Silvestr, to jsou především oslavy konce roku, ohňostroje, jednohubky, novoroční „opice“ a následné bilancování nad uplynulými dvanácti měsíci. Někteří se s loňským rokem umíme rozloučit ve velkém stylu. Naši předkové ale brali silvestrovské oslavy trochu z jiného konce – vítali rok nový. Pomocí tradic a rituálů si „pojistili“ štěstí a blahobyt do nadcházejících měsíců.
Průmyslová revoluce a rozvíjející se společnost 19. století posunuly silvestrovské oslavy blíže současné podobě – alkohol a ohňostroje začínaly být společným jmenovatelem oslav konce roku už tenkrát a jsou i dnes.
Vynález českého chlebíčku
Typické chlebíčky, jak je známe dnes, přinesl na světlo světa na počátku 20. století pražský lahůdkář Jan Paukert. Připravil je pro rodinného přítele malíře Jana Skramlíka, který chtěl „zakousnout“ něco více než v té době populární jednohubky. Chlebíčky, které představovaly ideální kompromis mezi drobnými kanapkami a velkými obloženými chleby, se staly hitem i v lahůdkářství pana Paukerta.
Na Silvestra bylo běžné připravovat i honosnou večeři. Jako „posel štěstí“ do příštího roku bylo často podáváno selátko nebo ovar s křenem, který se jí dodnes. Na počátku 20. století si lidé mysleli, že prožívají doslova „zlatý věk“ celých dějin. V takovém stylu slavili i Silvestra. Zvláště přelomová noc z roku 1899 na 1900 odstartovala mohutné oslavy, které do silvestrovských nocí příštích let přinesly tradici přímo nezřízené zábavy. Symbolem oslav se tehdy staly i ohňostroje.
Prvorepubliková bowle z broskví i lesních jahod
To, že i alkohol byl nedílnou součástí všech oslav, a to i těch silvestrovských, dokládá i skutečnost, že ve většině dobových kuchařek je poměrně velký prostor věnovaný právě alkoholickým nápojům a různým míchaným koktejlům. Překvapily mě zejména recepty na ovocné „bowle“, o kterých jsem si myslela, že jsou moderní záležitostí dnešních svátků. Tyto proslulé „bolehlavy“ ale byly, jak je vidět, oblíbené už za našich prababiček. Vždyť Marie Janků-Sandtnerová popisuje i přípravu přímo v „bowlové míse“.
Broskvová bowle
2 kg broskví, 15 – 20 dkg cukru, ½ kg broskví, 5 dkg cukru, 2 láhve rýnského a 1 láhev šampaňského vína
Oloupané velké broskve nakrájíme na plátky, dáme do bowlové mísy, posypeme je jemným cukrem, přikryjeme a dáme do studena na 6 hodin. Po té době nalijeme na broskve 2 láhve studeného rýnského vína a vše dáme opět do ledu. Za hodinu bowli procedíme, přidáme do ní jen čerstvé, loupané, nakrájené, pocukrované broskve, načež přilijeme 1 láhev dobře chlazeného šampaňského vína a hned podáváme. Místo vína šampaňského můžeme přilíti dobře chlazenou sodovku. Šumivá vína dáváme těsně před podáváním.
Jahodová bowle
1 kg jahod (ideálně lesních), 32 dkg cukru, 2/8 l vody, 1 láhev šampaňského, 6 lžic maraskinového likéru
Očištěné lesní jahody lehce vypereme a dáme dobře oschnouti. Potom je dáme do bowlové nádoby, posypeme je jemným cukrem, zalijeme studenou svařenou vodou a dáme k ledu. Za hodinu přilijeme dobře chlazené šampaňské víno a likér maraskinový a podáváme.
Kuchařské předpisy – Marie Janků-Sandtnerová, 1936 – 10. vydání
Jako občerstvení podávejte klasické chlebíčky, třeba se sardelovým máslem
Protože pít se nemá nalačno, po receptech na ty slavné české chlebíčky jsem se podívala do Zlaté úsporné kuchařky s rozpočty od Anuše Kejřové. Nestačila jsem se opět divit. Téměř jako úplná nezbytnost se jeví tzv. sardelové máslo, které si samozřejmě každá hospodyňka doma připravila (a to samé můžeme udělat dnes i my).
Anuše Kejřová zdůrazňuje, že pro přípravu chlebíčků je nezbytné použít „tak zvaných chlebových vek bílých neb černých“. Jak je vidět, lahůdkář Jan Paukert se svými chlebíčky, které byly svojí velikostí – kompromisem mezi jednohubkami a chleby – zkrátka neodolatelné, udělal opravdovou díru do světa, přinejmenším do toho našeho.
Humrové chlebíčky
Bílý chléb, 15 dkg majonézy, 15 dkg humra, kapary
Bílé chlebíčky potřeme humrovou majonézou, zrýhujeme ji vroubkovaným zeleninovým nožem, na majonézu dáme kousek humra v podobě oválného lístečku a na něj asi 3 pěkně zelené, naložené kapary.
Jemné sardelové máslo
15 dkg másla, 4 sardelky, bílý pepř, polévkové koření
15 dkg čerstvého másla, 4 očištěné, kostiček zbavené, prolisované sardelky, špetičku bílého pepře a nejvýše asi 4 kapky dobrého polévkového koření utřeme v hladkou pomazánku. Upotřebíme ji k plnění vajíček, k obložení a krášlení míst a na obložené chlebíčky.
Máslové chlebíčky s debrecínskou pečení
Bílý chléb, 15 dkg sardelového másla, 20 dkg debrecínské pečeně, 2 vejce na tvrdo, majonéza
Bílé chlebíčky potřeme silnějším sardelovým máslem, položíme na ně tenký plátek debrecínské pečeně, doprostřed téže dáme plátek z vajíčka na tvrdo uvařeného a okolek vystříkáme majonézou.
Zlatá úsporná kuchařka s rozpočty – Anuše Kejřová – 15. vydání – 1944
Další zdroje: ČT – Naše tradice: Silvestr a Nový rok
ČLÁNKY DO MAILU