Vlákno názorů k článku Víceletá gymnázia – silné místo v nevyrovnaném školství od miki - V USA jdou ještě dál, tam mají povinnou jak...

V USA jdou ještě dál, tam mají povinnou jak základku, tak střední (high school). Obojí je v „místě bydliště“ (což je rozlohou asi jako České kraje :) a často v jediném komplexu. Na střední si studenti sami volí předměty a mohou se zaměřit na co chtějí (v kreditovém systému); nemají tedy specializované školy, jako máme my.

Skoda, ze jsi take neuvedl ty zapory, ktere podobna situace prinasi: na skole se uci jak „akademicke“ predmety jako napriklad Matematika 12, Fyzika 12, Biologie 12 (tedy M,F,Bio pro posledni rocnik ceskeho gymnazia, tedy 12ty rocnik skolni dochazky), tak i „svarovani“, „vareni“, „opravy aut“, „truhlarstvi“, „dilny“ apod., tedy predmety na urovni ceskeho ucebniho oboru.

Nevyhodou severoamericke stredni skoly je, ze po absolvovani neumite vubec nic narozdil od ceske prumyslovky a ucebniho oboru, kterou opoustite teoreticky dostatecne vzdelani na to pracovat v danem oboru. V Americe proto musite jit na nejakou „college“ (kazde tercialni vzdelani je uz placene), kde absolvujete kurz (6 mesicu az 2 roky), kde ziskate treba certifikat na kuchare, automechanika, truhlare (pro stavbu typickych americkych drevenych domu) apod.

> tam mají povinnou jak základku, tak střední

I v CR je povinna 12-ti leta skolni dochazka. Rozdil je ted, ze posledni 4 roky se mohou uchazeci pripravovat na specializovane stredni skole (prumyslova skola, ucebni obor).

Jedine, co muzeme severni Americe zavidet, je moznost vzdelavani po ukonceni skoly. Dostupnost rozsirujicich, doplnujicich kurzu vsech urovni (od predmetu pro dokonceni „maturity“ po nejnovejsi trendy v danem konkretnim oboru), je neco, s cim se v CR bezne nesetkate. Jestli to ale existuje, tak je to spatne inzerovane.

Tak mně sakra vysvětlete, proč jsou tolik ve předu? Proč mají nejlepší technologické firmy na světě? Když říkáte, že se učí biologii a vaření.

Je to proto, že „obecný přehled“ je prázdný pojem. Člověk je limitovaný výší svého „čistého“ příjmu. Takže na co mi je znát věci jako slepá mapa Afriky, rozdělovat červy na nějaké „akademické“ třídy, umět na hodiny přesně kde jaké datum? K ničemu. Lidi zapomínají a přehršel informací vede pouze k informační slepotě. Amerika staví na svobodě rozhodnutí a pěstuje specialisty v daném oboru.

> Tak mně sakra vysvětlete, proč jsou tolik ve předu?

Vysvetlit vam to samozrejme muzu :-)

Nejdrive ale musim objasnit, proc je tak velka nabidka post-sekundarnich kurzu (vzdelani po stredni skole). Jak jsem psal, jsou tyto programy uz placene uchazecem, takze je to cele o penezich. Neni v tom zadna charita, ale jen honba skol za tim nabidnout neco, o co by meli lide zajem a za co by byli ochotni platit.

Nyni k tomu, proc jsou technologicky vyspeli. Vidim nekolik duvodu:

1. Kapital: existuji firmy (venture capital neboli spekulativni investice), ktere jsou ochotny hodit nekolik milionu na cloveka, ktery ma podle nich dobry napad. Firma muze najmout vyvojare a prvnich nekolik let se nestarat o penize. V CR musite vzdy pocitat se ziskem uz od zacatku. Podle nejakeho zdroje je 70% svetoveho kapitalu dostupneho a investovano v Silicon Valley
2. Iniciativa: Lide ziji v prostredi, ktere ocenuje iniciativu jednotlivce zacit neco noveho. Nikdo neceka, ze to „nekdo vyresi“. Ujme se reseni sam.
3. Mobilita: Lide se mohou prestehovat do oblasti, kde je prace v jejich oboru (Silicon Valley), tzn. je tam bydleni a doprava za prijatelne ceny
4. Prace v oboru: je nesrovnatelne lehci zacit pracovat v oboru po skole (tedy univerzite nebo nekterem z tech kurzu), tj. existuji firmy, ktere podnikaji ve vasem oboru (kolik ceskych VS absolventu dela neco jineho, nez studovali, protoze nemohli sehnat praci?), a tyto firmy jsou ochotne vam dat sanci (i kdyz uplne ve zpodu spolecnosti, odkud se ale muzete pomerne rychle – za 5 let na senior pozici – vypracovat).

Ze vsech pruzkumu vyplyva, ze bezny prumerny American ma velice maly prehled o deni ve svete. Jestli to je nedostatecnym vseobecnym vzdelanim nebo omezenym typickym zpravodajstvim, je otazka.

Na druhou stranu, kolik toho vi bezny obcan CR o aktualnim deni v Africe, jihovychodni Asii nebo treba prave i tech Spojenych statech?

> Takže na co mi je znát věci jako slepá mapa Afriky, rozdělovat červy na nějaké „akademické“ třídy, umět na hodiny přesně kde jaké datum?

• Afrika: Vedel byste, proc se Evropa zajima o Maroko, Alzir, Tunisko a Libyi kvuli sve energeticke politice, proc je sucho v Sudanu, ale nikdy nebylo v Kongu, proc je vetsina podvodniku z Nigerie a diamantu z JAR, proc Zimbabwe je psenicni kos Afriky, proc vetsina obyvatel Egypta zije na velice malem uzemi apod.
• Cervi: Tohle nevim, ale vim, ze spoluzaci z gymnazia, co sli studovat biologii, si na srazech stezovali, ze biologie nebylo na stredni skole dost (stejne si stezovali i studenti technickych VS, ze nebylo dost matematiky, chemici si stezovali na nedostatek chemie apod.) Proc maji velryby vzduchovou diru, kdyz jine ryby ji nemaji?
• Casove zony: abyste vedel, mezi jakymi hodinami ocekavat prime prenosy z olympijskych her, kdyz se konaji tento rok ve Vancouveru :-) (mimochodme, co je na tom tak tezkeho – je to 1 hodina kazdych 15 delkovych stupnu (360 deleno 24), nula stupnu probiha Anglii (Greenwich) ). Datova hranice bezi Tichym oceanem a ty ostrovy kolem jsou vice mene nepodstatne, krome pripadu, kdy pojedete na dovolenou do Francouzske Polynesie. Casova pasma take vysvetluji, proc ve vecernich zpravach se dozvite o udalostech toho dne z Asie, kdezto jen z predchoziho dne z Amerik.

Pár důvodů určitě najdu:

1. důvod – Protože do USA přicházejí studenti ze zahraničí – Indie, Čína, Pákistán, Turecko atd. V domovské zemi studují bakalářský a magisterský stupeň a potom jdou studovat doktorský do ameriky. Většina z nich tam pak zůstává ve výzkumných týmech. V USA mají prestiž a finanční ohodnocení, o kterém by si mohli ve slumu jenom zdát. (Porovnejte s ČR – malá skoro neznámá země, nízké platy, těžká čeština)

2. důvod – Protože se mezi 303 miliony obyvatel se vždy nějací chytří a vzdělaní lidé najdou, kteří to chtějí daleko dotáhnout (ale není jich mnoho, proto všude píší, že v USA je málo početná vládnoucí vrstva a „podprůměrný zbytek“) (Porovnejte s ČR – Snaha na ZŠ a SŠ všechny zadupat do průměru. Čekání na to, až někdo něco vyřeší, o něco se postará [např. stát]. Nízké sebevědomí lidí.)

Zbytek napsali další diskutující ve fóru (kapitál atd.)…

Všobecný přehled – pokud vím, tak se pěstuje jenom na gymnáziích a slouží k tomu, aby měl člověk až do 18 let volné ruce k tomu, aby se mohl rozhodnout, jakou VŠ bude studovat. Základku nepočítám, tam jsou ty znalosti opravdu základní (i pro ty, co půjdou k lopatě). Zbytek jsou odborné školy.

Výhodou všeob. přehledu je to, že člověk se nedá tak snadno „obalamutit“ a dokáže si na spoustu věcí udělat vlastní názor. V poslední době ale sílí trend spíše méně vzdělaného obyvatelstva – volí „správné“ pol. strany a kupuje „správné“ výrobky a hlavně se na nic nikoho neptá…

Amerika predevsim stavi na tom ze laka do svych koncin nejlepsi mozky z celeho sveta…mozky ktere NEPROSLY americkym zakladnim a vyssim skolstvim (schvalne si promluvte s nejakym ceskym gymnazistou ktery stravil 1 rok jako vymenny student na US college a ma moznost srovnani urovne-budete prekvapen co vam rekne ;o) US univerzity je ale jina kapitola- tedy ty lepsi z nich…

Nemyslim, ze cesti gymnaziste jezdi na rocni pobyty na college. Jestli jsem dobre informovan, tak jezdi do typickych strednich skol a o tech jsem uz psal, že ze zakona museji poskytovat vzdelani jak akademicky nadanym detem, tak tem, kteri chteji pracovat jako remeslnici, pripadne nemaji o vzdelani zajem vubec.

Je treba take vedet, ze prumerne 5% stredoskolaku vubec nedokonci skolu. V nekterych skolskych okresech to muze byt klidne az 65% (!!).