Názor k článku Víceletá gymnázia – silné místo v nevyrovnaném školství od FELak - > hlavně není pravda, že studium na gymnáziu...

> hlavně není pravda, že studium na gymnáziu vám zaručí studium na VŠ. Většina mých kolegů na VS co přišli z gymnázií už dávno nestuduje a musí si hledat práci s neodbornou maturitou

S nejvetsi pravdepodobnosti se nedostali na VS podle sveho vyberu a tak jen vzali jinou VS, aby nejak zabili rok s tim, ze to pristi rok zkusi na svoji vyvolenou VS znovu. Znal jsem takoveho „studenta“ na strojni VS. Chtel na politicke vedy, ale nedostal se tam. Na strojarne chtel jen zabit rok a cekal na prijimacky dalsi rok na politicke vedy.

Dalsi moznosti je, ze ti lide vubec netusili, o cem ten obor, ktery prisli studovat, vlastne je, nebo zjistili, ze je o mnoho tezsi, nez si mysleli. Kazdy si mysli, ze strojarna, stavebni nebo elektro (vcetne sofveroveho inzenyrstvi) je brnkacka, ale v podstate je to aplikovana matematika a fyzika. Nekoho to zaskoci a zjisti, ze to neni presne to, co ocekaval.

Vim o lidech, od nichz jejich rodice chteli, aby meli „nejakou VS“. Zapsali se tedy na VS, kterou si mysleli, ze mohou vystudovat (stavarna, prava, sociologie, zivotni prostredi,…), ale kdyz to cloveka proste nebavi, tak se tam ty 4 nebo 5 let vetsinou neudrzi.

Take jsem znal spoluzaky, jejichz rodice chteli, aby vystudovali medicinu (nebo prava nebo XYZ), ale oni sami meli vasen pro neco jineho. Pochopitelne se na skole dlouho neudrzelo. Tahlo je to nekam jinam.

Nakonec jsou zde samozrejme taci, kteri jeste po stredni skole netusi, co by chteli delat (studovat) a tak jen zkousi, jestli „tato VS je to, co je zajima“. Pravdepodobne neni a proto ze studia vypadnou.

> Na technikách(prů­myslovkách) je matematika srovnatelná a v mnoha případech lepší než na gymnáziích, neboť je rovnou aplikovaná v praxi.

Ze je matematika na prumyslovce lepsi, je naprosta blbost. Ze je aplikovana v praxi, tak s tim bych i mozna trosku souhlasil. Hned v zapeti ale musim dodat, ze gymnazista dokaze matematiku aplikovat na dane reseni velice rychle.

Vybavuje se mi pripad, kdy se na konci prvaku na VS vysvetlovalo vytvoreni grafu logaritmicke asymptoticke prenosove funkce daneho systemu. (Nekteri) prumyslovaci to meli nacvicene jako opicky ze stredni skoly. Gymnazistum stacilo behem hodiny rict, jak se zkonstruuje prenosova funkce jako podil dvou polynomialnich funkci vyjadrenych v korenovem tvaru, jak se to aproximuje (zanedbani malych prispevatelu) a jak se z toho udela ta logaritmicka hodnota vyjadrena v decibelech, a vsichni uz to nezchybne kreslili do grafu. Dokazali i spocitat presne hodnotu prenosove funkce v dulezitych bodech (napr. zlomove body asymptot).

Kdyz se pak ve tretaku analyzuje vliv umisteni polu a nul v komplexni rovine na charakteristiky prenosove funkce, tak je jasne videt ten rozdil v chapani (v tomto pripade relativne jednoduche) abstraktni matematiky.