Jak je možné, že pacient, který se dozví svou diagnózu a podlehne depresi, pomalu chátrá, zatímco stejně postižený nevědoucí člověk si v radosti nadále užívá svého zdraví? A jak si lze vysvětlit údajně zázračné léčebné účinky magických formulí, amuletů, talismanů nebo dalších prostředků alternativní medicíny?
Strach je nejhorší nepřítel člověka
Je to jednoduché, lidé od pradávna potřebovali něčemu věřit, a to jim dávalo nejen pocit porozumění tomu, co se děje, ale zároveň i pocit bezpečí a vnitřní sílu všechno ustát. Mezi nejhorší lidské strachy patří strach z neznámého, kam můžeme zařadit i strach z budoucnosti, ze smrti a ze změn, což jsou pro nás opravdu velké neznámé. Bojíme se také bezmoci a pocitu omezení. Právě zhmotnění těchto strachů bývá následkem mnoha nemocí, proto je primární snahou jedince udržet své tělo i duši ve zdraví. A udělat pro to třeba i cokoli na světě.
O tom, že magie v jistém smyslu funguje, nemůže být pochyb. Vždyť je vlastně všude kolem nás. Mnozí z nás potřebují ke svému životu rituály, máme své vyzkoušené prostředky k uzdravení běžných nemocí a potíží, jako jsou angína, chřipka, bolesti hlavy, ukopnutý palec, vaginální mykóza, alergie na kočky a mnoho dalších. Ve chvíli, kdy dojde řada na chronické a vážné nemoci, je to horší. Hledáme cokoli, co by nám pomohlo. A právě toho se dá ledaskdy velice zneužít.
Galerie: Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa
Proč věříme alternativní medicíně
Pokud nepomůže lékař nebo psycholog, tedy klasická medicína a věda, přicházejí na řadu kartářka, léčitel, astrolog nebo farář. Alternativní medicína zvládne mnohé právě proto, že k ní mají lidé větší důvěru a nabízí pochopení pro jejich utrápené duše, nikoli pocit sériového odbavení v ordinaci a vykopnutí za dveře s receptem v ruce. Pakliže funguje víra v uzdravení a dáváme šance zázračným prostředkům, svou roli v tom bezesporu hraje sugesce, autosugesce a magie.
Jan Hnízdil, lékař zabývající se komplexní psychosomatickou medicínou, v knize Jak léčit nemoc šílené medicíny (spoluautoři František Houdek a Jiří Šavlík) vysvětluje: „…léčitel dokáže vytěžit z osobního setkání, navázání na důvěře založeného vztahu, seznámení se s životním příběhem pacienta a nakonec i z magického působení některé z léčitelských metod. Jestliže jde navíc o člověka empatického, s bohatými životními zkušenostmi a intuicí, je schopen pacienta uklidnit, poradit mu v jeho obtížné životní situaci, upravit jeho jídelníček a třeba i motivovat k rozumné změně životního stylu.
Léčitelská metoda, sama o sobě většinou specificky neúčinná, pak bývá spíše symbolickým nosičem a zhmotněním sdělované informace. Není divu, že léčitelé využívající možností celostního přístupu jsou u mnoha pacientů, na kterých si vědecká medicína vylámala zuby, tak úspěšní…“
Placebo funguje daleko lépe než účinné látky v lécích
Spousta léků má placebo efekt, avšak funguje velice úspěšně. Docent Marek Petrů ve své knize Možnosti transgrese popisuje: „Sugestivní faktor se silně uplatňuje (často i nezáměrně) v běžné medicíně, a to jak v pozitivním smyslu – placebo efekt – tak i ve smyslu negativním – nocebo efekt. Celá řada chorob může být vyvolána nebo vyprovokována faktory čistě psychickými. Tyto faktory dnes začíná studovat psychosomatická medicína. Experimentálně lze dokázat, že čistě psychické procesy (vyprovokované verbálně) mohou vyvolat tělesné změny. Příkladem mohou být zřetelné somatické důsledky dlouhodobého stresu nebo vyvolání krvácení či popáleninových puchýřů sugescí v hypnóze.
Placebo je podivuhodně účinné při terapii velkého množství často vážných patologií, z nichž některé jsou i organického, a nejen čistě psychosomatického původu. V 60 % případů placebo dokáže snížit bolesti při karcinomu, ve 40 % se zlepšují urinální potíže způsobené benigním zvětšením prostaty, placebo je též účinné při mnohých zažívacích potížích typu žaludečních vředů, při astmatu, kožních chorobách atd.
Placebo efekt je současnou medicínou nepříliš milován a z téhož důvodu i nepříliš studován. Ukazuje se na něm totiž, nakolik je v naší rádoby vědecké medicíně přítomen faktor magický a nakolik snad značná část moderních terapeutických postupů je z velké části pouhým placebem, podobně jako jím byla celá medicína po věky věků.“
Galerie: Barvy léků taky léčí
Bolí vás břicho? Vložte papírek se svým jménem do díry ve stromu
A jak se na magickou medicínu dívá doktor Jan Šimsa v knize Přírodní léčba a domácí lékař z 20. let minulého století? Zmiňuje například i informace ze spisů známého středověkého lékaře a alchymisty Paracelsa, který magii ze svých léčebných postupů rozhodně nevynechával.
V léčbě hrálo roli vytvoření předmětu, který představoval nemocného, anebo přímo jeho nemoc, která měla být z těla vyhnána. Provádělo se to nejrůznějšími prostředky, a to i pomocí tělesných sekretů, jako byly sliny, mateřské mléko, moč, výkaly, hnis nebo menstruační krev, která byla obzvláště účinná. Nemoc také mohla přejít na figurku z hlíny, která se zakopala do země anebo spálila. Neléčila se také rána, kterou způsobil určitý nástroj, ale mazal se dotyčný nástroj, neboť byl mezi nimi vztah.
Na bolest břicha se například napsalo jméno nemocného na papírek, vyvrtala se díra do švestky před východem slunce, cedulka se do ní vložila a ucpala. Zdravý strom pak vytáhl chorobu dotyčného člověka.
Fungovalo prý i zaříkávání, práce s živly a obětiny přírodě. Lidé se snažili brát v úvahu i uřknutí a zhlédnutí. Na každou nemoc, jako byly třeba epilepsie, mor, tanec svatého Víta a podobně, existovaly zvláštní modlitby. Prováděly se nejrůznější čarodějné rituály, a to i podle 6. a 7. knihy Mojžíšovy, která je pokladnicí magických předpisů, podobně jako kabala a středověké žaltáře.
ČLÁNKY DO MAILU