neco, „co plati najem“?

Myslim si, ze nejlepsi by bylo, nechat rozhodnuti na rodicich, kam daji sve dite. Proc by mely nadanejsi deti trpet kvuli prumernym? Nechapu take snahu o integraci deti. Je to blbost. Svet neni spravedlivy, tak proc deti nechavat zit v te iluzi? Nekdo je bohatsi, nekdo chudsi, nekdo chytrejsi, nekdo hloupejsi, tak uz to chodi. Rusit viceleta gymnazia by byla blbost a argumentovat integraci deti je s prominutim kokotina.

Integrovat je treba poctive, ne nejak polovicate. Vsichni proste budou navstevovat zvlastni skoly a zakladky a ruzna gymnazia se zrusi. Rodice do toho nemaji co kecat, ministersky urednik ma na rozum patent!!!
Je sokujici, o cem musime jeste „diskutovat“ s ministerskymi uredniky. Co bude priste? Budou nam chtit namluvit, ze splachovaci zachody jsou zbytecne? Pitnou vodou se prece musi setrit!

Neexistuje uz nejaka norma, ktera urcuje maximalni mnozstvi vody, ktere muze toaleta pouzit? Protoze jestli takova norma jeste neexistuje, tak jsme jedna z poslednich vyspelych zemi na svete.

Jestli to nebude tim, ze mame jednu z nejmensich spotreb vody na hlavu ve vyspelych zemich. Americane a Kanadani nam ji zavideji.

Zle jazyky tvrdi, ze je to proto, ze vetsina spotreby je merena a voda je draha, obzvlast v pomeru k platum.

Ja osobne bych z vlasni zkusenosti z 4-leteho gymnazia uvital zamereni. A to proto ze zatimtco technicke predmety pro me byli chvilemi i flakarna tak humanitni jsem misty nestihal. Cili podle zamereni v jednom pritvrdit a v druhem zvolnit.

Myslim, ze jsi si spletl obsah slova „zamereni“ :-)

Bezna trida na gymnaziu poskytuje znalosti dane pozadavky na stredni skolu pro vseobecne vzdelani. Tridy se zamerenim (neboli tridy s rozsirenym vyucovanim nejakeho smeru), poskytuji vzdelani navic, tj. nad pozadavky osnov pro dany predmet.

Nejde tedy o vymenu typu „naucit vice v jednom predmetu, slevit v jinych“, ale o typ „ucime to, co v beznych tridach; v oboru zamereni pak jeste neco navic“.