Vlákno názorů k článku Víceletá gymnázia – silné místo v nevyrovnaném školství od Svéprávný svobodný občan - Nejlepším zastáncem integrace je třeba Buzková a vůbec...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 2. 2010 13:10

    Svéprávný svobodný občan (neregistrovaný)

    Nejlepším zastáncem integrace je třeba Buzková a vůbec všichni politici se sociálnem v hubě a dětmi na soukromých elitních drahých školách.

    Ať stát laskavě nechá na rodičích, kam své děti pošlou a jestli je chtějí nechat „sociálně komunikovat“ se spolužáky s IQ 80 ze sociálně nepřizpůsobivých rodin, kteří nevydrží udržet pozornost ani minutu.

    Nebo druhá a lepší varianta: nechť má každý rodič možnost státní systém opustit, neplatit daně na státní školy, školské úřady, pedagogický výzkumák, ministerstvo, atd… a z ušetřených peněz hradit dětem soukromou školu.

  • 17. 2. 2010 17:00

    Svepravny, ale hlupy obcan (neregistrovaný)

    > dětmi na soukromých elitních drahých školách

    Ma nekdo odkaz na studii, jestli soukrome skoly poskytuji lepsi znalosti? Chapu, co na vyberove skoly asi v prumeru chodi chytrejsi deti (vedle tech normalnich, co maji jen bohate rodice).

    Nebavim se tady o naslednem uplatneni v praxi. Je mi jasne, ze bohati rodice dokazi protlacit svoje deti na teploucka mista, ktera nemaji se znalostmi nic spolecneho (tedy existuje nekolik lidi s podobnymi znalostmi, ktera na stejna mista nikdy nedosahnou, protoze nemaji tlacenku).

  • 18. 2. 2010 8:35

    Svepravny a SVOBODNY! (neregistrovaný)

    At je soukroma skola lepsi, nebo horsi, at si o nich myslite cokoli: nechte laskave na rodici, na jakou skolu dite da a za jakou tedy bude platit!

  • 23. 2. 2010 9:39

    Petr* (neregistrovaný)

    No,mohu vám zdělit své zkušenosti se soukromím školstvím, tři mé děti chodili alespoň nějaký čas na soukromé školy a jedno jen na státní.Úroveň získaných vědomostí na soukromých školách je nižší než na státních. Přístup k žákům (vysvětlení látky, individuální přístup atd..)je na soukromých školách na daleko vyšší úrovni, děti to tam víc baví (ale zase je to také jak kde).

  • 23. 2. 2010 11:53

    Svepravny, ale hlupy obcan (neregistrovaný)

    Takze zaver je (z vasich zkusenosti s konkretnimi soukromymi skolami): Zaky bavi chodit na soukrome skoly. Nauci se tam mene.

    Hm, to je trosku prekvapeni. Clovek by spise intuitivne ocekaval, ze kdyz tam maji v prumeru chytrejsi deti, ze tam pojedou s ucivem rychleji nebo vice do hloubky. Asi nemuzu chtit vsechno. Lepe pro me, jakozto nemajetneho zastance statnich skol, resp. samovzdelavani :-)

    Trosku mi to pripomina situaci se soukromymi vysokymi skolami z doby, kdy jsem se jeste vzdelaval. Vsechny se chlubili, ze maji vice ci mene 100% uspesnost pro absolvovani. Moje statni univerzita (resp. fakulta) byla naopak pysna na to, ze jenom asi 40% prvaku po peti letech absolvovalo. Byla to znamka obtiznosti studia a kvality jejich absolventu.

  • 23. 2. 2010 12:55

    Svobodný (neregistrovaný)

    No ono to nebude tak jednoduché. Existují soukromá gymnázia zřízená západními školami či ve spolupráci s nimi a ta jsou převážně kvalitní. Zcela jistě kvalitní je i gymnázium vedené Klausem mladším.
    Stejně jako jsou kvalitní a nekvalitní jogurty, jsou i takové školy.

    Co se třeba kvality vysokých škol týče, tak je třeba si uvědomit, že i ty méně náročné jsou potřeba. Na mnoho povolání prostě střední škola nestačí, ale MatFyz je zase zbytečný. Nebo jinak: pokud potřebujeme 20× více vysokoškoláků, než za komunismu, nemohou všechny školy být supernáročné. I na Západě jsou rozdíly. Ne každý má IQ na vstup do Mensy (130 a více), takových lidí je v populaci cca 2% (resp. díky soc.systému jich je stále méně) a nic s tím nenaděláme. Pro ty méně schopné je prostě potřeba mít školy, které do nich relativně příjemnou a zábavnou formou dostanou aspoň něco.

    Zásadní problém je ale ve státu (v tom samém, který neustále mluví o tom, že chce rušit víceletá gymnázia). To právě ve státní sféře stači JAKÝKOLI VŠ diplom (a tlačenka) pro kariéru (třeba i Bc za docházku). Ale to není problém těch škol, to je problém zaměstnavatele! V soukromé firmě se s neschopným rychle rozejdou a pokud ne, je to jen jejich ztráta.

    Školy bych dále nerozděloval na soukromé a státní, ale spíš na školy produkující lidi s užitečným zaměřením a školy produkující parazity. Všechna ta sociální studia, sociální ekologie, politologie, evropská studia, atd… to jsou všechno obory, které se v soukromém (produktivním) sektoru neuplatní, pro takové absolventy je potřeba uměle vytvářet státní pracovní místa. Navíc tito lidé se stávají byrokraty a regulátory a dále tak společnosti škodí.

    Na kauze plzeňských práv mne fascinovalo, že se řeší jen kvalita výuky a už ne to, že člověk, který si ze studií nic neodnesl v klidu dostane vysokou státní funkci (soudce, policejní šéf, …). Měl by takový člověk se stát podnikovým právníkem třeba ve ŠkodaAuto, Microsoftu, StudentAgency, atd? No asi ne! A pokud ano, tak by na to ta firma brzo doplatila a příště by si dala bacha. Ale ve státní sféře toto nikdo neřeší.

  • 23. 2. 2010 13:54

    Svepravny, ale hlupy obcan (neregistrovaný)
    1. Nepopiram, ze jsou kvalitni soukrome skoly. Ja se bavil o „typicke“, „prumerne“, apod. Slo mi o to zjistil, jestli ta osmileta gymnazia poskytuji obecne kvalitnejsi cestu vzdelani nez bezna statni skola. Pak by to byl problem. Takhle ne.
    2. Muj komentar o „40% absolventu“ platil pro dany inzenyrsky program. Univerzita mela i (tehdy rozjizdejici se) bakalarske programy.
    3. Rychlokvasne VS tituly pro lidi ve statni sprave je opravdu problem. Bud to tabulka vyzaduje nebo tabulka plati za titul vice.
    4. Musite si uvedomit, ze ve statni sprave vetsinou skonci lide, kteri se v bezne soukrome firme nedokazi uzivit. Proto jdou nekam, kde vysledky nejsou prioritou a postihy za nesplnene ukoly jsou minimalni.
    5. Problem humanitnich VS titulu neni jen v CR. Neveril byste, kolik po severni Americe beha lidi s titulem ve filozofii, politickych vedach, sociologii, anglicke literature, zenskych studiich a podobnych oborech, se kterymi vetsina z nich nenajde v praxi uplatneni. Dost z nich z toho ma dokonce jeste PhD., protoze radeji zustali na skole o 3 roky dele, nez si jit hledat praci. Vetsina z nich pak roky zapasi se splacenim studentske pujcky na skolne.
  • 24. 2. 2010 14:29

    Svepravny&Svobodny (neregistrovaný)

    Ano. Bohužel problém státu je v tom, že tito lidé s „humanitním“ vzděláním (gender studies, sociální ekologie a podobné novovýmysly) musí skončit ve státní správě (nikdo jiný je nechce a oni také touží po nenáročné práci a jistotách). Státní správa se proto rozroste. Ale tito lidé, když už mají VŠ, chtějí být šéfy a tak se pod sebe snaží nahrnout další lidi. Také touží po moci a vlivu a tak tlačí na vznik další legislativy a dalších regulací a dalších úřadů, které vedou k narušování tržního prostředí a k dalším nákladům. Také touží po penězích (přeci když mají VŠ a jejich spolužák ze střední, co dělá konzultanta má 100 tisíc, tak oni by měli mít taky) a tak rozšiřují svůj vliv a příležitosti ke korupci.

    Výsledek je ten, že v tomto státě efektivně pracuje bůh ví jestli 2 miliony lidí. Spíš ani to ne. Státní správu nelze počítat vůbec a i spousta pozic v soukromé sféře existuje jen díky existenci státních regulací (daňoví poradci, personalisté chystající podklady pro ČSÚ a Úřady práce, notáři, lobysti, agentury na získávání dotací, atd…).

    Pak se nesmíme divit, že i když za 100 let vzrostla produktivita mnohonásobně, růst životní úrovně za tímto procentem velmi pokulhává. Poměr produktivních k parazitům se totiž otočil.

  • 25. 2. 2010 9:25

    Micinek (neregistrovaný)

    Všechna ta sociální studia, sociální ekologie, politologie, evropská studia, atd… to jsou všechno obory, které se v soukromém (produktivním) sektoru neuplatní, pro takové absolventy je potřeba uměle vytvářet státní pracovní místa. Navíc tito lidé se stávají byrokraty a regulátory a dále tak společnosti škodí.
    Musím jenom souhlasit

  • 26. 2. 2010 8:19

    melkor (neregistrovaný)

    „Ne každý má IQ na vstup do Mensy (130 a více), takových lidí je v populaci cca 2% (resp. díky soc.systému jich je stále méně) a nic s tím nenaděláme.“

    Prominte, ale co je tohle za kravinium? Co ma IQ spolecneho se socialnim systemem? A to ani nemluvim o tom, ze IQ=100 je prumer populace (pro mene chapave: IQ ukazuje stav vuci prumeru, ne absolutni)

  • 2. 3. 2010 14:01

    alojs (neregistrovaný)

    Je to jednoduche. Jen spatne vyjadrene. Pisatel vyse mel zrejme na mysli to, ze pokud dva vysokoskolsky vzdelani rodice budou mit dve deti je statisticky velka pravdepodobnost, ze tyto deti dosahnou alespon na maturitu. Ovsem tito vysokoskolaci budou mit deti spise pozdeji a bude jich mene (jedno, dve, max. tri) O tyto deti se postaraji a zajisti jim budoucnost (vzdelanim, kulturou) a lepsi uplatneni na trhu prace.
    Kdezto tupci ze zvlastnich skol, jejichz existence zavisi na cerpani soc. davek bude mit deti vice, budou je mit drive (protoze jim tyto deti „vydelaji“ vice na davkach) a jejich prospesnost pro spolecnost bude radove nizsi. Od svych rodicu zjiskaji urcite navyky a budou, obdobne jako oni, jen dojit soc. system. Timto se postupne meni pomer produktivnich lidi, delajicich neco pro sebe a spolecnost, a „lidi“ kteri jen berou a neprodukuji zadnou hodnotu.
    Neda se rici, ze by prislusnici nekterych soc. skupin a mensin meli IQ nizsi nez jini, jen maji „inteligenci“ zamerenou jinym smerem a neni to ku prospechu spolecnosti na niz svou existenci pak jen parazituji.

  • 16. 3. 2010 14:47

    qwertz (neregistrovaný)

    40% je dost dobrá úspěšnost, vystuduji obtížnou technickou školu a zatím (do 3. ročníku) prošlo cca 10% prváků

  • 22. 3. 2010 9:47

    Svepravny, ale hlupy obcan (neregistrovaný)

    10%? To je nejaka blbost. Co je to za skolu nebo obor? Takovy prurez se mi nezda realny. Skola vetsinou nema 10× vetsi kapacity v prvnim rocniku nez ve zbytku studia. Proste na takove mnozstvi „prebytecnych“ lidi neni dost mista ve skole, poslucharnach, dost ucitelu, laboratori atd.

    Tech mych 40% platilo pro celou fakultu. Asi 1500–1850 prvaku, neco kolem 500–650 absolventu po peti a pul letech.

    Rozptyly v mych cislech vyse jsou dany ruznymi rocniky. Napr. kdyz prijimali ten rok 1500 lidi, tak ten rok absolvovalo asi 500 lidi. Kdyz pak pozdeji prijimali 1850 lidi, tak ten rok absolvovalo asi 600–650 lidi. Proste ta cisla jsou od sebe 5 let.

  • 6. 4. 2010 22:10

    LOL (neregistrovaný)

    cože?…takže myslíš si že na gymplu a na těhle školách se nemusíš moc učit?..xD…tak to je snad vtip…tam dřeš do úmoru..

  • 22. 2. 2010 13:39

    Elisek (neregistrovaný)

    ze zkušenosti učení na střední soukromé a státní škole – mohu říci – že se nijak moc v zásadě neliší. Jen děti na soukromé škole se cítí že je jejich vzdělání zaplaceno a tak se snáze stane, že děti se chovají více jako zvířátka a je tam větší jungle než na státních.
    Vše se dělá dnes všude jen na kvantitu – na některých víceletých gymnáziích je úroveň spíše podprůměrná. Na všech školách se – upravují a zjednodušují tématické plány (dříve osnovy) – tak aby vůbec někdo udělal (nejlépe všichni) tu střední. Školy jsou dnes něco jako hlídání dětí. Pak se setkáváme s tím že učitelé mají syndrom vyhoření – problém je v rodičích – a výchově dětí. (děkujme i výchově z multimedií – TV, rádia)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).