Vlákno názorů k článku Víceletá gymnázia – silné místo v nevyrovnaném školství od fero - Nevidím důvod, proč by nadané dítě nemělo „utíkat“...

Nevidím důvod, proč by nadané dítě nemělo „utíkat“ svým méně nadaným vrstevníkům. Jak bylo v článku zmíněno, přechodem na jinou školu se často zbaví šikany ze strany méně nadaných.
Motorem šikany je závist těch, kteří s úsilím dosahují horších výsledků, vůči těm, kteří snadno a bezpracně dosahují výsledků lepších. Tedy jev, který je z principu neodstranitelný jinak, než odděleným vzděláváních „chytrých“ a „hloupých“.
Žádné vysvětlování neodstraní z duše „hloupého“ pocit křivdy za to, že on se na trojku nadřel a ten chytrý „flákač“ má bez práce jedničku. A nijak nevysvětlíš „chytrému“, proč ho ten „hloupý“ spolužák bezdůvodně zbil.

Je sikana zamerena opravdu jen na intelektualne chytrejsi?

Podle me je to spise zpusob, jak nekteri jedinci reaguji na vlastni frustraci s nejruznejsimi problemy (nasilim) nebo jak si utvareji vlastni sebevedomi (na fyzicky slabsich).

V nasi tride na zakladni a stredni skole ti nejvice sikanovani patrili take k tech „nejhloupejsim“ nebo alespon „hloupejsim“. Nemuzu si vzpomenout na pripad, kdy by nekdo sikanovany byl extremne chytry (navzdory tomu, co nam kazda teen komedie predklada jako prototyp sikanovaneho sprta).

No nevím, jestli se můžu označit za „extrémně chytrou“, ale na ZŠ jsem byla jedničkářka, vždycky spíš tichá a na okraji zájmu, i když asi ne vyloženě šikanovaná. V páté třídě jsem sama chtěla jít na gympl, ale máma mi to z nějakého důvodu nedovolila. Na druhém stupni ZŠ přišla jiná třída, jiní učitelé, a hlavně nuda, vůbec nic, co by žáka vyburcovalo k nějaké aktivitě. V deváté třídě jsme se už v podstatě vůbec neučili, učitelky často třídu nezvládaly ani udržet v klidu (a to nebyla žádná spodina, ale ZŠ s velmi dobrou pověstí a „zaměřením na jazyky“, na gympl nás šlo určitě 70%).
Na státní gympl jsem se dostala levou zadní, ale výsledkem samozřejmě bylo, že jsem si neuměla zorganizovat čas a učit se, takže v prvních měsících přišla panika, rodiče taky zklamaní – z jedniček byly čtyřky… Na druhou stranu v kolektivu se cítím docela v pohodě, je tam hodně „prototypů šprta“, proti kterým jsem úplně společenská osobnost =), nikdo neřeší jestli jsi tlustý, co máš na sobě atd. Teď jsem v druháku a na volitelných předmětech, které máme společně s osmiletým gymplem, je dobře vidět rozdíl, oni už prostě JSOU 6 let studenti.
Myslím, že víceleté gymply by rozhodně měly zůstat, protože dávají dětem, které o to mají zájem, možnost studovat a ne jen tupě sedět ve třídě, ve které se hysterická učitelka snaží přeřvat pětadvacet 14letých fakanů, kterým v devítce přece o nic nejde. A ti, které tam donutili jít rodiče a nemají na to, těch z 8letého stejně dost odchází zpátky. Nevidím důvod, proč by „víceletých“ škol nemohlo být i víc, třeba i lycea – prostě ten, u koho by se předpokládalo že by mohl mít na vysokou (a z kvarty se přece kdyžtak dá přihlásit na jinou SŠ, ne?), by tam šel a ostatní by dochodili základku.
Tomu, že po odchodu nejlepších se nějak dramaticky změní úroveň, bych moc nevěřila – ZŠ musí projít i ti nejslabší, a co já si vzpomínám, všechny „nadané děti“ školu spíš protrpěly a nebyly moc oblíbené ani u učitelů (mně řekla paní učitelka už v první třídě, že radši dá jedničku snaživému blbečkovi než chytrému lenochovi -nudila jsem se, protože jsem uměla číst asi o 2 roky dřív- a od té doby se to se mnou táhlo :)).
Myslím, že v českém školství je určitě potřeba řešit jiné věci, než rušení už zavedeného typu škol, dotace na jablíčka nebo nákupy „leštěných prdů“ jako jsou interaktivní tabule. Třeba to, jak odměňovat učitele – ne přidat všem podle tabulky, ale JAK odlišit ty dobré od špatných, protože ty rozdíly jsou obrovské. Nebo jak učit jazyky, 20 let od převratu a výuka AJ pořád nemá úroveň. Ještě tak maturitu považuju za dobrý projekt, ale provedení jako vždy chaotické (a hlavně je směšné, jaký se tomu papíru přikládá význam – když mají maturitu učňáky, tak k čemu to pak je? budou mít kuchaři a zámečníci za pár let diplom?). Ale to bude řešit kdo? Kdežto něco zrušit, to se dá hned…

„dotace na jablíčka“ – tím myslíš dotace na Apply?

Pravdepodobne ma na mysli program „Bio do škol“ (dalsi vysledky z Googlu).

Nás rozdělili přímo podle studijních výsledků na studijní a nestudijní typy. S tím že někdo měl větší záběr v matematice a někdo zase v češtině nebo „biologii“(bůh ví jak se tomu říká na základce). S tím že toto přerozdělování bylo relativně dynamické. Proto si taky myslím že víceletá gymnázia jsou naprosto zbytečné. Ať si raději dítě samo vybere později co chce studovat. Ať jde klidně studovat na gymnáziu jestli chce, ale až má ponětí co to obnáší. A hlavně není pravda, že studium na gymnáziu vám zaručí studium na VŠ. Většina mých kolegů na VS co přišli z gymnázií už dávno nestuduje a musí si hledat práci s neodbornou maturitou a věřte, že to není nijak jednoduché.

To že mají, jak říkáte, zámečníci(strojaři) a kuchaři(hoteliéři) maturitu je snad v pořádku ne? Jak chcete rozdělit lepší studenty od horších? Na mnoha VŠ (kromě právnických, přírodovědeckých a jim podobných) oceňují profesoři znalosti z praxe. A můžete mi věřit, že v těchto oblastech jsou na tom lépe střední odborné školy. Na technikách(prů­myslovkách) je matematika srovnatelná a v mnoha případech lepší než na gymnáziích, neboť je rovnou aplikovaná v praxi.

V každém případě nemá rodič rozhodovat za žáka/studenta. Může mu pouze poradit jakou cestou se vydat.

PS: A šikana je bohužel na každé škole. Jenom pokaždé v jiné formě.

skutečně je nejlepší rozdělit studenty v rámci jedné školy podle toho co jim nejlépe jde.

A ke studiu na VŠ, nevím jak jinde, ale chodím na technickou školu a je tam více než 95% lidí z gymplu. Středoškoláci nejsou zvyklí se učit.

> hlavně není pravda, že studium na gymnáziu vám zaručí studium na VŠ. Většina mých kolegů na VS co přišli z gymnázií už dávno nestuduje a musí si hledat práci s neodbornou maturitou

S nejvetsi pravdepodobnosti se nedostali na VS podle sveho vyberu a tak jen vzali jinou VS, aby nejak zabili rok s tim, ze to pristi rok zkusi na svoji vyvolenou VS znovu. Znal jsem takoveho „studenta“ na strojni VS. Chtel na politicke vedy, ale nedostal se tam. Na strojarne chtel jen zabit rok a cekal na prijimacky dalsi rok na politicke vedy.

Dalsi moznosti je, ze ti lide vubec netusili, o cem ten obor, ktery prisli studovat, vlastne je, nebo zjistili, ze je o mnoho tezsi, nez si mysleli. Kazdy si mysli, ze strojarna, stavebni nebo elektro (vcetne sofveroveho inzenyrstvi) je brnkacka, ale v podstate je to aplikovana matematika a fyzika. Nekoho to zaskoci a zjisti, ze to neni presne to, co ocekaval.

Vim o lidech, od nichz jejich rodice chteli, aby meli „nejakou VS“. Zapsali se tedy na VS, kterou si mysleli, ze mohou vystudovat (stavarna, prava, sociologie, zivotni prostredi,…), ale kdyz to cloveka proste nebavi, tak se tam ty 4 nebo 5 let vetsinou neudrzi.

Take jsem znal spoluzaky, jejichz rodice chteli, aby vystudovali medicinu (nebo prava nebo XYZ), ale oni sami meli vasen pro neco jineho. Pochopitelne se na skole dlouho neudrzelo. Tahlo je to nekam jinam.

Nakonec jsou zde samozrejme taci, kteri jeste po stredni skole netusi, co by chteli delat (studovat) a tak jen zkousi, jestli „tato VS je to, co je zajima“. Pravdepodobne neni a proto ze studia vypadnou.

> Na technikách(prů­myslovkách) je matematika srovnatelná a v mnoha případech lepší než na gymnáziích, neboť je rovnou aplikovaná v praxi.

Ze je matematika na prumyslovce lepsi, je naprosta blbost. Ze je aplikovana v praxi, tak s tim bych i mozna trosku souhlasil. Hned v zapeti ale musim dodat, ze gymnazista dokaze matematiku aplikovat na dane reseni velice rychle.

Vybavuje se mi pripad, kdy se na konci prvaku na VS vysvetlovalo vytvoreni grafu logaritmicke asymptoticke prenosove funkce daneho systemu. (Nekteri) prumyslovaci to meli nacvicene jako opicky ze stredni skoly. Gymnazistum stacilo behem hodiny rict, jak se zkonstruuje prenosova funkce jako podil dvou polynomialnich funkci vyjadrenych v korenovem tvaru, jak se to aproximuje (zanedbani malych prispevatelu) a jak se z toho udela ta logaritmicka hodnota vyjadrena v decibelech, a vsichni uz to nezchybne kreslili do grafu. Dokazali i spocitat presne hodnotu prenosove funkce v dulezitych bodech (napr. zlomove body asymptot).

Kdyz se pak ve tretaku analyzuje vliv umisteni polu a nul v komplexni rovine na charakteristiky prenosove funkce, tak je jasne videt ten rozdil v chapani (v tomto pripade relativne jednoduche) abstraktni matematiky.

Jak vypadá ta matematika „aplikovaná v praxi“. Máte na mysli fyziku?